Vzpomínky na průkopnickou činnost skrze staré knihy a noviny.

Veslování na lodi a strach z krokodýlů, kteří vám kousnou do nohou.

Během své migrace na jih, aby osídlili nové země, se naši předkové museli potýkat nejen s drsným horským vzduchem, hustými lesy a jedovatou vodou, která způsobovala smrtelné nemoci, ale také čelili divokým zvířatům, jako byli tygři, leopardi, krokodýli a kobry královské... číhajícím, aby zaútočili a vzali životy. Proto mezi lidmi dodnes koluje lidové rčení:

(Lidová píseň)

Z příběhu o chytání krokodýlů v malé lodi na řece Bassac...

V této oblasti se i na počátku 20. století v deltě Mekongu stále vyprávěly příběhy o „tygrech odnášejících zvířata a krokodýlech, kteří je chytají“. Je to proto, že delta Mekongu je oblastí řek a kanálů, kterou protínají dvě hlavní řeky: řeka Tien a řeka Hau. Řeka Hau (známá také jako řeka Bassac, Bat Sac nebo Ba Thac) má nejširší úsek, široký asi 4 kilometry, mezi okresy Cau Ke (dříve provincie Tra Vinh) a Long Phu (dříve provincie Soc Trang ).

Řeky a kanály poskytují lidem vodu pro každodenní život, výrobu, zemědělství, chov hospodářských zvířat, rybolov, obchod a přepravu zboží. Voda je nezbytná pro lidský život a hospodářský rozvoj. Vodní hladina je však také nebezpečným místem a způsobuje velké obavy v důsledku přírodních katastrof, jako je stoupající hladina vody a záplavy, které zaplavují vesnice a úrodu. Pod rozlehlou hladinou řeky se nachází území divokých ryb a lidé, kteří jsou tak malí, by mohli přijít o život kvůli těmto zlým vodním tvorům, kteří se na ně v hlubších částech řeky živí.

Průkopníci, kteří rozšiřovali nová území. Fotografie reprodukována z knihy „Náčrty Tô Dựa“

Když jsem si znovu četl noviny An Ha Bao, týdeník vydávaný ve čtvrtek s redakcí v Can Tho , v čísle 817 z roku 1933, na titulní straně byl článek s velkým titulkem: „Obrovský krokodýl, 10 metrů dlouhý, široký jako rybářská loď…“.

Výňatek: „V posledních několika dnech ceny ryb a krevet na trhu v Can Tho příliš vzrostly. Na dotaz se ukázalo, že to bylo proto, že se v řece Bassac (řeka Hau) náhle objevil velký, dlouhý krokodýl, což způsobilo, že se rybáři a chytači ryb báli rybařit v noci.“

Nemohl jsem tomu uvěřit, ale v posledních několika dnech jsem viděl oznámení od hlavního komisaře Can Tho, které oznamovalo, že lodě a kánoe mají v noci zakázáno plavit se po řece Bassac kvůli krokodýlovi. Navíc jsem jasně slyšel, že tento krokodýl je obrovský, deset metrů dlouhý a široký jako rybářská loď. Zpráva o tomto obřím krokodýlovi v posledních dnech v Can Tho vyvolala veřejné pobouření. Úřady ho horečně pátrají a jsou připraveny ho zastřelit, pokud ho zahlédnou, ale kde je teď?

Podle zástupce provinčního guvernéra se krokodýl včera, když byl v Cai Von, přesunul na základnu v My Thuan (tj. Cai Von). Tento krokodýl představuje běžnou hrozbu pro ty, kteří cestují po řece, takže každý, kdo ho někde spatří, by to měl okamžitě nahlásit…“.

