Duše oděvu spojuje sto let.

Při uvedení dvou nejnovějších kolekcí pětidílného ao dai (tradičního vietnamského oděvu) řemeslník Nam Tuyen pečlivě vysvětlil přísné standardy pro skutečně autentický ao dai. Mezi ně patřila symetrie každého vzoru na přední a zadní straně, význam bílého podšívání na límci a rukávech pánského ao dai a pečlivost barvy i stylu pokrývky hlavy.

Mechanik... vyrábí ao dai (tradiční vietnamský oděv)

„Nikdy jsem si nepředstavoval, že se díky svému strojírenskému vzdělání stanu tak zručným krejčovstvím,“ začal s vášní svůj příběh řemeslník Nam Tuyen (vlastním jménem Pham Van Tuyen) a vzpomínal na minulost. V té době mělo jeho rodné město (provincie Hung Yen ) oděvní družstvo, ale protože se narodil do chudé rodiny, měl možnost jen zpovzdálí sledovat, fascinován stehy. „Krejčovství jsem tak miloval. Už v deváté třídě jsem uměl ručně stříhat a šít oblečení,“ vyprávěl. Po dokončení střední školy navštěvoval technickou školu se specializací na mechanické svařování.

Řemeslník Nam Tuyen předvádí každý detail na pětidílném ao dai (tradičním vietnamském oděvu). Foto: Pham Hoan

Přestože mladý Pham Van Tuyen studoval mechaniku, nikdy v oboru ve skutečnosti nepracoval. Bratranec, který studoval módu, mu ukázal specializovanou knihu, která ho zaujala a inspirovala k tomuto povolání. Pětidílnému ao dai (tradičnímu vietnamskému oděvu) se nezabývá příliš dlouho, teprve od roku 2019, a to díky náhodnému setkání. Řemeslník Nam Tuyen žertem říká: „Jsem ve všem pomalý.“ Tato pomalost však byla živena vášnivou láskou k módě, která se v něm zrodila po mnoho let, než ho tento „opojný pocit“ dovedl na cestu s pětidílným ao dai. Setkání mezi Nam Tuyenem a pětidílným ao dai lze přirovnat k cestě „nalezení vlastního já“.

Podle něj jsou obory mechaniky a módy, zdánlivě nesouvisející, ve skutečnosti úzce propojeny. Profese strojního inženýrství zahrnuje odvětví inženýrství vyžadující pečlivé výpočty mechanických sil a učni musí studovat prostorovou geometrii. Aplikace těchto principů na návrh tradičních vietnamských pětidílných šatů (áo ngũ thân) mu pomáhá vytvořit dokonalou siluetu pro každý výrobek. „Každé z mých šatů mají správné splývání, splývavost a elasticitu. To vše je založeno na výpočtech strojního inženýrství a vývoji prostorových tvarů,“ sdělil.

Principy strojírenství pomohly panu Nam Tuyenovi také v raných fázích jeho kariéry ve svatební módě se značkou A Soen Bridal na konci 90. let, než vyvinul pětidílný ao dai (tradiční vietnamský oděv) a „digitalizoval“ proces krejčovství ao dai (výroba pětidílného ao dai podle velikosti). Pochopení principů roztahování a smršťování různých látek a rozdílů v každé části šatů umožnilo krejčímu vypočítat sílu potřebnou k nastavení šicího stroje pro každý steh. Zejména při „digitalizaci“ krejčovství ao dai mu získané znalosti pomohly zdokonalit a vytvořit produkty, které odpovídaly charakteristikám, stylu a tvaru těla zákaznic v každém regionu.

Díky svému hlubokému porozumění technickým detailům a tvarům je řemeslník Nam Tuyen známý svou puntičkářskou pečlivostí. Od výběru látek a barev až po hotový výrobek požaduje nejvyšší standardy. Látky si objednává konkrétně od tkalců a pro každou jednotlivce vypočítává tloušťku, splývavost a lesk. Podle něj jsou látky pro pánské oblečení obvykle silnější; i když jsou těžké, musí mít splývavou vlastnost, která se pohybuje s tělem. Každý šev, každý lem oděvu je pečlivě kontrolován, aby se při chůzi košile nelepila ztuhle na tělo ani volně neplácala, ale přirozeně „vlála s větrem“.

