Odborné studium v zahraničí: Je to opravdu „růžové“?

Srážky v reálném životě

Před třemi lety odjela paní Pham Thi Thanh Truc (28 let, z Vinh Long ) s veterinárním univerzitním titulem z Vietnamu do Japonska s nadějí, že změní svůj život. Počáteční náklady, které musela za cestu zaplatit, činily téměř 180 milionů VND, nepočítaje školné, životní náklady... a několik tisíc dolarů na zprostředkovatelských poplatcích. Ráj však nebyl takový, jak se o něm mluvilo.

„Moje práce je dojit krávy a čistit stodoly, začínám v 5 hodin ráno a končím, když skončím v práci. Můj měsíční plat je asi 18 mužů (1 muž = 10 000 jenů), což odpovídá 32 milionům VND. Po odečtení asi 6 milionů VND na daních, bydlení a životních nákladech... zbývá jen něco málo přes deset milionů VND. Bydlím ale v horách, takže moc neutrácím. Kdybych žila ve městě, pravděpodobně by mi žádné peníze nezbyly,“ svěřila se paní Truc.

Du học nghề: Có thật 'màu hồng' ? - Ảnh 1. — Ošetřovatelství je jedním z oborů, které si mnoho studentů vybírá pro studium v zahraničí.

Podle paní Trucové je možnost vydělat si peníze v Japonsku reálná, ale pouze pokud akceptujete kompromisy a útrapy: práci v noci, neustálou práci přesčas a málo času na odpočinek. „Ve skutečnosti firmy často přehánějí platy. Když sem přijdete, každý ví, že vydělat peníze není snadné,“ řekla.

Po téměř dvou letech přípravy procedur a studia cizích jazyků ve Vietnamu studuje Nguyen Minh Chinh (20 let, ze starého Quang Binhu , nyní Quang Tri) ošetřovatelství v Německu. Přestože dorazil teprve v červenci letošního roku, Chinh rychle pocítil tíhu odborného studia v zahraničí.

„Studuji 8 hodin denně, učební plán je docela náročný, takže nemám čas pracovat na částečný úvazek. Počáteční náklady na studium v Německu jsou asi 200 milionů VND. V prvním roce jsem dostával 1 350 eur (asi 38 milionů VND) měsíčně, bez daní, ubytování, pojištění... Po odečtení všeho to stačí na živobytí. Pokud chci jít každý měsíc do kavárny, jdu tam jen 1–2krát. Pokud se tam budu zdržovat déle, nebudu mít dost peněz na pokrytí výdajů,“ svěřil se Chinh.

Studium odborného oboru v Německu není snadné. Největší obtíží je podle Chinha stále jazyk. „Pokud nejste dobří v jazyce, je všechno těžké. Od studia až po práci na částečný úvazek je všechno těžké,“ řekl Chinh.

Nguyen Thi Ut Thuong (27 let) absolvovala s vyznamenáním angličtinu. S touhou získat zkušenosti v zahraničí vyhledala zemědělskou stáž v Dánsku. „Jednou z největších výzev jsou jazykové a kulturní bariéry. Rozdíly v kultuře, pracovním stylu a životních návycích vyžadují také vysokou míru přizpůsobivosti. Manuální práce vyžaduje dobré zdraví a schopnost snášet drsné pracovní podmínky a chladné počasí v Dánsku,“ sdělila.

Du học nghề: Có thật 'màu hồng' ? - Ảnh 2. — Série reklam na online studium v Německu

ZA REKLAMOU „STOMILIONOVÝ PLAT“

V posledních letech se fráze „studium v zahraničí s platem stovek milionů“ hojně propaguje na sociálních sítích, webových stránkách poradenských společností a dokonce i ve studentských a rodičovských skupinách. Firmy často vykreslují „růžový“ obraz: bezplatné odborné vzdělávání, ubytování a strava, okamžité zaměstnání po ukončení studia s příjmem 50–80 milionů VND/měsíc a na některých místech se toto číslo dokonce zvýšilo na stovky milionů VND.

Podle paní Vu Hong Thuy z Německé průmyslové a obchodní komory ve Vietnamu (AHK) otevírá odborné vzdělávání v zahraničí mnoho příležitostí, ale není to snadná cesta ke změně života.

Většina inzerátů na platy v řádu stovek milionů VND obvykle nezahrnuje daň z příjmu fyzických osob a příspěvky na sociální zabezpečení (brutto) nebo se jedná o platy v určitých odvětvích a lokalitách; ne všechna odvětví ani všichni pracovníci mohou této úrovně dosáhnout okamžitě. „Průměrný plat pro ty, kteří právě absolvovali programy odborného vzdělávání (Ausbildung), je obvykle několik desítek milionů VND. Plat ve výši stovek milionů VND je obvykle určen pouze pro pracovníky v určitých odvětvích s odpovídající kvalifikací a schopnostmi, kteří pracují jako kvalifikovaní pracovníci a mají praktické pracovní zkušenosti,“ dodala paní Thuyová.

Kromě toho je osvobození od školného platné pouze pro běžný program odborného vzdělávání v Německu (Ausbildung), studenti si i tak musí hradit vlastní životní náklady: stravu, ubytování, cestovné, pojištění, administrativu... Všechny tyto náklady způsobují, že skutečný zůstatek neodpovídá očekávání.

