Milostný příběh vojáka

(Noviny Quang Ngai) - V letech, kdy zemi zachvátily plameny války, jasně zářily krásné milostné příběhy vojáků, kteří sdíleli stejné revoluční ideály. Vzájemně se povzbuzovali k plnění své posvátné povinnosti vůči vlasti.

Když jsme navštívili dům manželského páru veteránů Nguyen Tan Phuoc (72 let) v rezidenční čtvrti č. 1, městské části Tran Hung Dao (město Quang Ngai ), zaujal nás jejich portrét z mládí, pořízený v roce 1972. Pan Phuoc vzpomínal: „Tento snímek byl pořízen, když mi bylo 19 let, poté, co jsem se více než rok účastnil revoluce. V souladu s revoluční tradicí mé rodiny jsem se v roce 1971 dobrovolně přihlásil do místního partyzánského týmu v obci Binh Chau (okres Binh Son). O více než rok později jsem byl přidělen k práci v okresním bezpečnostním výboru a v roce 1973 jsem nastoupil do provinční policie.“

Bývalý vojenský pár Nguyen Tan Phuoc a Nguyen Thi Than, žijící v rezidenční zóně č. 1, městské části Tran Hung Dao (město Quang Ngai), si prohlíží svůj portrét pořízený v roce 1972.

Paní Nguyen Thi Than (69 let), původem z obce Tinh Son (okres Son Tinh), pokračovala v příběhu svého manžela: „Tento můj portrét byl také pořízen v roce 1972. V té době mi bylo pouhých 16 let a pracovala jsem jako styčná důstojnice v okrese Son Ha. Celá moje rodina se účastnila odboje, takže ve 14 letech jsem se připojila k dobrovolnické mládežnické jednotce. V roce 1972 jsem byla pověřena prací styčné důstojnice a průvodkyně v horských okresech, jako jsou Son Ha a Ba To. Během těchto let jsem téměř nechodila domů, většinou jsem se zdržovala na styčných stanicích, abych si plnila své povinnosti.“

Během náročných let odbojové války, čelící četným nebezpečím, si pan Phuoc i paní Than zachovali vysoký smysl pro odpovědnost a výborně plnili své úkoly. Pan Phuoc a jeho manželka jsou při vzpomínce na jejich osudové setkání před 51 lety stále hluboce dojati. „Poprvé jsme se setkali v roce 1974. V té době jsem měl službu v doprovodu válečných zajatců, zatímco ona roznášela poštu. Když jsem odpočíval se svými spolubojovníky v horské oblasti obce Ba Dien (okres Ba To), náhodou jsem ji potkal, která se tam také zastavila. Na pár minut jsme se pozdravili, než jsme pokračovali ve svých službách. Dojem z onoho prvního setkání je však pro nás oba nezapomenutelný. Byla velmi milá, bystrá a také velmi odvážná,“ řekl pan Phuoc.

Po tomto prvním setkání, jen o několik týdnů později, se pan Phuoc a paní Than náhodou znovu setkali na služební cestě. Tehdy pan Phuoc slíbil, že paní Than navštíví na styčné stanici, kde pracovala. „Věren svému slibu mě v posledních dnech roku 1974 přijel navštívit s přítelem. A slíbili jsme si, že s vezměním počkáme, až bude Jih osvobozen a země sjednocena,“ svěřila se paní Than.

Po osvobození pan Phuoc a paní Than, kteří byli v mládí, odložili své osobní záležitosti stranou, aby mohli pokračovat ve studiu a zdokonalovat své dovednosti. Vzhledem k velké vzdálenosti si své city vyjadřovali pouze dopisy. V březnu 1979 byl pan Phuoc vyslán do Kambodže, aby sloužil na mezinárodní scéně, zatímco paní Than pracovala na poště v okrese Son Tinh. V roce 1980, během dovolené, kterou si nechali navrátit domů, se pan Phuoc a paní Than po více než šesti letech randění a čekání na sebe vzali.

