Když studenti „zapomínají“ na vietnamštinu

Paní NH, která bydlí v 7. okrese Ho Či Minova Města, musí každý měsíc utratit několik milionů dongů za to, aby se její dva synové (8 a 11 let) – oba Vietnamci – naučili vietnamsky.

„Děsilo mě, když se ty dvě děti doma hádaly anglicky, mluvily s babičkou lámanou vietnamštinou a když šly ven číst vietnamské billboardy, četly je prostě vodorovně,“ řekla paní NH.

POTÍŽE S KOMUNIKACÍ VE VAŠEM MATEŘSKÉM JAZYCE

Děti paní NH navštěvovaly od předškolního věku mezinárodní školy v Ho Či Minově Městě. Jejich prarodiče z otcovy strany žijí v zahraničí, takže paní NH a její manžel chtějí své děti připravit na imigraci. Vzhledem k tomu, že její dva synové měli potíže se všemi čtyřmi vietnamskými jazykovými dovednostmi – poslechem, mluvením, čtením a psaním – je paní NH naléhavě zapsala do dalších kurzů vietnamštiny.

Rodiče jsou 100% Vietnamci a přátelé NH sdílejí stejnou situaci. Jejich děti navštěvují mezinárodní školu od rána do odpoledne a poté od odpoledne do večera navštěvují kurzy vietnamštiny, protože mnoho z nich má potíže s komunikací ve svém mateřském jazyce. NH se podělil: „Jakmile jedou do zahraničí, jsou celý den ponořeni do angličtiny, takže musí ovládat jazyk na plné obrátky. Příležitosti používat vietnamštinu jsou menší než ve Vietnamu. Pokud ale Vietnamci zapomenou svou vietnamštinu, ztratí své kořeny a nedokážou si uchovat svou národní kulturu.“

Předškolní děti během úvodní lekce vietnamštiny. Být zběhlý ve vietnamštině znamená také zachovat si naši kulturu, původ a národní identitu.

THUY HANG

Zástupce ředitele soukromé střední školy v 7. okrese Ho Či Minova Města uvedl, že jednou vyslechl otcovo vyprávění o tom, jak najít vietnamského doučovatele pro svého syna, který tehdy chodil do 8. třídy. Rodina si vždy přála, aby se jejich syn naučil anglicky co nejdříve. Od mateřské školy až po základní a střední školu ho učili výhradně rodilí anglicky mluvící učitelé. Doma si také angličtinu procvičoval s doučovatelem. Jeho rodiče byli zaneprázdněni prací a zřídka s ním mluvili nebo komunikovali vietnamsky. Díky tomu dokázal žák 8. třídy plynně číst mnoho anglických knih, ale při komunikaci s prarodiči pouze přikyvoval. Dával přednost západnímu jídlu, neměl rád vietnamské jídlo a rád si hrál jen s přáteli, kteří také mluvili anglicky a navštěvovali anglicky mluvící školy jako on sám.

SLABÝ PŘEDMĚT: VIETNAMSČINA

Le Hoang Phong, zakladatel a akademický ředitel vzdělávací a školicí organizace Your-E a bývalý učitel programu Teach for Vietnam, vzpomíná, že před mnoha lety přijal nabídku doučovat angličtinu pro žáky 6. a 7. ročníku mezinárodní školy v okrese Binh Thanh. „Jejich rodiče chtěli, abych je doučoval angličtinu, ale když jsem přijel, zjistil jsem, že v angličtině jsou velmi dobří a jejich nejslabším předmětem je vietnamština. Všichni studenti měli vietnamské rodiče, ale jejich vietnamské čtení a porozumění textu byly jen na velmi základní úrovni,“ vysvětlil Phong.

Dr. Nguyen Thi Thu Huyen, odbornice na vzdělávání a poradkyně pro tvorbu všeobecně vzdělávacích osnov pro soukromé školy ve Vietnamu, řekla novinám Thanh Nien , že kdysi radila páru, jehož nejstarší dítě během studia na střední škole ve Vietnamu „zapomnělo“ vietnamštinu. Uvědomili si svou chybu, když nechali své dítě doma nekomunikovat vietnamsky, což mu umožnilo používat téměř 100% angličtinu ve všech aspektech života a učení.

„Jejich rodina se připravovala na emigraci. Poradil jsem jim, aby své nejmladší dítě, šestileté a brzy nastupující do první třídy, zapsali buď do dvojjazyčného programu, nebo do 100% vietnamského programu. Manžel i manželka mají magisterské a doktorské vzdělání, takže jejich dítě by se po emigraci do zahraničí rychle naučilo anglicky, ale naučit se tam vietnamsky pro ně bude těžké. Později si uvědomili, jak těžké je pro jejich děti neumět vietnamsky. Být Vietnamcem, ale neumět vietnamsky, je velmi smutné, protože to zcela eliminuje důležitou charakteristiku, která člověka identifikuje jako Vietnamce,“ vyprávěl Dr. Huyen.

Dr. Do Huu Nguyen Loc a jeho dcera. Mladý lékař vždy klade důraz na zachování vietnamštiny pro své dítě.

NVCC

NEOBVINĚTE TO, ŽE „ZAPOMÍNÁTE“ VIETNAMSTINU, TÍM, ŽE JSTE DOBRÍ V ANGLIČTINĚ.

