Život podél řeky Cai Be

Brzy ráno, zatímco mlha ještě přetrvává, příliv a odliv řeky Cai Be s sebou nese příběhy generací...

Rybářské lodě kotvící na řece Cái Bé. Foto: PHAM HIEU

Po malé betonové cestě vedoucí souběžně s řekou Cai Be jsme se zastavili v zahradě pana Du Van Thaie, který bydlí v osadě An Ninh v obci Binh An. Z dálky zahrada připomínala mnohovrstevnatý ekologický obraz: nahoře byly svěží zelené kokosové palmy, uprostřed řady rovných betelových ořechů a dole dlouhé úseky ananasových sazenic.

Na své zahradě o rozloze přes 2 hektary pan Thai hbitě krájel zralé ananasy a připravoval je k dodání zákazníkům. Pan Thai se podělil: „Tato oblast u řeky je po celý rok obohacena o aluviální půdu a během období sucha je pronikání slané vody mírné. Dříve se zde pěstovala rýže, ale výnos nebyl vysoký kvůli nízko položenému terénu a častým záplavám. Poté lidé přešli na zahradničení s využitím třístupňového ekologického modelu, který poskytoval jak ovoce ke konzumaci, tak stabilní příjem.“

Podle pana Thaie model kokos-areka-ananas maximalizuje využití půdy a vytváří harmonický ekosystém, což vede k zisku přibližně 200 milionů VND ročně. Kromě praktikování třístupňového ekologického modelu využívají obyvatelé ostrůvku Tac Cau také plochu kanálu k chovu ryb. Díky jejich píli, tvrdé práci a uplatňování vědeckého pokroku, zejména zavedení kolektivní značky pro ananasy z Tac Cau, je příjem zdejších lidí výrazně vyšší než u mnoha jiných zemědělských modelů. „Kokosy, arekové ořechy a ananas si nekonkurují o sluneční světlo, takže jsou vhodné k pěstování ve stejné oblasti. Při hnojení ananasů z toho profitují všechny tři. A co je nejdůležitější, pokud jeden druh ovoce při sklizni ztratí hodnotu, ostatní to kompenzují a minimalizují ztráty,“ řekl pan Thai.

Pan Thai vzpomínal na chudé časy a uvedl, že oblast obývali převážně čínští přistěhovalci, kteří se zde usadili kolem 30. let 20. století. Tehdy byla půda rozlehlá, osídlení řídké a vegetace hustá, což ztěžovalo dopravu, zejména lodí. Kvůli nízko položenému terénu čelila zemědělská produkce mnoha výzvám. Aby se s tím lidé vyrovnali, stavěli kolem ostrůvků hráze a venku vysazovali palmy nipa, aby je chránili před vlnami a erozí. Každý pozemek měl také vlastní násep a podzemní odvodňovací systém s ventily, které měly zabránit zaplavení sadů… „Nyní je život lidí na březích ostrůvků Cai Be a Tac Cau prosperující díky zemědělské produkci, rybolovu, obchodu a službám,“ svěřil se pan Thai.

Zatímco se na břehu odehrávají příběhy o změnách, život rybářů na řece Cai Be je pulzující. Pan Nguyen Van Duoc vyjíždí se svou lodí doprostřed řeky s několika sítěmi a jednoduchým nářadím. Pan Duoc říká: „Tehdy jsem s otcem chodil lovit ryby a krevety na řeky Cai Be a Cai Lon. Bývalo toho tolik; mohli jste prostě nahodit sítě a vrátit se a nasbírat si, kolik jste chtěli. Teď je toho méně, ale nedokážu se přimět k tomu, abych se svého povolání vzdal.“

Panu Đượcovi je letos přes 60 let. Má hluboké vrásky v očích. Ruce má mozolnaté a opálené. Řeky Cái Bé a Cái Lớn jsou pro něj živobytím a úložištěm vzpomínek. Celý jeho život je protkán s vodou, od doby, kdy následoval svého otce na vesličkách, aby nastražil pasti, až po dobu, kdy se oženil, měl děti, a nyní jeho děti vyrostly a odešly za prací daleko, takže za sebou nechali jen on a jeho manželku, kteří se stále den za dnem drží řeky…

V poledne pan Duoc vytáhl síť. Dnešní úlovek se skládal jen z několika malých sladkovodních ryb, ale i tak se usmíval: „Jíme, co dostaneme; dokud je voda, můžeme se uživit.“

S přicházejícím večerem se klikaté zákruty řeky Cai Be promění v ruch. Vlečné lodě kotví blízko sebe. Na lodích se rybáři pilně připravují na svou další plavbu na moře. „Podél řek Cai Be a Cai Lon se mnoho lidí živí rybolovem. Rybaření je těžká práce; tráví mnoho dní na moři, než se vrátí na břeh. I když je to těžké, je to díky tomu, že se mnoho generací dokázalo uživit a vychovat své děti k úspěchu,“ řekl pan Duoc.

Na konci dne se řeka Cai Be okouzlí, zalitá zlatavými odstíny západu slunce. Z domů podél řeky se valil kouř, který nesl vůni vařené rýže a voňavých dušených ryb, jako volání po návratu domů a opětném setkání po náročném pracovním dni.

Řeka Cái Bé teče z obce Hòa Hưng přes několik obcí v západní části oblasti řeky Hậu. Na dolním toku řeka Cái Bé spolu s řekou Cái Lớn obklopuje ostrůvek Tắc Cậu a nakonec ústí do zálivu Rạch Giá.

PHAM HIEU

Zdroj: https://baoangiang.com.vn/song-cung-dong-cai-be-a483717.html