Existuje něco jako neomezená „svoboda tisku“?

Ve Vietnamu je svoboda tisku vždy respektována a důsledně vymáhána Vietnamskou stranou a státem (Na fotografii: Lidé navštěvují výstavní stánek na celostátní tiskové konferenci)_Zdroj: plo.vn

1. Dne 16. ledna 2025 zveřejnila CPJ – nezisková organizace se sídlem v New Yorku v USA – zprávu „Útoky na tisk v roce 2024“, která opět představovala jednostranný a zaujatý pohled, zkreslující pravdu, a záměrně se zaměřující a ponořující se pouze do případů řešení porušování zákona, aby zveličovala protiprávní jednání. CPJ zmínila 16 osob, které označila za „pronásledované novináře“, zadržované ve Vietnamu k 1. prosinci 2024. Je zřejmé, že se jedná o úmyslné a do očí bijící obvinění, které zkresluje podstatu věci!

Především je třeba potvrdit, že zveřejnění výše uvedené zprávy ze strany CPJ je nepřijatelné, protože Charta Organizace spojených národů, Charta Amerik, Deklarace Valného shromáždění Organizace spojených národů o nevměšování se do vnitřních záležitostí národů a ochraně národní nezávislosti a suverenity ... všechny jasně uvádějí, že vměšování se do vnitřních záležitostí jiných národů není povoleno.

Ve skutečnosti nejen bývalí novináři, ale kterýkoli občan ze 100 milionů Vietnamců má právo vyjadřovat své názory a stanoviska, hovořit o problémech a oblastech dění v jejich zemi, aniž by byl zakazován, zasahován nebo cenzurován. Kdokoli může zveřejňovat informace, obrázky, videa atd. na sociálních sítích, obvykle na Facebooku, TikToku, YouTube, Instagramu atd., aniž by žádal o povolení od úřadů. Někteří lidé dokonce vlastní účty na mnoha sociálních sítích a účastní se všech sociálních sítí současně za účelem splnění různých účelů. Musí to však být založeno na řadě principů, tj. zákon nepřipouští občany, cizince atd. žijící a pracující v zemi, kteří zneužívají demokratických svobod a svobody projevu k úmyslnému páchání trestného činu „propagandy proti státu“, „porušování zájmů státu“ atd. s nepravdivými informacemi, podněcováním k sabotáži.

CPJ zmínil 16 osob, které považuje za „pronásledované novináře“ a které byly k 1. prosinci 2024 zadržovány ve Vietnamu. Je zřejmé, že se jedná o úmyslné a do očí bijící zkreslení faktů! Tyto osoby označili za novináře podle přístupu amerického tiskového zákona, ale nezmínili se o předpisech země, jejíž jsou tyto osoby občany, tedy o tiskovém zákoně Vietnamu.

Tito Vietnamci používají platformy sociálních médií, Facebook, YouTube, Zalo, TikTok atd., k zveřejňování článků založených na jejich osobních názorech, které jsou zcela v rozporu s pojetím novináře podle vietnamského práva. „Podvádění“ blogera a novináře ze strany CPJ – dva zcela odlišné pojmy – a následné pomlouvání a uvádění nepravdivých prohlášení ve svých zprávách o situaci svobody tisku ve Vietnamu je tedy jasným důkazem jeho ambice podněcovat a sabotovat Vietnam!

Je třeba upřesnit, že CPJ byla založena v roce 1981 se zdánlivě dobrým, benevolentním a spravedlivým účelem a cílem: „podporovat svobodu projevu na celém světě prostřednictvím aktivit na ochranu práva na informování a svobody tisku na základě respektování objektivní pravdy“. Ale ve skutečnosti? Během 44 let existence této neziskové organizace se transformace stala stále zřetelnější, zejména ve způsobu, jakým byla tato organizace manipulována k politickým účelům, s komentáři k důležitým otázkám týkajícím se vnitřních záležitostí mnoha zemí, zejména lidských práv a svobody tisku, nepřiměřeným, zkresleným, vnucovaným, neobjektivním a nespravedlivým způsobem. Nejen zpráva zveřejněná počátkem roku 2025, ale i mnoho dalších zpráv CPJ je zaujatých, jednostranných a zlomyslných vůči situaci svobody tisku v mnoha zemích světa, včetně Vietnamu. Například 10. února 2008 CPJ zveřejnila tzv. „Zprávu o represích novinářů po celém světě v roce 2008“, která obsahovala zkreslený obsah, že Vietnam „potlačoval mnoho novinářů, blogerů, zablokoval všechny webové stránky nebo nespravedlivě zadržoval a některým reportérům odebral novinářské průkazy“... 14. února 2013 CPJ falešně obvinila Vietnam z toho, že se řadí mezi 5 zemí s největším počtem vězněných novinářů na světě. Podle CPJ jsou „novináři věznění ve Vietnamu obviňováni především z „podvracení státu“ – což je jedno z obvinění, které Vietnam často používá k potlačení hlasů kritizujících vládu“. 8. prosince 2014 CPJ dospěla k závěru, že „vietnamská vláda by měla přestat používat právní hrozby k umlčování nezávislých blogerů a začít chránit svobodu tisku, jak je zakotvena ve vietnamské ústavě“. Začátkem září 2019 CPJ uvedla, že Vietnam se řadí mezi 10 zemí s nejvyšší cenzurou tisku ⁽¹⁾ ...