Jedním z faktorů, které mnoho lidí rozčarovávají, je rozdíl mezi brutto (před zdaněním) a netto (po zdanění) platem. „Po odečtení daně z příjmu, zdravotního pojištění, nezaměstnanosti... se reálný příjem výrazně sníží. Život ve velkém městě je mnohem dražší. Plat tisíc eur proto zní atraktivně, ale neznamená to, že si můžete hned ušetřit,“ řekla paní Thuyová.

Paní Thuyová také varovala před riziky spojenými s nedůvěryhodnými poradenskými společnostmi: klamavá reklama, virtuální poplatky a dokonce i vysílání nesprávných lidí. „Pokud je to možné, ověřte si to sami oficiálními kanály, abyste se vyhnuli rizikům. Zejména si ověřte legalitu a reputaci poradenské společnosti, které svěřujete,“ doporučila.

Stejný názor sdílí i paní Luu Thi Ngoc Tuy, předsedkyně představenstva skupiny Vilaco, která uvedla, že mnoho rodin utrácí spoustu peněz v naději, že se rychle zbaví majetku, ale výsledky nejsou nijak výrazné. „Trh je stále složitý. Pro firmy je obtížné dělat věci správně, protože existují jednotky, které posílají nesprávné lidi, dokonce pašují nebo falešně inzerují, což ovlivňuje celkovou pověst,“ uvedla realitu.

Du học nghề: Có thật 'màu hồng' ? - Ảnh 3. — Pro studium ošetřovatelství v Německu potřebujete minimálně úroveň německého jazyka B1.

ZAVAZADLA PRO UŽIVITÍ V CIZÍ ZEMI

Z hlediska vzdělávání paní Phan Thi Le Thu, zástupkyně ředitele Far East College, uvedla, že největší výzvou je jazyková bariéra. „I s certifikátem B1 ve Vietnamu je stále obtížné komunikovat v Německu, protože poslechové a mluvené dovednosti dosahují pouze asi 40 %. Dosažení úrovně B2 je ve skutečnosti bezpečnostním standardem, ale jen velmi málo vietnamských studentů dokáže složit test B2 před odjezdem ze země,“ uvedla paní Thu.

Podle paní Ngoc Tuy je nejdůležitější dovedností, kterou si vietnamští studenti potřebují osvojit při studiu v zahraničí, cizí jazyk. Vietnamští studenti ve skutečnosti často postrádají konkurenceschopnost ve srovnání se zahraničními studenty kvůli nedostatku znalostí cizího jazyka.

Paní Hoang Van Anh, generální ředitelka skupiny An Duong (jednotky realizující projekt VJC – vysílání pracovníků do Japonska s nulovým servisním poplatkem), z praktické zkušenosti uvedla, že jazykové a kulturní rozdíly jsou pro studenty při studiu v zahraničí největšími překážkami. Kromě toho existují rozdíly ve stylu a disciplíně. „Nejčastější chybou je nedůkladné prozkoumání programu, výběr nespolehlivé vysílající jednotky, což vede ke zbytečným nákladům, nebo nedostatečná příprava, pokud jde o dokumenty, jazyk a dovednosti. Mnoho studentů má navíc mentalitu chodit do práce, aby si rychle vydělali peníze, aniž by si jasně definovali cíl odborného vzdělávání a dlouhodobého rozvoje, takže se snadno setkávají s obtížemi, a dokonce to vzdát v polovině cesty,“ analyzovala paní Van Anh.

Podle paní Van Anh jsou dobře placená zaměstnání často těžká, jako je ošetřovatelství, zpracování potravin a stavebnictví.

Jazykové požadavky a nábor

Paní Hoang Van Anh uvedla, že rozdíly v požadavcích na odborné studium mezi zeměmi jsou také důležitým faktorem, který by studenti měli zvážit.

V Německu musí mít žadatelé pro podání žádosti o vízum minimální znalost němčiny na úrovni B1, ale nevyžadují žádné základní odborné dovednosti. Japonsko naopak vyžaduje minimální znalost japonštiny na úrovni N5, s výjimkou ošetřovatelství, kde je vyžadována úroveň N4 - N3; studenti před zápisem nepotřebují odborné dovednosti, ale musí si sami platit školné a prokázat svou finanční způsobilost. Podobně Korea vyžaduje znalost korejštiny na úrovni TOPIK 2 - 3 nebo vyšší, nevyžaduje odborné dovednosti, ale studenti si také musí sami hradit školné a prokázat svou finanční způsobilost.

Pokud jde o potřeby náboru, Německu v současné době chybí přibližně 200 000 pracovníků v ošetřovatelsko-lékařském sektoru, více než 160 000 pracovníků v technicko-průmyslové skupině (strojní, elektrotechnický, automobilový průmysl...) a přibližně 1/3 volných pozic v manuálních profesích, jako je chlazení a stavebnictví. V Japonsku se předpokládá, že jen v sektoru ošetřovatelství a péče o seniory bude do roku 2026 chybět 250 000 pracovníků a do roku 2040 by se jejich počet mohl zvýšit na 570 000, spolu s velkou poptávkou v potravinářském a cateringovém sektoru. Korea se mezitím často potýká s nedostatkem mladých pracovníků, zejména ve výrobě, elektronice, službách a sezónním zemědělství.

Zdroj: https://thanhnien.vn/du-hoc-nghe-co-that-mau-hong-185251027201329183.htm