Zatímco období povodní v centrální oblasti představuje pro řeky nebezpečí, období vysoké vody v deltě Mekongu je zdrojem obživy pro generace. Povodně doplňují řeku aluviální půdou, přinášejí s sebou nespočet ryb, krevet a dalších přírodních zdrojů a vytvářejí tak hojnost, jaké jinde nenajdete.
Sledujte řeku
Největší rozdíl mezi deltou Mekongu a ostatními regiony spočívá v tom, jak lidé žijí u řeky. Složitá síť kanálů ztěžuje pozemní dopravu, takže dominuje vodní doprava. Obchod a komerce se postupně staly do značné míry závislými na říční dopravě.
Lidé vedou svůj každodenní život a podnikají převážně na lodích a kánoích, neustále se stěhují z místa na místo. Rozlehlé vodní cesty v této oblasti delty jsou jako jejich společný domov. To formovalo obyvatele jihozápadní delty Mekongu v jednotlivce s příjemnou, otevřenou a pohostinnou povahou, a to díky mírné a dobrotivé povaze, která k nim byla tak laskavá.
Chcete-li zažít a prozkoumat deltu Mekongu, jsou výlety lodí pravděpodobně nejlepší volbou. Jednoduše se vydejte k přístavišti Ninh Kieu – slavné destinaci turistů z celého světa – a turistické lodě vás dopraví na trh Cai Rang, místo, kde se lidé v deltě Mekongu shromažďují, aby si po generace vydělali na živobytí.
Trh Cai Rang shromažďuje ovoce ze sadů v Can Tho, Vinh Long a okolních oblastech: vesnic My Khanh, Phong Dien, Binh Thuy a Cho Lach.
Plovoucí trhy vznikly díky dominanci vodní dopravy. Křižovatky řek a přístaviště se staly ideálními místy setkávání. Každá loď sloužila jako mobilní stánek, kde se prodávalo nejrůznější ovoce a potraviny. Plovoucí tržiště bylo více než jen místem pro nákup a prodej; bylo to také místo pro konverzaci a sdílení. I když poněkud zmenšené, lodě naložené zbožím vystaveným na vodě od časného rána zůstaly nepostradatelnou součástí života v jižním Vietnamu.
Když brzy ráno stojíte na mostě Cai Rang, uvidíte vrstvy a vrstvy lodí, velkých i malých, všech barev, naložených zbožím, jak se pohupují nahoru a dolů. Dvojice lodí, osobní lodě i lodě vlastníků, se tísní k sobě jako kolonie mravenců, kteří se setkávají na cestě postavit si hnízdo.
Rozsviťte si olejovou lampu a poslechněte si tradiční vietnamské lidové písně.
Z trhu Cai Rang plují lodě po řece Can Tho k kanálu Truong Tien a poté po menších kanálech do ovocné vesnice My Khanh. Jedná se o jeden z největších a nejznámějších ovocných sadů v Can Tho.
Návštěvníci si mohou také vychutnat vystoupení tradiční jihovietnamské lidové hudby a cải lương (reformované opery) v kompletním a okouzlujícím západovietnamském prostředí, od ovoce a zeleniny až po písně zpívané místními umělci.
Lidé v deltě Mekongu se rodí z aluviální půdy řek Tien a Hau a vyrůstají obklopeni zvuky citery, xang xe a vong co. Téměř každý umí zazpívat pár řádků xang xe. Návštěva delty Mekongu a pouhá plavba na lodích a konzumace ovoce bez poslechu cải lương nebo vong co působí poněkud neúplně.
Rozsvěcování olejových lamp a poslech tradiční lidové hudby je příjemným zážitkem, který se v mnoha destinacích tohoto regionu znovu oživuje. Po večeru stráveném v zahradním domku bude každý návštěvník držet v ruce olejovou lampu a vést ho po nezpevněných cestách k tradičním chatrčím. To evokuje vzpomínky na minulost, kdy pan Cao Van Lau rozsvěcel olejovou lampu a procházel se po vesnici a zpíval píseň „Da Co Hoai Lang“, čímž vyjadřoval touhu po své bývalé manželce.
