Zachování duše tehdejší lidové zpěvní tradice podél řeky Da Giang.

Pro Bílé Thajce z obce Quynh Nhai hrají jemné a hluboké melodie lidových písní Then vždy významné místo v jejich kulturním a duchovním životě. A aby tyto melodie Then navždy rezonovaly horami a lesy severozápadního Vietnamu, je zvuk Tinh Tau – nástroje považovaného za most mezi lidmi a nebesy – nepostradatelný. Za tímto magickým zvukem stojí zručné a pilné ruce řemeslníků, kteří tiše uchovávají a předávají svou lásku k etnické kultuře budoucím generacím.

Při návštěvě Quynh Nhai v prvních dnech nového roku, kdy se svahy kopců začínají zdobit květy broskví, se vzduch naplní zvuky loutny Tinh Tau a ladnými melodiemi zpěvu Then. Pro zdejší bílé Thajce není loutna Tinh Tau jen jednoduchým hudebním nástrojem pro zábavu a námluvy, ale také posvátným předmětem v duchovních rituálech, jako je: modlitba za mír, odvracení neštěstí, oslava dlouhověkosti... Zvuk loutny Tinh Tau se vždy mísí s písněmi zpěváků Then a vyjadřuje jejich naděje na mírový život a bohatou úrodu.

Uznávaný řemeslník Dieu Chinh La z komunity Quynh Nhai vyrábí loutnu Tinh.

Vzhledem ke svému významnému významu bylo řemeslo výroby loutny Tinh v Quynh Nhai vždy zachováno místními řemeslníky. Vytvoření loutny Tinh s rezonančním zvukem a procítěnou hudbou vyžaduje pečlivé řemeslné zpracování v každém kroku a zejména bystrý hudební cit od tvůrce.

Navštívili jsme váženého řemeslníka Dieu Chinh La v 5. podoblasti obce Quynh Nhai, jednoho z nejzkušenějších a nejuznávanějších výrobců citer v regionu. Během pečlivého tvarování krku citery se pan La podělil: „Výroba uspokojivé citery vyžaduje mnoho kroků a vytrvalost. Nejtěžší je vyrobit víčko a naladit strun. Víčko je vyrobeno z tenkého dřeva vông, pevně přilepeného k ústí tykve, aby se zajistila nejlepší vibrace. Dříve se struny vyráběly z hedvábí, ale nyní jsou nahrazeny nylonovými strunami pro čistší a odolnější zvuk.“

Tyto citery vyrobil významný řemeslník Dieu Chinh La.

Při bližším zkoumání materiálů použitých k výrobě đàn tính (tradičního vietnamského strunného nástroje) jsme se dozvěděli, že ozvučnice zvaná „bầu tính“ se vyrábí ze zralých tykví. Jsou to kulaté tykve s tlustými skořápkami. Po sklizni se dužina odstraní a tykve se namočí do vápenné nebo slané vody, aby se zabránilo napadení hmyzem. Poté se suší, dokud při úderu nevydávají zvuk „kung kung“, což značí, že splňují standard. Krk nástroje je obvykle vyroben z morušového dřeva neboli morušového dřeva, které je lehké, ale zároveň pružné a časem se nedeformuje. Délka krku se také pečlivě vypočítává podle rozpětí paží hráče nebo podle rozměrů feng shui, obvykle 9 nebo 12 rozpětí dlaní.

Pan La průměrně vyrobí asi 15 nástrojů ve tvaru citery měsíčně. Díky krásnému a rozmanitému designu a přesnému zvuku jsou jeho nástroje vyhledávané zákazníky po celém světě a ceny se pohybují od 300 000 do 1 000 000 VND v závislosti na materiálu a řemeslném zpracování. Kromě výroby nástrojů se pan La také hluboce věnuje předávání tohoto dědictví. Jen od začátku letošního roku osobně otevřel čtyři kurzy v Son La a jeden v Dien Bien , kde pečlivě učí studenty výrobě nástrojů a umění hry na citeru.

Významný umělec Hoang Van Chiem z obce Quynh Nhai se s námi podělí o své myšlenky na loutnu z Tinhu.

Když jsme opustili dům pana La, vyhledali jsme váženého řemeslníka Hoang Van Chiema, kterého si místní obyvatelé oblíbili pro jeho oddanost etnické kultuře. Pan Chiem nás přivítal radostnou jarní melodií a zavzpomínal na více než 50 let svého spojení s tímto nástrojem: Pro bílé Thajce je zvuk tinh tau (druh strunného nástroje) smíchaný s tehdejším zpěvem nepostradatelnou duchovní potravou. Hrát a vyrábět tento nástroj jsem se učil od mládí. I v pokročilém věku se pravidelně účastním vystoupení, doprovázím řemeslníky na významných festivalech a účastním se kurzů, kde učím mladé lidi hrát na tinh tau a výrobu hudebních nástrojů.

V posledních letech se zachování tradiční kultury těší pozornosti místních stranických výborů a úřadů. V Quynh Nhai byly ve vesnicích založeny thajské etnické kulturní kluby a starší řemeslníci přímo učí mladší generaci o etnické kultuře, zejména o umění zpěvu Then a hry na Tinh. Ve školách se také pravidelně pořádají mimoškolní aktivity, které se zabývají těmito tradičními uměleckými formami. Obraz studentů, kteří dychtivě naslouchají řemeslníkům, jak vyprávějí příběhy o legendě o nástroji Tinh, nebo se s nadšením učí na něj hrát, je pozitivním znamením trvalého pokračování tohoto kulturního dědictví.

Významný umělec Hoang Van Chiem představuje studentům loutnu z Tinhu.

Paní Dieu Thi Trang z obce Quynh Nhai, mladá žena, která pokračuje v řemesle výroby citer, se podělila: „Zpočátku jsem se citery učila vyrábět ze zvědavosti, ale čím víc jsem se učila, tím víc jsem to milovala. Pokaždé, když citeru dokončím a slyším její zvuk, cítím se šťastná a hrdá. Chci se učit ze zkušeností starších, abych mohla vyvíjet krásnější a sofistikovanější návrhy citer a proměňovat je v suvenýry pro turisty .“

Umělci hrají na citeru na slavnostním zakončení literárního a uměleckého tvořivého tábora.

S dovednýma rukama a neochvějnou láskou ke svým kulturním kořenům řemeslníci, kteří vyrábějí nástroj Tinh, stále pilně leští, ladí a vytvářejí odolné, krásné nástroje Tinh s rezonančními zvuky. Díky tomu se zachovává umění hry a zpěvu Tinh, které přispívá k jedinečné identitě krásného regionu Quỳnh Nhai.

Zdroj: https://baosonla.vn/van-hoa-xa-hoi/giu-tron-hon-then-ben-dong-da-giang-HWBDea4DR.html