Dr. Do Huu Nguyen Loc, prorektor Univerzity ekonomie a financí v Ho Či Minově Městě a prezident Asociace pro výzkum a výuku anglického jazyka v Ho Či Minově Městě, uvedl, že z vědeckého hlediska je prospěšné naučit se druhý jazyk nebo cizí jazyk co nejdříve. V zemích, kde je angličtina druhým jazykem, jako jsou Filipíny a Malajsie, nebo v zemích, kde lidé používají dvojjazyčné nebo trojjazyčné jazyky, jako je tomu v mnoha evropských zemích, je normální, že malé dítě mluví 4–5 jazyky. Ve Vietnamu dnes mnoho moderních rodin posílá své děti do mezinárodních škol, kde ve škole používají angličtinu a doma vietnamštinu. Podobně v rodinách, kde je jeden rodič Vietnamec a druhý cizinec, není neobvyklé, že děti střídavě mluví vietnamštinou a cizím jazykem.

„Osobně děti povzbuzuji k tomu, aby se cizí jazyky učili již v raném věku. Moje dcera mluví třemi jazyky a neustále se učí vietnamštinu. Jednou jsem měla možnost navštívit Kanadskou mezinárodní školu v 7. okrese. Při čekání na autobus jsem slyšela, jak si studenti povídají standardním americkým přízvukem, takže jsem si připadala, jako bych byla v Americe. Ale o něco později přišel člen ochranky a děti s ním zdvořile promluvily vietnamsky. Projevily flexibilitu v používání jazyka. Tím potvrzuji, že být dobrý v angličtině nemusí nutně znamenat být špatný ve vietnamštině a naopak,“ řekla Dr. Loc.

„Znám lidi, kteří neumí dobře anglicky, ale zároveň jsou ‚špatní‘ ve vietnamštině. Někteří lidé jsou v angličtině velmi dobří a zároveň vynikající ve vietnamštině. Proto nemůžete vinit dobrou angličtinu za to, že nejste dobří ve vietnamštině. Vietnamština je také propojena s kulturou. Být dobrý ve vietnamštině znamená také zachovat naši kulturu, původ a národní identitu. Proto je ‚zachování vietnamského jazyka‘ odpovědností jednotlivých studentů a také odpovědností a povinností jejich rodin. Když jsem žil a pracoval v zahraničí, viděl jsem mnoho vietnamských rodin, které si byly velmi vědomy zachování vietnamského jazyka pro své děti. Venku děti mluvily anglicky, německy, francouzsky atd., ale doma používaly vietnamštinu k rozhovoru se svými rodiči a prarodiči. Rodiny, kterým toto povědomí a úsilí chybí, postupně uvidí, jak jejich děti a vnoučata vietnamštinu zapomínají,“ sdělil Dr. Loc. (pokračování bude)

Ztráta mateřského jazyka může mít vysokou cenu.

Paní Ha Dang Nhu Quynh, akademická ředitelka DOL English a doktorandka na University of Reading ve Velké Británii, uvedla, že současná situace, kdy mnoho mladých Vietnamců sice anglicky mluví, ale vietnamštinu „zapomínají“, je běžná a normální důsledek učení se jazyků. Jazyk je živá entita, takže jeho nepoužívaní povede k jeho ztrátě. Dokonce i Vietnamci narození ve Vietnamu, kteří komunikují pouze anglicky, postupně ztratí své vietnamské jazykové znalosti.

„Angličtina je jen nástroj, nikoli cíl, pokud se nechcete specializovat na výuku a výzkum angličtiny. Je pravda, že znalost angličtiny vám v práci velmi pomůže, ale bez specializovaných znalostí nemůžete uspět. Navíc práce ve Vietnamu bez znalosti vietnamštiny je spíše nevýhodná než prospěšná. I cizinci, kteří přijíždějí do Vietnamu, se chtějí naučit vietnamsky, aby se integrovali, tak proč by Vietnamci brali svým vlastním dětem schopnost mluvit vietnamsky?“ nastolila tuto otázku paní Nhu Quynh.

Pan Le Hoang Phong poznamenává, že v současné době existuje část rodičů, kteří angličtinu „uctívají“ a věří, že znalost angličtiny z člověka dělá globálního občana, což vede k úspěchu a lepšímu životu.

„Mnoho mladých Vietnamců odjíždí do zahraničí a čelí krizím. Možná mluví dobře anglicky, ale nepatří do americké ani evropské komunity; nemohou s nimi vést živé diskuse o americké ani evropské kultuře a historii. Navenek jsou to Vietnamci s vietnamským občanstvím, ale neumí mluvit vietnamsky ani vyprávět příběhy o vietnamské kultuře a identitě. Do které komunity tedy tito mladí lidé patří?“ položil otázku pan Le Hoang Phong.

Otevřeně vyjádřil svůj názor: „Angličtina je nástrojem pro propojení a obchod; otevírá příležitosti ve vlně globalizace, ale mít angličtinu neznamená, že máte všechno. A pokud jste dobří jen v angličtině a ztratíte svůj mateřský jazyk, ztratíte svou kulturu, své kořeny, svou národní identitu a možná budete muset zaplatit velmi vysokou cenu.“

Zdroj: https://thanhnien.vn/khi-hoc-sinh-quen-tieng-viet-185240707181625917.htm