Dunivý zvuk gongů

Festival nabídl publiku poutavá vystoupení představující tradiční rituály, hudební nástroje a písně z rozsáhlého kulturního dědictví 19 etnických skupin, které se shromáždily na náhorní plošině s rudou půdou.

Rekonstrukce obřadu bratrství matky a dcery lidu Ede řemeslníky z obce Ea Tul. Foto: Hong Ha

Nejen organizátory a porotce, ale i publikum uchvátily živé a energické melodie souboru pel gong, které s nadšením předvedla skupina J'rai z obce Ea Súp, spolu s písní Adei Ju.

Rytmický zvuk gongů knah, na které hrají řemeslníci z okrsku Buon Ho, přináší svěží pocit, doplněný ladnými pohyby krásných dívek Ede v jejich tanci obětování vína.

Rytmické zvuky klepání řemeslníků z obce Lien Son Lak nutí diváky tančit s rytmickým klepáním dívčích bubnů.

Svým živým tradičním tanečním vystoupením, mkam prok a hudbou ding drao ukazují řemeslníci z obce Krong Nang, že jejich kulturní dědictví se po mnoho let předává z generace na generaci.

Gongový soubor z obce Quang Phu a směsice gongů knah a kram z obce Krong Buk přinesly překvapení a nadšení, protože allegro vivace rytmus knah gongu se na mnoha místech dlouho nehrál. Třístrunný kamenný xylofon (gong lŭ) v podání umělecké skupiny Lien Son Lak bezprostředně po hře na gong pế (tři úderné gongy) potěšil publikum tímto staletí starým tradičním nástrojem M'nong.

Lidoví umělci z etnické skupiny Tay v obci Krong Pac a etnické skupiny Muong v obci Krong Ana přinesli příjemné překvapení svými neobvyklými, ale zároveň podmanivými hudebními přechody ve starověkém tanci then, hře na strunný nástroj sình an (pro požehnání a mír) a hře dam duong. Lidé si nejen zachovávají svou tradiční kulturu, ale také se velmi dobře začleňují do horské krajiny.

A nelze si pomoct, ale s úctou se ponořit do posvátné atmosféry obřadu kolaudace lidu M'nong (obec Lien Son Lak); obřadu pojmenování a oslavy narozenin lidu Ede (delegace okresu Buon Ma Thuot a okresu Krong Nang), naplněného vřelými emocemi; nebo jedinečného tance Tung Khak, který se vyskytuje pouze na dožínkových slavnostech, a který předvádějí řemeslníci Ede ze Song Hinh; nebo spuštění ceremoniální tyče etnickou skupinou Muong v okrese Tan Lap; a nového obřadu obětování rýže lidu Xe Dang v okrese Cu M'gar. Rekonstrukce těchto rituálů umožňují divákům nejen pocítit radostnou a živou atmosféru a způsob, jakým se obřady konají, ale také pocit sounáležitosti na těchto fascinujících festivalech během sezóny „Měsíce jídla a pití“ na náhorní plošině s červenou půdou.

Mnoho zručných vystoupení na festivalu ukázalo, že etnická kultura se nadále předává a že spodní proud dědictví stále proudí ve vesnicích.

Přesto však stále panuje pocit neklidu, ba až mírného zklamání, kvůli nečekané absenci tradičních nástrojů, jako jsou bro, kni, ding tak tar, tlung tlo, ky pah…, které se na festivalu objevily před dvěma lety. Na tomto festivalu se ding nam roh představil pouze jako doprovod písní arei a ding buot (nepřesněji řečeno) se slabě objevil v vyprávění příběhů klei khan Dam San z obce Ea Tul. Sekce lidových písní také vyvolala obavy, protože hlasy většiny starších umělců již nezněly, nebo jim chyběla síla zahrát celou píseň (například velmi vzácnou píseň toong toong etnické skupiny M'nong, která byla hrána méně než 3 minuty). Mladí zpěváci zároveň působili poněkud nuceně, když interpretovali lidové písně.

Dalším problémem jsou kostýmy pro vystoupení. Je znepokojivé, pokud si řemeslníci, protože se tkalcovské řemeslo již neudržuje, musí pronajímat kostýmy, což má za následek, že lidé z kmene Ede nosí oblečení, které není ani autentické, ani autentické jako Bahnar, ani J'rai; nebo pokud řemeslníci z kmene Bahnar, kteří se festivalu účastní poprvé, nosí pouze kostýmy J'rai… Je také politováníhodné, že řemeslníci z kmene Bahnar Cham z obce Xuan Lanh chybí kvůli otázce, zda „tři gongy, pět činelů a dvojité bubny jsou součástí kultury gongu?“. A je také politováníhodné, že z různých důvodů zůstává hlediště prázdné a jen málo lidí dokáže ocenit krásu tohoto kulturního dědictví reprezentujícího lidstvo.

Gongové vystoupení v turistické oblasti Ko Tam (okres Tan An). Foto: Hoang Gia

Navzdory některým zbývajícím nedostatkům a nedokonalostem se projektu Gongová kultura a tradiční hudební nástroje etnických skupin provincie Daklak z roku 2025 podařilo dosáhnout svého cíle, kterým je zachování, konzervace a propagace gongového dědictví Centrální vysočiny. Tato setkání neustále probouzejí smysl pro uznání a zachování tradiční kulturní krásy v komunitě, včetně samotných strážců dědictví.

Zdroj: https://baodaklak.vn/van-hoa-du-lich-van-hoc-nghe-thuat/202512/am-vang-nhip-chieng-1820233/