O více než půl století později, kdy byli soudruzi a spolubojovníci během odbojové války, je milostný příběh veteránského páru Pham Minh Thu (73 let) a Nguyen Thi Mau (72 let), žijících ve vesnici Binh Bac v obci Tinh Binh (okres Son Tinh), nejen krásnou vzpomínkou na dobu války a požárů, ale také živým svědectvím o generaci, která žila celým srdcem pro revoluční ideály a uměla se obětovat jeden pro druhého a pro zemi. Pan Thu a paní Mau se poprvé setkali během pracovní cesty v obci Tinh Minh v roce 1973. V té době byl vojákem v rotě 284 v okrese Son Tinh, zatímco ona pracovala ve vojenských záležitostech v okrese Son Tinh. Jejich láska rozkvetla během těchto prchavých setkání na pracovních cestách a sílila díky ručně psaným dopisům plným láskyplných slov.

Již více než půl století žijí spolu veteráni Pham Minh Thu a Nguyen Thi Mau, kteří žijí ve vesnici Binh Bac v obci Tinh Binh (okres Son Tinh).

Během války, bez tušení, kdy se vrátí mír , se rodina pana Thua a pracoviště paní Mau ze soucitu s jejich situací dohodli na uspořádání svatby, aby se pan Thu a paní Mau mohli stát manžely. „Můj otec byl mučedník, zabitý v roce 1971, moje matka zemřela na nemoc v roce 1961 a moji tři mladší bratři také zemřeli, když byli mladí. Když jsem se připojila k revolučnímu hnutí a setkala se s ním, neměla jsem žádné příbuzné; byla jsem úplně sama. Pan Thu byl nejstarší syn ve své rodině, takže jsme se sňatkem setkali s podporou našich příbuzných, kolegů a jednotky,“ vzpomínala paní Mau.

Svatba pana a paní Thu byla jednoduchým a spěšným obřadem, který se konal brzy ráno 26. listopadu 1974 a trval jen několik hodin. Kolem 9:00 téhož dne se pan Thu po obdržení naléhavé zpravodajské zprávy vrátil na bojové pozice své roty. Uprostřed válečného kouře a ohně se nadále vzájemně povzbuzovali a podporovali a společně překonávali nespočetné těžkosti v boji za národní nezávislost.

Pan Nguyen Tan Phuoc se oženil v roce 1980 a sloužil na kambodžském bojišti. Vrátil se až v roce 1986. Během více než šesti let služby se pan Phuoc vrátil domů pouze dvakrát, takže jeho manželka, paní Nguyen Thi Than, tvrdě pracovala a zároveň se starala o jejich dvě malé dcery. Paní Nguyen Thi Mau mezitím vychovala pět dětí a sama se starala o domácnost, zatímco její manžel pracoval na okresním vojenském velení. „S duchem vojáka strýce Ho jsou ženy jako moje žena nejen statečné a odvážné během války, ale také odolné, pracovité a obětavé pro své manžely a děti a starají se o rodinu i v době míru. Kvůli povaze své práce jsem nemohl být své ženě a dětem nablízku a starat se o ně ve dne v noci, takže je to díky pochopení a péči mé ženy, že z našich dětí vyrostli dospělí, kterými jsou dnes,“ řekl pan Phuoc dojatě.

Jejich děti vyrostly a mají své vlastní stabilní životy, zatímco pan Phuoc a paní Thu zůstávají spolu ve dne v noci. Nejenže žijí šťastně a dávají svým dětem a vnoučatům dobrý příklad k následování, ale také vedou členy strany v místních hnutích a aktivitách. Uplynulo více než půl století a oni zůstávají jednoduše a neochvějně spolu. Nejenže společně vydrželi válku a bojovali za revoluční ideály, ale také si žili štěstí v době míru a nadále přispívali k rozvoji své vlasti a země.

Text a fotografie: HIEN THU

Zdroj: https://baoquangngai.vn/xa-hoi/doi-song/202504/chuyen-tinh-nguoi-linh-74f086b/