Charitativní autobusy z Tay Ninh jedou přes noc do centrálního regionu.

Pozdě večer 27. listopadu, kdy byly silnice v Tay Ninh opuštěné, na shromažďovacím místě humanitární pomoci v obci Nhut Tao stále jasně svítila světla v chladné noci. Atmosféra byla naléhavá, ale podivně teplá. Charitativní vozy se připravovaly na odjezd a vezly zboží, zásoby a nezbytnosti, jako je rýže, nudle, pitná voda a naději pro obyvatele centrálního regionu, kteří se potýkají s těžkými ztrátami způsobenými dešti a povodněmi.

Zboží se shromažďuje k naložení do vozidel.

V obci Nhut Tao se shromáždilo více než 30 nákladních vozidel, připravených odjet přes noc a odvézt srdce obyvatel Tay Ninh do „nitra“ centrálního regionu s nadějí, že lidé tyto těžké dny brzy překonají.

Všude se ozýval zvuk motorů, lidé si volali, aby si předali zboží, smích dobrovolníků, všichni byli zaneprázdněni svou prací. V tom davu vynikal pan Vo Thanh Nam (bydlící v obci Moc Hoa) ve svém propoceném tričku, ale jeho úsměv nikdy nezmizel. Po mnoho hodin nakládal se svou skupinou přátel zboží na nákladní vůz.

Pytle rýže darované lidmi, které mají být doručeny lidem v centrální oblasti postiženým bouřemi a povodněmi.

„Je to únavné, ale když pomyslíme na lidi v centrálním regionu, kteří stále trpí, cítíme se silnější. Musíme to dokončit do noci, aby mohl kamion odjet dříve…“ – řekl pan Nam, zatímco pokračoval v nakládání dalších krabic se zbožím na kamion.

Nedaleko odtud paní Huynh Thi Nhu Y, obyvatelka sousední oblasti obce Nhut Tao, zavazovala každý pytel starého vypraného a vyžehleného oblečení, aby vonělo čistotou a vůní. Ačkoli nepatřila k žádné dobrovolnické skupině, když se o tom dozvěděla, rychle oblečení přinesla a roztřídila ho do pytlů pro ženy, děti a starší lidi.

„Doufám, že děti mají suché oblečení. Venku je taková zima…“ – řekla paní Y. s mírně smutným výrazem v očích, když zmínila obrázky dětí brodících se vodou při evakuaci, které viděla online.

Před odesláním darů si lidé zboží pečlivě roztřídí.

Vedle něj se na rušný konvoj díval pan Nguyen Cong Luan (obyvatel obce Nhut Tao) se slzami v očích. Poslal pár pytlů rýže. „Jsem starý, už nemůžu pomoct. Jen posílám své myšlenky. Doufám, že lidé venku jsou v pořádku a brzy přežijí období povodní,“ řekl pan Luan pomalu.

V kuchyni paní Le Thi Cam Thu pilně nalévá polévku do teplých svačinových krabiček pro členy dobrovolnického týmu.

„Bylo tak těžké vidět děti, jak nesou zboží, že jsem byla ráda, že jsem jim mohla uvařit obědové krabičky, abych jim pomohla. Jen doufám, že konvoj dorazí do cíle a přinese trochu tepla Tay Ninh lidem ve středním Vietnamu,“ řekla paní Thu.

Krabice s nudlemi se překládají do nákladního auta.

Kolem půlnoci nastartovaly kamiony motory. Červená vlajka se žlutou hvězdou připevněná na přední straně kamionu vlala ve studeném větru jako připomínka solidarity vietnamského lidu. Ti, kteří zůstali, mávali na rozloučenou, když konvoj pomalu mizel v noci a nesl s sebou stálý zvuk motorů cesty lásky.

Mnoho členů bylo zaneprázdněno přepravou zboží včas, aby kamiony mohly tu noc odjet.

Tiché ruce přispívaly krůček po krůčku. Cesty lásky se valily ze země Tay Ninh. Ačkoli cesta byla dlouhá a plná útrap, na těchto nočních cestách se teplo srdcí lidí z Jihu obecně a provincie Tay Ninh zvláště stále tiše šířilo - kdykoli to naši krajané potřebovali./.

Čt Nhat - Le Duc

Zdroj: https://baolongan.vn/nhung-chuyen-xe-nghia-tinh-tu-tay-ninh-xuyen-dem-huong-ve-mien-trung-a207412.html