Sbírání každého stonku rýže v hlubokém poli.

Brzy ráno 23. května, když slunce vycházelo nad vzdálené hory, zářilo rýžové pole Chan-Ha Giap v obci Dan Chu v provincii Phu Tho vybledlou žlutou barvou uprostřed rozlehlé vodní plochy. Ještě před pár dny byla pole obložena dozrávajícími rýžovými stonky čekajícími na sklizeň, ale nyní se jen ponořené rostliny rýže pohupovaly nahoru a dolů.

Na bahnitých rýžových polích byli od časného rána přítomni soudruh Le Phuc Tuat, místopředseda Lidového výboru obce Dan Chu, a podplukovník Do Cao Cuong, velitel vojenského velení obce, aby přímo veleli a povzbuzovali síly pomáhající lidem se sklizní rýže. Celým polem prostupoval pocit naléhavosti. Skupiny důstojníků, vojáků a členů domobrany se rozdělily do oddílů, někteří rýži řezali, jiní ji úhledně balili do svazků a další ji převáželi na lodě a tlačili na břeh.

Důstojníci a vojáci 19. praporu, velitelství 2. vojenské oblasti a vojenského velení obce Dan Chu v provincii Phu Tho usilovně pracují po boku obyvatel na sklizni rýže uprostřed záplav.

Uprostřed záplav sahajících po hrudník podplukovník Nguyen Van Giap, zástupce politického komisaře vojenského velení obce Dan Chu, spolu s nadporučíkem Tran Van Danem, politickým komisařem roty 3, praporu 19, generálního štábu vojenské oblasti 2, a dalšími vojáky pečlivě sbírali každý stonek rýže. Na některých místech voda sahala téměř po krk, což je nutilo se ohýbat k kalné vodě a opatrně odřezávat každou zbývající rostlinku rýže. Pokaždé, když vojáci nasbírali svazek rýže, rychle ho položili na loď a zabránili mu spadnout do vody.

Hluboká povodňová voda extrémně ztěžovala pohyb. Přesto po celé hodiny nikdo neopustil své stanoviště. Zbraně se rychle pohybovaly po rozlehlé vodní ploše a malé lodě se seřadily, aby přivezly rýži na břeh. Celé rýžové pole připomínalo obrovské staveniště, závodící s časem. Podplukovník Nguyen Van Giap se podělil o to, že sklizeň rýže v zaplavených podmínkách musela probíhat velmi rychle, protože i jednodenní zpoždění by rýži zničilo a farmáři riskovali ztrátu všeho.

V spalujícím horku přesahujícím 38 stupňů Celsia měli všichni oblečení promočené a pokryté blátem, ale tváře mladých vojáků stále zářily optimismem. Pracovali bez ohledu na čas a zapomínali i na spalující slunce pražící do polí.

Sdílení útrap s lidmi v nízko položených oblastech.

Na polích Bờ Cầm-Hạ Giáp v obci Dân Chủ desítky důstojníků a vojáků pod velením podplukovníka Đỗ Cao Cườnga a podplukovníka Trần Trọng Hiếua, politického komisaře 19. praporu, pilně pomáhaly lidem sklízet úrodu uprostřed hluboké vody. Těžké balíky rýže, jakmile byly sklizeny, vojáci rychle přenesli na břeh. Vojáci pečlivě kontrolovali každý krok, aby nespadli do hlubokých děr. Někteří klopýtli, ale rychle vstali a pokračovali v práci.

Mnoho rýžových polí bylo hluboce zaplaveno, což sklizeň značně ztěžovalo.

Při pozorování vojáků pracujících na zatopených polích bylo těžké rozlišit mezi důstojníky a vojáky, pokud si člověk nevšímal hodnostních odznaků na klopách. Všichni byli pohrouženi do práce po boku lidí. Velitel se také přímo brodil poli, nosil rýži, tlačil lodě a snášel spalující slunce s vojáky.

Podplukovník Tran Trong Hieu si otíral pot a bláto z opálené tváře a svěřil se, že během obtížných a namáhavých misí musí důstojníci vždy stát po boku vojáků a „sdílet břemeno“. Nejen proto, aby šli příkladem a sdíleli útrapy, ale také proto, aby vojákům poskytli včasné vedení a pomoc při zvládání situací a zajištění jejich bezpečnosti během mise.

