Poslední řemeslníci
Jednoho březnového rána, uprostřed jemného jarního deště, se paní Ngo Thi Hue (narozená v roce 1942) odvážně vydala na cestu, aby navštívila paní Ngo Thi Thoi (narozenou v roce 1941). Jsou to starší řemeslnice z vesnice Nhu Le, které uchovávají obrovský „poklad“ lidových písní Nhu Le. Dům paní Hue stojí na začátku vesnice, zatímco dům paní Thoi je blízko jejího konce... „Kroky starých lidí jsou unavené z dlouhé cesty. Ale když se po sobě stýskáme a toužíme si spolu sednout a zazpívat si pár lidových písní, vyhledáváme se,“ řekla paní Hue vřele.
Malý dům paní Thoi stál naproti rozlehlému rýžovému poli v jeho rozkvětu a o kousek dál se nacházel zavlažovací kanál Nam Thach Han, který vedl vodu po proudu. Toho rána byly paní Hue a paní Thoi velmi šťastné, okouzlovaly je melancholické lidové písně Nhu Le, které se vznášely jarním vzduchem. Písně zněly: „Jak daleko jsou Tich Tuong a Nhu Le? / Odděleny potokem a třemi úseky polí“; „Kdo se vrátí do mého rodného města Nhu Le / Obdivuji řeku Thach Han, aluviální pláně, mladé melouny / Někde slyším ukolébavku / Lidová píseň Nhu Le stále zní“... „Tolik miluji Hai Le / Jeho bohatá tradice je plná slávy / Dvě období odporu pominula / Moje vlast Hai Le pokračuje v hrdinském odkazu“...
 |
| Vesnice Nhu Le - Foto: Archiv |
Ve vzpomínkách paní Hue a paní Thoi se lidové písně Nhu Le formovaly v životě, práci, výrobě a kulturních aktivitách obyvatel Nhu Le; byly přítomny od doby, kdy se narodili a vyrůstali. Během dvou válek odporu proti Francouzům a Američanům se vesnice Nhu Le stala „nárazníkovou zónou“ na levém břehu řeky Thach Han, zastávkou pro vojáky a partyzánské bojovníky ze severu na jih nebo z rovin do válečné zóny Ba Long. Vesnice se proto stala „bílou zónou“, uvězněnou mezi hustým systémem nepřátelských základen a vystavenou prudkému bombardování a ostřelování.
V kontextu války se lidová píseň Nhu Le stala ostrou zbraní, která motivovala lidi k neochvějné věrnosti straně a prezidentu Ho Či Minovi. Kromě toho písně, zpívané každou noc poblíž nepřátelských základen, šeptané a procítěné, pomáhaly probudit ty, kteří sešli z cesty: „Ach, můj drahý, rodina je zoufalá; neodešel jsi kvůli lidu a zemi, ale kvůli krutému americkému loutkovému režimu. Můj drahý, prosím, vrať se rychle, abys si užíval požehnání vlády , a pak dokaž, že jsi hoden jako muž národa“; „Ach, jak trpím, mé dítě pláče uprostřed noci, moje matka trpí, snáším to všechno sám. Rozumíš tomu, stát sám na stráži v základně? Vzpomínáš si na staré časy, kdy jsi byl doma se svou ženou a manželem. Teď jsi pryč, jdeš následovat nepřítele a mé srdce bolí“... Proto má lidová píseň Nhu Le i jiné názvy, jako například „píseň nepřátelské mobilizace“ a „píseň odporu“.
Paní Ngo Thi Hue si při vzpomínce zavzpomínala: Po znovusjednocení země byla obec Hai Le vybrána jako místo pro výstavbu zavlažovacího projektu Nam Thach Han. Stavba začala počátkem roku 1977. Na místě zavlažovacího projektu Nam Thach Han se ve dne v noci shromažďovaly tisíce vojáků a dobrovolných mladých lidí z celé provincie Binh Tri Thien, pevně svírali motyky a hutnicí stroje, stavěli přehrady, blokovali řeky, kopali kanály a narovnávali vodní toky... V obtížných a nedostatkových podmínkách tehdejšího rozsáhlého zavlažovacího projektu Nam Thach Han se zrodila lidová píseň Nhu Le, která šířila a motivovala nadšenou práci všech: „Narovnáváme kanály přes řeky a potoky / Necháváme tu čistou vodu stékat do vzdálených polí / Ó bratři a sestry / Pojďme rychle kopat hluboko / Nyní s potem budeme mít zítra bohatou úrodu / Aby se neúrodná pole zazelenala rýží / Ó, naše vlasti řeko, milujeme a vážíme si ji / Nechme ji plynout proti proudu, aby zavlažovala vzdálená pole / Abychom noc co noc slyšeli slabý zvuk lidové písně...“
Hluboce se zajímá o předávání znalostí.
Paní Ngo Thi Thoi se podělila: „Lidové písně Nhu Le se liší od ostatních lidových písní a zpěvů svým stylem provedení, improvizací a prezentací. To znamená, že neexistují žádné pevné vzorce ani předem napsané texty. V boji, produkci nebo komunitních kulturních aktivitách zpěváci zakládají svá vystoupení na realitě, improvizují a zpívají okamžitě. Lidové písně Nhu Le jsou proto velmi jednoduché, rustikální a snadno rezonují s lidmi... ale je velmi těžké se je naučit a vyučovat.“
 |
| Dva významní řemeslníci, Ngo Thi Hue a Ngo Thi Thoi - Foto: Archiv |
Pan Ngo Huu Truyen, bývalý tajemník a předseda Lidového výboru obce Hai Le v letech 1994 až 2015, vzpomínal: „Když bývalá obec Hai Le čelila obtížím s ochranou, udržováním a propagací nehmotného kulturního dědictví lidového zpěvu Nhu Le, stranický výbor a Lidový výbor obce ve svém vedení a řízení rozhodly, že socioekonomický rozvoj musí být propojen s kulturním rozvojem, včetně naléhavé potřeby zachovat a propagovat lidový zpěv Nhu Le.“ Díky tomu v roce 2012 Ministerstvo kultury, sportu a cestovního ruchu bývalé provincie Quang Tri sestavilo a vydalo knihu „Lidový zpěv Nhu Le“. Ve vesnici Nhu Le uspořádali řemeslníci jako Ngo Thi Thoi a Ngo Thi Hue kurzy, aby mladší generaci vyučovali lidový zpěv Nhu Le. Vesnice Nhu Le založila Lidový pěvecký klub Nhu Le se 17 členy.“
S úctou a uznáním přínosu jednotlivců k zachování a propagaci nehmotného kulturního dědictví lidového zpěvu Nhu Le podepsal vietnamský prezident v roce 2022 rozhodnutí o udělení titulu Vynikající řemeslnice paní Ngo Thi Hue a paní Ngo Thi Thoi.
Pokud se vrátíme k příběhu o předávání lidové písně Nhu Le, paní Thoi má naštěstí tři dcery, které v její tradici pokračují: zasloužilá umělkyně Nguyen Thu Hang, Nguyen Kieu Nhu (Císařská městská opera Hue) a Nguyen Thi My Binh (Oddělení kultury a sociálních věcí okresu Quang Tri). Kdykoli mají její dcery možnost vrátit se domů, paní Thoi je jemně provede jednoduchým, rustikálním kouzlem lidové písně Nhu Le. Dcery paní Thoi si vždy pamatují učení své matky, studium, uchovávání a šíření lidové písně jako pokladu své matky a své vlasti.
Paní Ngo Thi Hue se již mnoho let snaží uchovávat lidové písně kmene Nhu Le pro budoucí generace tím, že si je pamatuje, sbírá a zapisuje do zápisníku. Paní Hue v současné době vlastní přes 100 melodií lidových písní kmene Nhu Le. „Lidé mohou zemřít, ale duše vesnice nikdy nevybledne. Jsem si jistá, že lidové písně kmene Nhu Le budou vždy plynout, jako řeka Thach Han, plné významu a náklonnosti,“ věří paní Hue.
Ngo Thanh Long
Zdroj: https://baoquangtri.vn/van-hoa/202604/neo-giu-dieu-honhu-le-f963a0f/
Komentář (0)