V útulném a přírodním prostředí si návštěvníci mohou vyslechnout fascinující informace o vzniku a vývoji této jedinečné umělecké formy v jižním Vietnamu a nechat se unést úžasem, jak „venkovské talenty“ předvádějí mnoho kdysi slavných her, od „Dạ cổ hoài lang“, „Bên cầu dệt lụa“, „Tình anh bán chiếu“ a dalších.
Nákladní loď ze západního Vietnamu
Cestování po vodních tocích delty Mekongu je také způsobem, jak prozkoumat kulturu této říční oblasti. Cestoval jsem na jedné takové lodi z Can Tho do sadů Ca Mau.
Lodě z Can Tho obvykle plují po kanálech Xang Nga Nam nebo Quan Lo - Phung Hiep směrem na jih. V závislosti na ročním období a poptávce po nákladu si majitelé lodí volí vhodnou trasu. Silnice dále na jih jsou méně rozvinuté, takže lidé v odlehlých oblastech delty Mekongu tyto nákladní lodě stále potřebují.
Když lodě dorazily k hlavním kanálům, pokračovaly v proplutí menšími vodními cestami, aby zásobovaly lidi v sadech. Někdy lodě o půlnoci zastavily u penzionů u kanálu. Domy poblíž břehu řeky se probouzely za křiku a dunění dieselových motorů. Jejich nálada byla pravděpodobně dychtivým očekáváním nového zboží – šamponu, pracích prostředků, oblečení, sušeného jídla a novoročních pochoutek – stejně jako lidé v horských oblastech středního Vietnamu čekají na kamiony přivážející zboží z města.
Lidé v odlehlých oblastech delty Mekongu často netrpělivě očekávají takové zásilky. Lodě přepravující zboží Tet (lunární Nový rok) také přivážejí květy meruňek a měsíčky lékařské, aby se lidé mohli připravit na jarní festival. Květiny Tet obvykle pocházejí ze slavných květinových vesnic, jako jsou Sa Dec, Cho Lach, Vi Thanh a Phuoc Dinh, a přivážejí všechny druhy květin, velké i malé, aby uspokojily potřeby lidí na venkově při výzdobě během Tetu a přivítaly své děti a vnoučata, která pracují daleko doma.
Každý, kdo někdy žil v deltě Mekongu, jistě nikdy nezapomene na úsek řeky před svým domem, kde od rána do večera plovaly nákladní lodě, čluny a rybářské lodě. Na těchto lodích jste občas zaslechli velmi zajímavý zvuk, který ve velké vzdálenosti vyvolává hlubokou touhu: „Kdo to letos přiveze na prodej své sumce a tilapii z chovu?“
Kromě toho, že oznamují příjezd nákladních lodí do kanálu, zvuky také naznačují, že lodě prodávají zboží na úvěr. Vracejí se pouze pro výběr plateb během sezóny sklizně rýže. Přestože se ekonomické podmínky zlepšily a mladí lidé se stěhovali do měst, aby si vydělali na živobytí, zbývající populace se stále drží řek a kanálů. Jejich hlavním zdrojem příjmů je stále úroda rýže.
Sklizeň je hojná, ale když je čas setby, veškerý kapitál se investuje do polí. Po generace se lidé spoléhali na aluviální půdu řeky Mekong, ale v posledních letech je sklizeň rýže stále obtížnější. Někdy, když se lodě prodávají na úvěr, zákazníci, kteří jim dluží, jsou do sklizně pryč. V důsledku toho se počet nákladních lodí z delty Mekongu postupně snižuje.
„Blízkost trhů a řek je prvořadá“ – starověké civilizace byly vždy spjaty s řekami. Řeky v různé míře ovlivňovaly charakter lidí v různých regionech. Řeky někdy mění tok a jejich ústí se někdy zanášejí, jako devět ramen řeky Mekong, kterých je nyní pouhých sedm. Stopy jejich starobylé historie jsou však stále patrné v životech a kultuře generací Vietnamců...
Zdroj: https://baoquangnam.vn/ngang-doc-song-nuoc-mien-tay-3148305.html
Komentář (0)