Nguyen Duc Duong poznamenává: „‚Màng rap‘ je ‚běžný lidový termín označující druh skákavky, která saje mízu z rýžových listů, což způsobuje, že listy zčernají a brání jim v tvorbě laty.‘“
První část je přijatelná, ale druhá část, jak vysvětlil autor Vietnamského slovníku přísloví, ukazuje nedostatečné pochopení růstových návyků a škodlivých účinků hmyzího škůdce.
Cívkaté rostliny nikdy „nevysávají mízu z listů rýže“. Zaprvé, míza (živina pro růst rostlin rýže) se nekoncentruje v listech, ale ve stonku a listové pochvě. Zadruhé, cívkaté rostliny neútočí na rostliny rýže „náhlým útokem“ („spěchají sát mízu“) jako vrabci nebo jiní ptáci; místo toho migrují přímo na pole, kladou vajíčka, rozmnožují se a vytvářejí následné generace (známé jako překrývající se generace cívkatých rostlin), přičemž sají mízu ze spodní části stonku rýže. Proto musí zemědělci při postřiku insekticidem rozdělit rýži na proužky a nasměrovat trysku rozstřiku na základnu rostliny rýže tak, aby insekticid přišel do přímého kontaktu s cívkatými rostlinami, a ne aby stříkal na povrch listů.
Skákavci poškozují rostliny rýže v průběhu celého jejich růstu, od stádia sazenic až po zralost, nejen během fáze klíčení nebo kvetení. Silné napadení skákavci může způsobit, že rostliny rýže vyschnou a odumřou, přičemž zežloutnou, jako by je spálil oheň. V zemědělství se tomu říká „popálení skákavci“ (ne „způsobení zčernání listů a zabránění klíčení“ nebo „potíže s kvetením“, jak vysvětlují někteří slovníci). Skákavci poškozující listy jsou obvykle hnědí nebo bělohřbetí. Typ skákavce, který „způsobuje zčernání listů“, je ve skutečnosti černá mšice. Tyto mšice vysávají rostlinnou mízu a jejich odpad je poté symbiotickou houbou zpracován na černou práškovou látku, která pokrývá listy, odtud název černá mšice. Černé mšice obvykle napadají plodiny na suchozemských půdách, jako jsou ovocné stromy, cukrová třtina, banány, pomeranče a mandarinky, nikoli neloupanou rýži.
Je zřejmé, že správná interpretace přísloví, lidových písní nebo lidových termínů týkajících se zemědělství vyžaduje nejen jazykovou inferenci, ale také praktické znalosti biologie a zkušenosti se zemědělstvím. I jediný nesprávný detail o chování škůdců může vést k chybné interpretaci celého přísloví. Toto je běžné omezení v některých současných slovníkových kompilacích: autoři mohou být jazykově zdatní, ale postrádají životní zkušenosti a praktické znalosti venkovského života a zemědělské výroby – tedy prostředí, ve kterém vietnamská lidová přísloví vznikají a jsou předávána.
Man Nong (přispěvatel)
Zdroj: https://baothanhhoa.vn/ve-cau-tuc-ngu-ga-ki-nbsp-ho-mang-lua-ki-mang-rap-287386.htm
Komentář (0)