2- Jaká je realita? Podle zprávy zveřejněné v únoru 2025 společností We Are Social - globální společností zabývající se analýzou sociálních médií - bylo k lednu 2025 ve Vietnamu 76,2 milionu uživatelů sociálních médií, což představuje 75,2 % celkové populace. Tato data však nemusí přesně odrážet počet unikátních jedinců kvůli překrývání uživatelů na mnoha různých platformách. To jasně odráží skutečnost, že od připojení ke globálnímu internetu 1. prosince 1997 Vietnam neustále dosahuje nových rekordů v zajištění svobody projevu a svobody tisku a nejlépe uspokojuje potřeby lidí vyhledávat, vyměňovat si a užívat si informace kdykoli, kdekoli a ve všech aspektech,... jak v masmédiích, tak na sociálních sítích. Vietnamci mají přístup ke všem webovým stránkám a domovským stránkám tiskových agentur na světě; Na sociálních sítích můžete každou hodinu, každý den, psaním článků, zveřejňováním fotografií, videoklipů, podcastů atd. vyjadřovat všechny své legitimní a zákonné myšlenky, obavy a přání, dbát na dobré zvyky, lidské hodnoty atd., a to každou hodinu, každý den, psaním článků, zveřejňováním fotografií, videoklipů, podcastů atd.

Proč je možné, že v zemi s jedním z nejvyšších počtů uživatelů sociálních médií na světě, kde lidé volně zveřejňují a přistupují k informacím a považují je za důležitý informační kanál ve všech oblastech života, od zábavy, studia atd. až po vykonávání různých prací, jako je obchod a společenská kritika, jen málo lidí úmyslně jde proti zájmům národa a lidu? Jednoduše proto, že vědí, jak dodržovat a poslouchat zákon. Přesto se CPJ úmyslně drží malého počtu pachatelů, aby si vymýšleli, zveličovali, podněcovali a sabotovali. Volba informačního přístupu CPJ je samozřejmě problematická, protože postrádá konstruktivní úmysl, úmyslně zkresluje a falšuje pravdu nebo nemá úplné informace. Vzhledem k tomu, že osoby zmíněné ve zprávách této neziskové organizace jsou všichni jednotlivci, kteří porušují zákon, informace, které poskytují, nesouvisí s novinářskou činností ani s tiskovými agenturami, jejichž dříve byli členy.

Je pozoruhodné, že nejen svoboda tisku, ale i otázka svobody projevu ve Vietnamu byla velmi brzy řešena, prosazována a garantována. Jen něco málo přes rok po úspěchu srpnové revoluce v roce 1945, 9. listopadu 1946, schválilo Národní shromáždění Vietnamské demokratické republiky, nyní Vietnamské socialistické republiky, ústavu sestávající ze 7 kapitol a 70 článků, v níž je právo na svobodu projevu stanoveno v článku 10: „Vietnamští občané mají právo na: svobodu projevu, svobodu publikování, svobodu organizování a shromažďování, svobodu přesvědčení, svobodu pobytu a cestování v zemi i do zahraničí.“ Od roku 1956 byl vydán dekret č. 282-SL ze dne 14. prosince 1956, který upravuje právo na svobodu projevu v tisku... Ústava z roku 1959 stanoví právo na svobodu projevu a tisku, ústava z roku 1980 stanoví právo na svobodu projevu a tisku, ústava z roku 1992 stanoví právo na svobodu projevu a tisku. Článek 25 Ústavy z roku 2013 potvrzuje: „Občané mají právo na svobodu projevu, svobodu tisku, přístup k informacím, shromažďování, sdružování a demonstrace. Výkon těchto práv je stanoven zákonem.“