Vojín Nguyen Binh Thuan, voják z družstva 3, čety 1, roty 3, praporu 19, z obce Hai Luu v provincii Phu Tho, vyprávěl, že ačkoli se narodil na venkově a byl obeznámen se zemědělstvím, sklízel rýži v tak hlubokých záplavách poprvé. Během práce si vojáci dělili drobné tipy: Museli seškrábat stonky rýže blízko u paty a pak srpem přejet přes stonek, aby žádný nepřehlédli; museli rýži při řezání úhledně svázat; a museli ji okamžitě přenést do lodi, aby ji neodnesl proud.

Mladý voják se laskavě usmál: „Vesničané velmi tvrdě pracují na pěstování rýže. Proto se snažíme, ať je to jakkoli těžké, co nejlépe jim pomoci sklidit co nejvíce.“

Možná proto, že většina z nich pocházela z chudých venkovských oblastí, obeznámených s pachem bahna a útrapami farmářů pracujících pod spalujícím sluncem, vojáci chápali hodnotu každého zrnka rýže lépe než kdokoli jiný. Proto se na zatopených polích každý snažil pracovat s dvojnásobnou nebo trojnásobnou silou, aby zachoval plody své práce pro vesničany.

Pouto mezi vojáky a civilisty během období dešťů a povodní.

  Pozdě odpoledne stále žhnulo na rýžová pole obce Dan Chu ranné letní slunce. U břehu neustále kotvily lodě naložené rýží. Na malých dvorcích na okraji vesnice se vojáci i civilisté zabývali mlácením a sušením rýže. Vojáci, kteří právě vyšli z polí, rychle pomohli vesničanům s přemisťováním rýže, rozprostřením plachet a sběrem mokrých pytlů rýže.

Vojáci naléhavě přepravovali rýži.

Paní Tran Thi Bac, obyvatelka zóny 2-Ha Giap, obce Dan Chu, s vrásčitýma rukama pokrytým blátem, nadšeně přijímala od vojáků svazky rýže a dojatě prohlásila, že nikdy neviděla armádu tak blízko lidu jako v tuto chvíli. Poté, co strávili celý den broděním se vodou, aby pomohli lidem zachránit jejich úrodu rýže, vojáci pokračovali v práci po boku vesničanů na mlácení a sušení rýže. O několik dní dříve, když stoupla povodňová voda, bylo mnoho domácností téměř v zoufalství a obávaly se, že přijdou o všechno. Ale v nejtěžší době dorazily místní stranický výbor, vláda a ozbrojené síly včas, aby pomohly lidem sklidit rýži a uniknout tak povodni. Díky jejich úsilí byla většina úrody rýže vesničanů včas zachráněna.

Důstojníci, vojáci a členové milice, kteří pracovali po boku lidí při sklizni rýže, pomáhali vesničanům také s mlácením rýže ihned po sklizni.

Když jsme procházeli poli Bo Cam, Dong Nhoi, Cau Be, Bao Thanh, Song Do a Gia Thanh-Ha Giap v obci Dan Chu, viděli jsme všude vojáky, milici, místní úředníky a lidi, jak pilně pracují. Podle soudruha Le Phuc Tuata nedávné silné deště zaplavily v obci více než 250 hektarů rýže, přičemž téměř 50 hektarů je hluboce pod vodou, což riskuje úplnou ztrátu úrody, pokud nebude sklizena včas. V reakci na to místní úřady 22. a 23. května mobilizovaly všechny dostupné síly spolu s včasnou podporou 2. vojenského regionu, aby se zaměřily na pomoc lidem při záchraně jejich úrody rýže, přičemž prioritou byla sklizeň v oblastech hluboce pod vodou a s vysokým rizikem poškození. Mnoho rodin po sklizni vlastních polí aktivně pomáhalo i dalším domácnostem, zejména těm s malým počtem členů nebo těm, které se potýkaly s obtížemi.

Na konci dne stále žhnulo spalující slunce nad poli obce Dan Chu. Stovky úředníků, vojáků a místních obyvatel však stále neúnavně pracovaly. Pro ně se čas už neměřil v hodinách, ale v každém zachráněném rýžovém poli, v každém svazku rýže bezpečně vyneseném na břeh, což lidem přinášelo radost.

    Zdroj: https://www.qdnd.vn/phong-su-dieu-tra/ky-su/bo-doi-quan-khu-2-cung-nhan-dan-cuu-lua-tren-que-huong-dat-to-1040943