Poezie rezonuje v oblasti lásky.

Pro něj je každý okamžik života poetickým okamžikem, bez rozdílu a hranic. Přestože báseň „Osamělá hranice“ patří k nejlepším v jeho sbírce „Tisíc rituálů lásky“ (Phanbook a Women's Publishing House, 2026), stále touží s ní vést dialog i v rámci tohoto osamělého pohraničí.

Báseň „Osamělá hranice“ možná napsal básník inspirován četbou románu Dina Buzzatiho „Tatárská poušť“ (v překladu Huong Chau). Ale nemusí to tak být. Sbírka „Tisíc rituálů lásky“ obsahuje mnoho básní s podobným intertextuálním nádechem jako „Osamělá hranice“.

Poezie ve sbírce „Tisíc rituálů lásky“ je taková. Ve své stručnosti a jednoduchosti, jako by se chtěla jen „rozšířit dovnitř“, kořeny básně neustále zanikají hluboko do země, zatímco její úponky se neustále rozpínají vzhůru a dotýkají se jiných horizontů, jiných světů .

Tento svět je propojen s třemi tisíci dalších světů. Jeden svět, který zahrnuje tři tisíce světů. Jak naznačuje název jedné z jeho studií o klasické japonské poezii: Tři tisíce voňavých světů.

Nhat Chieuova poezie je nepřetržitý, rozsáhlý dialog. Dialoguje se vším. Dialoguje s literaturou, s jinými autory, dialog tichého společenství. Nerozlišuje mezi jazyky. Neuvědomuje si geografickou vzdálenost.

V knize *Tisíc rituálů lásky* nacházíme básně, které se zapojují do dialogu a interakce s Kafkou, Jonem Fossem, Annie Ernaux, Han Kangem a dalšími...

V poezii Nhat Chieu není jen autor, ale i čtenář. Čtenář, který si váží, oceňuje a užívá si to, co čte. Vždy je schopen objevovat nové věci ve věčném světě tam venku.

Knihy vdechují život zpět uprostřed rozkladu: „Knihy jsou lesem, šeptajícím nám tajná slova, vítr vanoucí z hory na horu, dech minulosti přicházející dnes ráno.“

Jeho poezie je proto čistá a jasná uprostřed kontemplace a hlubokého zamyšlení. Chápe život, ale zůstává na něj zvědavý. Protože životu rozumí, je jím zarmoucen; protože je životem zarmoucen, miluje ho ještě intenzivněji. Jako by nás všechno stále nabádalo k radosti, k dialogu. I když je to jen duchovní dialog.

Básně v knize *Tisíc rituálů lásky* jsou krátké a pohodlně se vejdou do dlaně. Některé básně kombinují rýmované dvojverší, sedmislabičné a šestislabičné verše, které básník nazývá „tříslabičnou“ poezií.

Tři formy v jedné. Tři formy v básni. A tak duch objetí světa v omezeném objetí lidstva je konzistentním duchem v dílech básníka Nhat Chieua. Tento duch určuje jeho styl psaní, tento duch vede jeho verše.

Při čtení Nhat Chieuovy poezie nemáme pocit, že by si pečlivě nevybíral slova a rýmy. Jeho poezie se rodí přirozeně, lehká jako dech. Používá tradiční východní básnické formy, ale bez klišé. Rozpouští je, aby znovu vytvořil svůj vlastní básnický svět.

Kdo odpoví na mé jméno, až ho zavolám? Poetický hlas básníka Nhậta Chiêua rezonuje „tisícem rituálů lásky“ shrnutých v této knize o více než sto stranách.

Hlas poezie, který mě volá, bude znít i poté, co knihu zavřu. Neboť poezie zase unikla z autorova objetí a vstoupila do říše života – říše lásky.

HUYNH TRONG KHANG

Zdroj: https://tuoitre.vn/tieng-tho-vang-vong-coi-tinh-20260202094304462.htm