V nedávno vyhlášených zákonech, jako je tiskový zákon (2016); zákon o přístupu k informacím (2016); zákon o kybernetické bezpečnosti (2018)..., je otázka svobody projevu vždy respektována a zaručena. Zejména článek 13 tiskového zákona (2016) o „odpovědnosti státu za svobodu tisku občanů a svobodu projevu v tisku“ jasně stanoví: „1. Stát vytváří příznivé podmínky pro občany k výkonu jejich svobody tisku a svobody projevu v tisku a pro to, aby tisk řádně prosazoval svou roli. 2. Tisk a novináři jednají v rámci zákona a jsou chráněni státem. Nikdo nesmí zneužívat svobodu tisku a svobodu projevu v tisku k porušování zájmů státu, oprávněných práv a zájmů organizací a občanů. 3. Tisk není před tiskem, přenosem a vysíláním cenzurován“...

Snadno viditelným a ověřitelným objektivním faktem je, že v průběhu více než 95 let od založení Komunistické strany Vietnamu (3. února 1930 - 3. února 2025) naše strana a stát vždy vytvářely příznivé podmínky pro to, aby občané mohli uplatňovat svobodu tisku a svobodu projevu v souladu s ustanoveními zákona, aby byly respektovány a zaručeny. Usnesení 13. celostátního sjezdu strany stanoví politiku „Budování profesionálního, humánního a moderního tisku a médií“. Podle údajů Ministerstva informací a komunikací (2024) mělo Vietnam k prosinci 2024 884 tiskových agentur, včetně 812 novin, časopisů a 72 rozhlasových a televizních stanic. Také podle statistik má celá země 41 000 lidí pracujících v oblasti žurnalistiky, z toho asi 21 000 novinářů s novinářskými průkazy. I když byla dokončena reorganizace a převod funkcí a úkolů tiskových agentur v celkové revoluci zefektivnění organizačního aparátu politického systému, počet tiskových agentur a personálu pracujícího v tiskové oblasti se sice snížil, ale statistiky jsou stále velmi významné a jasně ukazují svobodu tisku ve Vietnamu a demonstrují mimořádně pozitivní roli tisku při budování a obraně vlasti. To je ještě smysluplnější a jasnější, když všichni novináři ve Vietnamu mají právo provozovat tiskovou činnost na území Vietnamské socialistické republiky, provozovat tiskovou činnost v zahraničí v souladu se zákonem a jsou zákonem chráněni ve své profesní činnosti; objektivní, mnohorozměrná reflexe... ve všech oblastech, aktivně přispívající k orientaci veřejného mínění v aktuálních otázkách, otázkách s odlišnými názory, které zajímají mnoho lidí... Během své činnosti je samozřejmě nevyhnutelné, že z osobních důvodů, malé skupiny novinářů, porušují zákon do té míry, že musí být trestně stíháni... CPJ ignoruje a záměrně opomíjí úspěchy vietnamského revolučního tisku, aby dezinformovala, že Vietnam „potlačuje tisk“, a podkopává tak důvěru veřejnosti v tisk, ve vedení strany a řízení státu.

3- Na celosvětové úrovni článek 19 Všeobecné deklarace lidských práv (přijaté a vyhlášené Valným shromážděním Organizace spojených národů rezolucí 271A (III) ze dne 10. prosince 1948) jasně potvrzuje: „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory bez zasahování a vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice“ ⁽²⁾ . Pro každou zemi a národ se dědictví, rozvoj, uplatňování a dodržování hodnot Deklarace liší v důsledku různých politických, ekonomických, sociálních, kulturních charakteristik atd. Existuje však univerzální hodnota, že tyto svobody musí být v rámci zákona, jak stanoví články 29 a 30 Deklarace ⁽³⁾ . Co si musí každý přiznat, je, že jakmile je spácháno porušení, musí být člověk odpovědný před zákonem. Žádná země na světě nedovoluje nepřátelským, reakčním a destruktivním silám jednat svobodně, jednat ukvapeně, pomlouvat a hanobit zemi, režim a její vůdce. Žádná země netoleruje špatné chování, které porušuje zákon, je v rozporu se společnými zájmy společnosti a lidu, brání rozvoji země a sabotuje ho a je v rozporu s univerzálními lidskými hodnotami, jako je zajištění a ochrana lidských a občanských práv.

Je tedy zřejmé, že vietnamské právní dokumenty týkající se tiskové činnosti a novinářů potvrzují právo na tiskovou činnost; uznávají právo občanů na svobodu tisku a právo občanů na svobodu projevu v tisku. To je zcela v souladu s univerzálními hodnotami lidských a občanských práv uznaných a zaručených v mezinárodních dokumentech. To je zřejmé, není o čem polemizovat, je jen politováníhodné, že CPJ úmyslně shromažďuje jednostranné informace od reakčních organizací namířených proti Vietnamu, ze sociálních sítí, které porušují zákon, staví se proti straně, státu a vietnamskému lidu! To vše jsou nepravdivé informace, neobjektivní, porušující principy novinářské profesionality. Zeptáme se tedy, jaký je účel hlasitých obvinění CPJ, kromě úmyslu sabotovat, zneužít jména a krytí k vyvíjení politického tlaku!

Ani zde to nezastavilo a na základě výročních zpráv CPJ se nezisková organizace s názvem Human Rights Foundation (HRF), rovněž se sídlem v New Yorku (USA), připojila k obvinění Vietnamu z „potlačování svobody projevu, svobody tisku“, porušování svobody, demokracie a lidských práv. Stále se stejnými starými argumenty, stále se stejnými záměrně destruktivními perspektivami a s využitím zkreslených informací HRF bezostyšně publikovala extrémně zavádějící zprávy o situaci svobody tisku a svobody projevu ve Vietnamu. Při prvním zaslechnutí fráze „potlačování tisku“ zmíněné těmito neziskovými organizacemi se člověk otřásá zděšením nad klamným zkreslováním a úmyslnou sabotáží.

Je proto nutné znovu potvrdit, že základní lidské svobody, včetně svobody projevu a svobody tisku, jsou vždy respektovány a důsledně uplatňovány stranou a státem Vietnam. Regulace, ochrana a záruka základních lidských svobod ve Vietnamu, založené na národním právu a v souladu s univerzálními hodnotami lidských a občanských práv uznanými a zaručenými v mezinárodních dokumentech, v souladu s praktickou situací, jsou hnací silou inovací v zemi, mají pozitivní dopad a významně přispívají k rozvoji země, zejména po téměř 40 letech implementace inovačního procesu. V kontextu, že Vietnam současně provádí revoluci v zefektivnění organizačního aparátu, uspořádání administrativních jednotek; institucionální reformu; průlomy ve vědeckotechnickém rozvoji, inovacích, digitální transformaci; rozvoj soukromé ekonomiky; proaktivní a aktivní integraci do mezinárodního společenství synchronním, komplexním, hlubokým a efektivním způsobem..., prostřednictvím šíření stranických směrnic a politik, státních politik a zákonů, vietnamský tisk plně odrážel myšlenky a aspirace lidu, zvyšoval svůj hlas ke kritice toho, co ještě není rozumné, pomáhal straně a státu včas se přizpůsobovat a vytvářet vysoký konsenzus mezi lidmi. Je zřejmé, že rozumné a přesné názory na tisk a lidi v masmédiích i v kyberprostoru jsou v kontextu dnešní silné digitální transformace nesmírně důležité. Přispívají k hlasu konsensu, vytvářejí jasnost v myšlení a jednání a přispívají k vytvoření pevného základu a odrazového můstku pro vstup země do nové éry, éry vzestupu, bohatého, civilizovaného a prosperujícího národa. To je pozitivní přínos vietnamského tisku, stejně jako během 100 let formování a rozvoje revolučního tisku. Jsou to také silné hlasy, které přesně a přesvědčivě vyvracejí zkreslené a destruktivní argumenty reakčních a nepřátelských sil.

------------------

(1) Viz: Nguyen Tri Thuc: „Svoboda tisku a zlomyslný pohled, provokativní a destruktivní úmysly CPJ“, noviny Dai Doan Ket, 1. října 2019
(2) Všeobecná deklarace lidských práv , 1948, Nakladatelství Labor-Social, Hanoj, 2011, s. 410
(3) Viz: Nguyen Tri Thuc: „Svoboda projevu“ nebo „svoboda projevu“ k překrucování a podněcování proti straně, státu a lidu“, Communist Magazine , č. 930, listopad 2019

Zdroj: https://tapchicongsan.org.vn/web/guest/nghien-cu/-/2018/1102902/phai-chang-co-mot-%E2%80%9Ctu-do-bao-chi%E2%80%9D-khong-co-gioi-han%3F.aspx