Zachování duše starého města, obohacení jeho dědictví.

Uprostřed nejdražších obchodních ulic hlavního města si mnoho rodin žijících ve staré čtvrti Hanoje stále zachovává své tradiční domy, řemesla a generační vzpomínky a proměňuje je v udržitelné kulturní prostory a zdroje obživy.

Tradiční řemeslo uchovávají tři generace.

V srdci ulice Hang Gai (Hanoj), kde je každý metr čtvereční komerčních prostor extrémně drahý, je příběh rodiny paní Do Thanh Huong, majitelů značky ručního vyšívání a designu Tan My, ukázkovým příkladem hlubokého přístupu k ekonomickému rozvoji prostřednictvím dědictví.

V průběhu let její rodina obdržela řadu nabídek na přeměnu celého prostoru o rozloze 1 000 m² na hotel nebo restauraci, přičemž okamžitý zisk by mohl daleko převýšit zisk z udržení tradiční řemeslné značky. Ale v Tan My je příběh víc než jen obchodní kalkul.

Paní Do Thanh Huong

Pro paní Huong je Tan My místem, které uchovává vzpomínky mnoha generací žen v její rodině, kde byly v roce 1969 instalovány první vyšívací rámy a kde se příběhy o tomto řemesle předávají z babičky na matku a z matky na dceru jako nepřerušený proud.

Uprostřed stále hektičtějšího tempa života ve Staré čtvrti si tento prostor stále uchovává část vzpomínek na starou Hanoj , něco, co, pokud by se ztratilo, nelze znovu vytvořit žádnou technologií ani komerčním modelem.

Každý dům ve staré čtvrti Hanoje se může stát „kulturním velvyslancem“ Vietnamu.

Z malého obchodu, který původně měřil méně než 20 metrů čtverečních, se dnes Tan My stal známou zastávkou mnoha mezinárodních turistů, diplomatů a politiků, kteří navštěvují Hanoj. Nejenže je nutí vracet se k nádherným ručně vyráběným výrobkům, ale také k zážitku z vstupu do pulzujícího prostoru městské paměti, kde každý kus nese příběh o profesi, lidech a kulturní identitě Vietnamu.

Podle paní Huongové nemohou tradiční řemesla přežít pouze z nostalgie. Ručně vyrobený výrobek dnes již není jen předmětem, ale vyvrcholením dovedností, času, emocí a vrstev kultury nashromážděných po generace. Když si zákazníci uvědomí tyto vrstvy hodnoty, jsou ochotni zaplatit skutečnou cenu, nikoli za samotný předmět, ale za příběh, který se za ním skrývá.

Příběh Tan My není ojedinělý případ. V mnoha dalších koutech starého města jsou domy, které byly kdysi ceněny především pro svou polohu přímo u ulice, nyní postupně vnímány podle jiného hodnotového systému.

Stávají se kulturními prostory, kreativními obchody, showroomy s řemeslnými výrobky nebo zážitkovými místy, která pomáhají návštěvníkům hlouběji porozumět životu v Hanoji. Hodnota tak spočívá v kulturní hloubce nashromážděné v každém obytném prostoru.

Pokud je Tan My příběhem vícegenerační rodiny spjaté s jediným povoláním, pak v Gia Ngu Street paní Pham Kim Thanh představuje odlišný přístup k ekonomice dědictví.

Pro paní Kim Thanh pomáhá kombinace starých domů a aktivit v oblasti cestovního ruchu a podnikání zachovat architektonické dědictví, vytváří soběstačný zdroj příjmů a poskytuje turistům autentický kulturní zážitek.

Mohlo by vás zajímat

Televizní seriál „Dluh života, půjčování a splácení“, 41. epizoda, se vysílá živě na THVL1 dnes, 26. června 2026.Video trailer a odkaz na živý přenos 41. epizody dramatu „Nợ đời vay trả“ (Životní dluhy, půjčky a splátky) budou vysílány na THVL1 (televizní stanice Vinh Long) dnes 26. června 2026 ve 20:00.

Severní Vietnam zažívá silné deště; o kolik klesne teplota v Hanoji?Podle předpovědí počasí se v severní oblasti v důsledku vlivu tlakové níže v kombinaci s konvergencí větrů ve vyšších partiích země vyskytly rozsáhlé bouřky, které ukončily intenzivní vlnu veder. Teploty v celé severní oblasti, včetně Hanoje, nikde nepřekročily 35 stupňů Celsia.

Hanoj ​​zavádí od 1. července školní zónování založené na umělé inteligenci pro zápis do základních a středních škol.VTV.vn - Hanoj ​​zahájí zápis do první třídy 1. července. Město očekává, že ve školním roce 2026-2027 bude do prvních tříd zapsáno téměř 800 000 předškolních dětí a studentů.

Protože se téměř 30 let živí recyklovanými materiály, byla svědkem téměř celé proměny Staré čtvrti od 90. let 20. století až do současnosti. Živě si pamatuje starou Hanoj ​​s jejími pouličními prodejci, malými obchůdky, pomalým tempem života a tichou Starou čtvrtí v noci.

Ale postupem času se tento prostor změnil. Staré domy byly zrekonstruovány, objevily se nové obchody, rozvíjel se cestovní ruch a staré město se stalo pulzující destinací po celý rok. Místo aby se na tyto změny dívala s lítostí, rozhodla se přizpůsobit.

Podle paní Thanh cestovní ruch a podnikání nejsou v rozporu s dědictvím, pokud jsou správně organizovány. Naopak, jsou součástí podmínek pro přežití dědictví v moderním životě.

