Jarní den s rozhovorem o čaji

Čaj je nápoj, který existuje od starověku a je úzce spjat s životy asijských obyvatel. Ve Vietnamu se pití čaje stalo populárním a je považováno za krásnou součást kulturního života. Kdyby byl čaj jen běžným nápojem, bylo by to velmi jednoduché, ale vychutnat si ho je umění, povýšené na úroveň čajového obřadu...

Koníček čaje a umění vychutnávání čaje musí mít všechny prvky: první vodu, druhý čaj, tři šálky, čtyři vázy a pět skupin hrdinů - Foto: NB

Před tisíci lety se čaj objevil v naší zemi. Bylo období, kdy byl čaj používán téměř pouze královskou třídou a šlechtickými rodinami. Postupně se čaj stával stále rustikálnějším, blízkým a známým všem vrstvám. