Radostné písně pro život

Příroda a její tvorové, včetně rozkošných ptáčků, někdy zanechali na umělce hluboký dojem. Mezi mnoha písněmi, které rezonují s posluchači, jsou i takové, které nenápadně evokují obraz a živé zvuky nespočtu drobných ptáčků.

Živé zvuky

„Ó, milovaný živote,“ velmi slavná píseň skladatele Nguyen Ngoc Thiena, provádí posluchače obrazem a zpěvem mladého ptáka za časného rána. Skladatel chce skrze štěbetání ptáka vyjádřit slova víry a lásky k životu a k lidem, s upřímnými projevy náklonnosti: „Je tu malý ptáček / štěbetá, jako by chtěl vyjádřit /…/ Ó, ptáčku, prosím, pošli tento vzkaz / Píseň víry a lásky v srdci každého.“

Od konce 70. let 20. století si píseň „This Earth Belongs to Us“ s textem Dinh Hai a hudbou skladatele Truong Quang Luca oblíbilo mnoho generací teenagerů. Píseň s krásným a evokativním textem dostala křídla díky své živé melodii. Pokojný ptačí zpěv a jemné vrkání holubic hluboce rezonují v srdcích lidí: „Tato Země nám patří / Zelený míč letící na modré obloze / Ó holubičko, tvé vrkání je tak láskyplné / Ó racku, tvá křídla se třepotají nad vlnami.“

Skladatel Tran Hoan také napsal píseň „Spring Love Song“. Tato píseň popisuje melodické štěbetání ptáků a možná právě díky tomuto zvuku mají lidé pocit, jako by obloha byla modřejší a vyšší. „Ach můj drahý, jaro dorazilo na větve / Sladké štěbetání ptáků činí oblohu tak modrou.“

Skladatel Tran Chung sdílel pocit vítání jara, překonávání těžkostí a útrap a vyjádřil své pocity prostřednictvím textů, které se zaměřují na budoucnost, s rukama lidí, kteří společně pracují na budování nového života: „Skrze tolik utrpení / vidíme radostné období, jak vlaštovky létají zpět a štěbetají po obloze / Ptáci zpívají, aby pozdravili ruce stavící ve vysokých patrech, vidíte?“ (Jaro přišlo).

Další radostná milostná píseň, prodchnutá něžnými barvami jara, je plná veselého štěbetání ptáků, které se mísí s hlasem mladé ženy a dodává jarnímu období krásu a živost: „Ptačí zpěv přináší radost do života / Tvůj zpěv mě nutí tě milovat ještě více / Krásné jaro mi přichází do srdce“ (Něžné barvy jara - skladatel Nguyen Nam).

Když se vrátíme v čase, existovali kádry, které se účastnily odboje a prožily dny boje ve vězení a které kdysi zpívaly krásný text písně „Píseň naděje“ od skladatele Van Kyho: „Dvojice ptáků odlétají, jejich písně se ozývá / Křídla ptáků se třepotají v jarním vánku / Posílají láskyplná slova Jihu, naší vlasti / Říkají, že nám chybíš ve dne v noci.“ Texty písní nesou silnou víru v zářivou budoucnost s oslnivým světlem nového horizontu zítřka.

A pak jsou tu veselé, živé zvuky ptačího zpěvu a bzučení cikád v lese, které naplňují vojákovu duši radostí. Skladatel Hoang Viet tyto radostné pocity vojáků na pochodu zprostředkoval písní „Lesní hudba“: „Kukačka, kukačka, lesní ptáci zpívají na slunci / Poslouchejte, poslouchejte, cikády štěbetají bez ustání.“

V různých denních dobách se liší i text písně, protože skladatel píše o ptácích. Pokud je to ráno radostné štěbetání, které zkracuje dlouhou cestu, pak odpoledne je to volání hejna. Píseň „První jaro“ od skladatele Tuan Khanha obsahuje verše jako: „Mé srdce si na tebe vždy vzpomene, když padne večer a ptáci volají svá hejna“ a: „Čekám na ráno, aby ptáci zpívali a dlouhá cesta se nezdála tak daleko.“

V hudební skladbě „Obraz krajiny“ skladatel Van Phung také přispěl radostným štěbetáním ptáků. Tito malí ptáčci bezstarostně létají na větvích, sdílejí své myšlenky a udržují krajinu klidnou jako malebná malba tuší: „Ptáci, mladí ptáčci, štěbetají a zpívají / Jejich křídla jemně třepotají nad větvemi.“

V krásném horském městě Da Lat je harmonický zpěv ptáků běžným jevem. Píseň „Touha po studené zemi“ od skladatele Minh Ky evokuje v posluchačích nádherné obrazy a zvučné zvuky: „Drsné potoky a skály, listí propletené s krásnými květinami / s jemně padající modrou mlhou, s tisíci ptačími zpěvy.“

Vlast zůstává navždy v srdci každého, zejména těch, kteří kvůli okolnostem musí žít daleko od domova. Pro hudebníka Tu Huye bude zpěv kukačky navždy milovanou součástí jeho dětských vzpomínek: „Zpěv kukačky evokuje tolik nostalgie“ (Moje dětská vlast).

Nejde však jen o živé melodie. Jsou zde i písně s melancholickým zvukem ptačího zpěvu.

Smutné písně

Skladatel Tran Thien Thanh, rodák z provincie Binh Thuan, složil mnoho písní, které zanechaly nesmazatelnou stopu v srdcích milovníků hudby po celé zemi, včetně písně „Han Mac Tu“. Inspirován krásným, ale zároveň tragickým milostným příběhem mezi talentovaným básníkem Han Mac Tuem a krásnou Mong Cam, skladatel znovu navštívil starý pavilon Ong Hoang a napsal tyto dojemné texty: „Měsíc visí šikmo, dlouhé písečné pobřeží se stává ještě pustějším / Ptačí křik je truchlivý, jako vzlyky pod mlhavou oblohou.“

V jiném scénáři, po rozchodu, za deštivého dne, když dívka poslouchá slavíkovu píseň, cítí: Píseň je stále velmi něžná, ale proč zní tak smutně? Mohl by to být přetrvávající pocit touhy po někom, zbývající esence vášnivé lásky? Skladatel Duong Thu o tomto citu napsal ve své písni „Slavík zpívající v dešti“: „Venku padá déšť, vítr a déšť se zdají být chladnější / Slavík zpívá v dešti, tak smutný. Moje touha po tobě v tento deštivý den, moje touha po tobě je tak hluboká a těžká,“ spolu s: „Ach, v dešti, slavík stále zpívá tak jemně, tak jemně / Na mých rtech stále přetrvává ztracená láska, tak intenzivně.“

Další milostný příběh končí zlomeným srdcem, když náklonnost vyprchá a vášně jsou jako voda tekoucí pod mostem. On, kdysi silný pták, má nyní unavená křídla a neví, kam letět. Píseň „For a Lost Love“ od skladatele Hoang Nguyena má tento text: „Nyní jsem jako pták / s unavenými křídly, nevím, kam letět?“

Ukazuje se, že tito malí, okouzlující ptáci zanechali trvalý dojem v srdcích mnoha hudebníků. Život je plný emocí a písně nesou mnoho pocitů. Mnoho písní obsahuje veselé štěbetání ptáků z celé země; přesto se v tichu ozývají i melancholické písně, které odrážejí těžká srdce lidí zatížených starostmi. Tito malí tvorové však stále nesou naději do poezie a hudby a přetrvávají v srdcích lidí napříč časem.

Zdroj