„Bez zdroje příjmů je pro rodiny velmi obtížné udržovat, opravovat a zachovat domy staré stovky let. Propojení starých domů s cestovním ruchem a podnikáním je způsob, jak zachovat dědictví. Generuje to příjem, aby se samotné dědictví mohlo uživit,“ sdělila.

Tato realita ukazuje, že největší hodnota starého města nespočívá v jeho poloze ani v ceně pozemku, ale v jeho kultuře. Prostor, který vypráví příběh, má vždy trvalejší vitalitu než aktivum oceňované pouze svou komerční hodnotou. A když je příběh dostatečně autentický, samotné dědictví vytvoří udržitelnou ekonomickou hodnotu.

Když dědictví vstoupí do života

Duch „ekonomiky dědictví“ sahá za hranice starých domů a rodinných obchodů a zahrnuje historická místa a tradiční řemeslné prostory ve Staré čtvrti.

Pan Nguyen Duc Tien

V chrámu Dong Thanh na ulici Hang Vai v Hanoji roste počet návštěvníků, studentů a výzkumných skupin. Podle pana Nguyen Duc Tiena, vedoucího podvýboru pro správu památek a správce chrámu Dong Thanh, je důležité, že památka již není zapomenuta, ale vrátila se do komunitního života jako přirozená součást městského prostoru.

Kamenné stély, horizontální plakety, dvojverší a historické dokumenty již nezůstávají pouze v náboženských prostorách, ale staly se živoucími příběhy, které pomáhají mladší generaci lépe porozumět místní historii a kultuře. Pokud jsou tyto památky součástí prohlídek starého města, stávají se také mostem mezi pamětí a současností.

Dr. Dang Vu Canh Linh

Podle Dr. Dang Vu Canh Linha, zástupce ředitele Institutu pro kádrovou přípravu a vědecký výzkum Ústředního výboru Vietnamské vlasti, se jedná o jasný projev modelu „ekonomiky dědictví“, kde se zdánlivě zastaralé hodnoty stávají novými zdroji pro rozvoj. Každý starobylý dům, každé tradiční řemeslo nebo každý životní styl obsahuje své vlastní vrstvy kulturního sedimentu a může vytvářet ekonomickou hodnotu, pokud je využíván správným způsobem.

Zdůraznil, že klíčové je, zda komunita zůstává subjektem dědictví. Když lidé nadále žijí v dědictví, provozují ho a těží z něj, dědictví není odtrženo od života, ale nadále existuje jako organická součást města.

Tento přístup se po celém světě uplatňuje již dlouhou dobu. V Japonsku se domy typu Machiya v Kjótu rekonstruují na ubytování v soukromí, čajovny nebo řemeslné obchody, přičemž si zachovávají svou tradiční architektonickou strukturu. Singapur zachovává starý systém obchodů v čínské čtvrti, čtvrti Kampong Glam a Malé Indii a poté je přeměňuje na obchod, kreativitu a cestovní ruch. Jižní Korea rozvíjí oblasti Hanok v Soulu a Čondžu do prostor pro ubytování a kulturní zážitky a integruje dědictví do moderního života, místo aby ho umisťovala odděleně do muzeí.

Spojené státy - Vietnam: Nepropásněte

Vietnam a Spojené státy posilují spolupráci při řešení následků války.VTV.vn - Generální tajemník a prezident To Lam přijal 22. června úřadujícího tajemníka amerického námořnictva Hung Caa.

Generální tajemník a prezident To Lam přijímá úřadujícího ministra námořnictva Spojených států.Dne 22. června 2026 v Hanoji generální tajemník a prezident To Lam přijal úřadujícího tajemníka amerického námořnictva Hung Caa.

Generální tajemník a prezident Vietnamu přijímají úřadujícího ministra námořnictva Spojených států.Dne 22. června 2026 v Hanoji generální tajemník a prezident To Lam přijal úřadujícího tajemníka amerického námořnictva Hung Caa.

Ve Vietnamu je Hoi An ukázkovým příkladem. Starobylé domy, řemeslné ulice, shromažďovací haly a komunitní život jsou integrovány do cestovního ruchu, čímž vytvářejí obživu pro místní obyvatele a zachovávají městskou identitu. Hoi An však také představuje velkou výzvu: bez řádné kontroly může komercializace zvýšit tlak na obytné prostory a snížit autenticitu dědictví.

Pan Vuong Xuan Nguyen - ředitel Institutu ekonomie, kultury a umění

Z ekonomického a kulturního hlediska pan Vuong Xuan Nguyen, ředitel Institutu ekonomie, kultury a umění, tvrdí, že největším přínosem Staré čtvrti nespočívá její krajina, ale jedinečnost její kultury. Dnešní turisté nehledají masově vyráběné produkty; hledají autentické zážitky, skutečné příběhy vyprávěné skutečnými lidmi žijícími vedle dědictví. Když se dědictví stane „jazykem vyprávění příběhů“, jeho ekonomická hodnota se přirozeně rozšiřuje, aniž by obětovala jeho identitu.

Podle pana Nguyena problém nespočívá v samotné komercializaci, ale v tom, jak je komercializována. Starý dům proměněný v bezduchý hotel ochuzuje městskou paměť. Prostor, který vypráví příběh, obchod, který uchovává tradiční řemeslo, nebo komunita, která žije s dědictvím, však toto dědictví obohacuje.

Při pohledu ze staré čtvrti Hanoje se rýsuje jasný směr: lidé se neoddělují od svého dědictví, ale využívají ho k vytváření obživy. Když se paměť stává zdrojem rozvoje, kultura a ekonomika nestojí v protikladu, ale vzájemně se doplňují.

Zdroj: https://phunuvietnam.vn/giu-hon-pho-co-boi-dap-di-san-238260607120611006.htm