V dalším čísle noviny An Ha pokračovaly ve své reportáži: „Další zprávy o obrovském krokodýlovi v řece Bassac.“ Podle Hong Diemovy zprávy „někdo spatřil obrovského krokodýla v řece Mekong poblíž My Thuan (dříve Cai Von, okres Binh Minh, provincie Vinh Long). Ale když ho nahlásili úřadům, už zmizel!“ Článek obsahoval následující pasáž: „Jednou pozdě v noci obchodní loď patřící páru jménem Doan The Luc překračovala řeku Mekong, když manželka veslující na přídi zavolala na svého manžela, že na hladině je něco velmi velkého a černého. Manžel pozorně poslouchal a najednou uslyšel hlasitou ránu, voda vystříkla a černý tvor byl pryč. Pár zpanikařil, rychle vesloval ke břehu a pak zakotvil na lodi, aby si odpočinul, a neodvážil se jít dál.“

Druhý den ráno, když pár vyprávěl příběh, všichni vyplazovali jazyky a naznačovali, že obrovský krokodýl chtěl zmocnit se obchodní lodi pana Luca.

„Doufejme, že úřady rychle najdou způsob, jak se té obludy zbavit, protože pokud ji necháme řádit, rybáři už nikdy nebudou mít klid.“

Noviny Ha Bao informují o krokodýlovi v řece Bassac. (Zdroj obrázku: sebráno)

Poté se o tomto „obřím“ krokodýlovi již neobjevovaly žádné další zprávy. Život lidí podél řeky Hau se postupně vrátil do normálu. Obnovil se rybolov a lov krevet, ale nyní byli lidé vždy opatrní při nahazování sítí nebo vytahování udiček. Pečlivě prozkoumávali oblast, zda v ní nenajdou pařezy nebo kameny, a neodvažovali se skočit do řeky, aby odstranili překážky, jako tomu bylo dříve. Postupem času příběh o krokodýlovi „velkém jako rybářská loď“ na řece Bassac postupně upadl v zapomnění.

...na sledování tradiční vietnamské opery uprostřed lesa.

Zažloutlé stránky knihy mě prostřednictvím díla „Vůně lesa Ca Mau“ od spisovatele Son Nama (1926-2008) nadále zaváděly do nejzazších koutů země. Kvůli válce a nepokojům hledalo útočiště mnoho lidí z Vinh Longu, někteří z nich, kteří selhali ve svých pokusech „sloužit národu“, museli uprchnout do nejzazších koutů země, aby unikli pronásledování... a stali se na tomto místě migranty. Země, jejíž pouhá zmínka evokuje nespočet těžkostí, překážek a nebezpečí.

Příběh „Tradiční opera v lese“ od spisovatele Son Nama evokuje vzpomínky na dávné doby meliorací a osidlování, ale vášeň pro umění a kulturu našich předků v té době se zdá být neuvěřitelně intenzivní, a to i v době, kdy žili uprostřed posvátného lesa a nebezpečných vod.

Místo, které spisovatel Son Nam v tomto příběhu popisuje, zní docela podivně – osada Khoen Ta Tung, zasazená do lesa s pouhými 20 doškovými chatrčemi. Jednoho dne přišel vedoucí divadelního souboru, aby prodiskutoval představení pro vesničany. Jeho podmínkou bylo, aby celá osada zajistila pro soubor jídlo a postavila pro jejich představení jeviště. Když starší vesnice slyšeli tyto podmínky, navzdory své lásce k tradičnímu divadlu zavrtěli hlavami, protože herců a hereček v celém souboru bylo stejně jako obyvatel osada. Navíc, když hráli v tak divoké, nezkrocené oblasti hemžící se tygry, leopardy a krokodýly – jak mohli zaručit bezpečnost jak účinkujících, tak publika?