Vdechnutí života oblečení

Během svého výzkumu a praxe si řemeslník Nam Tuyen opakovaně kladl otázku: Proč se pětidílná áo ngũ thân (tradiční vietnamská tunika), která pochází z 18. století, zachovala dodnes, a to navzdory francouzskému koloniálnímu období a vlnám západní módy? Proč tento styl tak dobře vyhovuje vietnamské postavě a myšlení?

A odpověď našel shrnutou ve třech slovech: „zlatý řez“. Vysvětlil, že po staletí, s mnoha změnami a inovacemi, jeho předkové tento oděv nepřetržitě nosili, upravovali a předávali každé generaci. „Stačí prozkoumat dědictví, které zanechali naši předkové; nemusíme vytvářet nic nového, abychom ho zkrášlili. Vždycky jsem věřil, že pokud se budeme spěchat s úpravou pětidílného ao dai, aniž bychom plně pochopili jeho hodnotu a krásu, nemusí to být správné. Proto už nemusím vylepšovat formu; stačí mi vytvářet vzory a materiály, abych ao dai uvedl do moderního života,“ uvažoval.

Výroba oděvů je jako vaření rýže; každý druh rýže vyžaduje jiné množství vody a každému zákazníkovi bude vyhovovat jiný typ látky, barva a technika. Pouze s pevným základem v řemeslném umění lze industrializaci přesně implementovat.

Řemeslník Nam Tuyen

Dvě kolekce, „Flower Petals“ a „Fragrance of Time“, jsou toho nejjasnějším důkazem. Řemeslník Nam Tuyen začlenil krásu klasického západního umění do pětidílného šatu a vytvořil oděvy, které jsou elegantní i sofistikované, vhodné pro různé příležitosti, včetně večerních večírků. Tato stylizace ukazuje, že s pečlivým zkoumáním, děděním a zručným rozvojem se ao dai (tradiční vietnamský oděv) a podobné hodnoty z tradičního oděvu obecně mohou stát živoucím dědictvím, které se neustále vyvíjí a září v proudu současné kultury.

Čím hlouběji se ponořoval do svého výzkumu, tím více si řemeslník Nam Tuyen uvědomoval vrstvy kulturních hodnot skryté za každým pětidílným ao dai. Pro něj nespočívá přitažlivost pětidílného ao dai jen v jeho krejčovských technikách, ale také v jeho skromné ​​kulturní filozofii. V minulosti ženy nosily mnoho vrstev oblečení, jemně sladěných barev – jednoduché zvenku, velkolepé zevnitř – jako by si chtěly nechat svou krásu pro sebe; to je krása jemnosti. To je ctnost pokory, vytříbená charakteristika vietnamského lidu, elegantní bez okázalosti. „Pro naše předky byl jediný ao dai velmi propracovaný. Kromě své role jako oděvu nese ao dai také vzdělávací význam,“ dodal řemeslník Nam Tuyen. Ještě pozoruhodnější je, že toto dědictví disponuje vzácnou všestranností. Ve srovnání s kimonem (Japonsko) nebo hanbokem (Korea), které se nosí pouze při zvláštních příležitostech, má pětidílný ao dai duši, ať už se nosí do práce, do školy nebo na formální příležitosti, jako jsou festivaly a svatby.

Když mluvil o ao dai (tradičním vietnamském oděvu), mluvil donekonečna, protože tento tradiční oděv miluje a váží si ho. Jakožto vedoucí pobočky kulturního dědictví Ao Dai (součást Asociace kulturního dědictví Ho Či Minova města) opakovaně navrhoval, aby město kromě každoročního festivalu Ao Dai uspořádalo i festival kulturního dědictví, kde by ao dai sloužil jako spojovací prvek prostřednictvím profesionálního přístupu. Cesta, kterou řemeslník Nam Tuyen podniká, není jen o módě, ale také o člověku, který pilně prodlužuje podstatu času skrze duši staletého ao dai.

VAN TUAN

Zdroj: https://www.sggp.org.vn/hon-ao-noi-tram-nam-post831596.html