Když impresário zaslechl šeptání nesouhlasu, přiznal se k těžké situaci souboru: „Prosím vás všechny, smilujte se nad námi. Přijeli jsme sem jen ze zoufalství! Určitě byste nás nevydali Francouzům, že ne? Přišli jsme z Vung Liemu a vstoupili do ‚Zeleného klubu‘, ale pak se všechno rozpadlo...“

Ihned poté shromáždili starší vesnice vesničany a oznámili situaci: Zítra se bude konat tradiční operní představení, nejprve pro zábavu a poté pro charitu. Každá domácnost by měla přispět několika koši rýže na svou útratu a mladí muži musí jít do lesa kácet mangrovové stromy a brousit jim základnu kmene. Když to uslyšeli, většina lidí byla nadšená a zeptala se, zda se představení bude hrát ve dne nebo v noci. Starší odpověděl: Tradiční opera se musí hrát v noci, aby vesničané mohli přes den pracovat na polích. Někteří lidé se však stále báli tygrů a krokodýlů. Starší pak navrhl plán: postavit třípokojový dvoukřídlý ​​dům uprostřed kanálu Khoen Ta Tung. Tři centrální místnosti by sloužit jako jeviště a dvě křídla by být určena pro bydlení a vaření herců a hereček. Kolem jeviště by postavili kruh z mangrovových kůlů, přičemž kůly by byly blízko sebe, asi na šířku dlaně. Každý, kdo by chtěl sledovat představení, by mohl jednoduše veslovat na lodi do ohrady a poté zavřít bránu. Tygr zůstal sám na břehu kanálu, krokodýl se mohl jen dívat s napjatým zobákem, zatímco já jsem seděl v lodi a celou noc sledoval tu podívanou…

Podle popisu spisovatele Son Nama byla scéna tradičního operního představení v nočním lese neuvěřitelně radostná! Po obou stranách jeviště jasně plápolaly čtyři pochodně. Herci a herečky měli na sobě barevné kostýmy a čelenky zdobené bažantími pery, ale bohužel chodili bosí, protože neměli boty ani boty. Bubny duněly, trubky hrály... Po několika nocích představení znali vesničané hry nazpaměť a děti se začaly nudit, a tak se všechny plavily na svých lodích domů. Nečekaně je po břehu kanálu pronásledovali dva nebo tři tygři, takže zpanikařili a otočili své lodě k plotu, aby počkali do rána. Jednou v noci, během představení, herečka uviděla dva krokodýly, jak strkají čumáky do plotu. Zděšená vběhla dovnitř. Starší vesnice nařídil zatroubit na gongy a krokodýli zmizeli.

Tradiční vietnamská opera hraná v lese. Ilustrace: TRAN THANG

Když se putovní operní soubor přestěhoval do jiné vesnice, někteří lidé stále často vídali dva tygry, jak sedí schoulení o banyán u kanálu. Zvláště za měsíčních nocí vyplazovali své dlouhé jazyky, zatímco na řece se kolem starého jeviště potulovali krokodýli, jako by truchlili nad zvukem trumpet a bubnů, ale nejvíce jistě litovali „živé kořisti“, která si v poklidu v lese ze svých lodí pozorovala operu!

Uplynulo téměř století a opětovné čtení těchto příběhů a novinových článků s jejich napínavými a tajemnými zápletkami poskytuje jak zábavu, tak hlubší pochopení oblasti delty Mekongu, starobylé citadely Long Ho, kterou naši předkové pečlivě budovali a uchovávali.

Kdysi divoká a nezkrocená země, kdysi hemžící se tygry a krokodýly, nyní upadla do minulosti. Vznikl zde nový život s moderními stavbami, které plynule zapadají do rušného tempa života a přinášejí nespočet změn. Kdysi pustá krajina nyní ustupuje zlatým rýžovým polím, bujným sadům, prosperujícím obytným oblastem, nově postaveným továrnám, moderním zavěšeným mostům a dálnicím... Delta Mekongu – země Devíti draků – se snaží rozvíjet a integrovat se se zbytkem země.

TRAN THANG
 

Zdroj: https://baovinhlong.com.vn/van-hoa-giai-tri/202603/ky-uc-khan-hoang-qua-sach-bao-xua-47c7e8e/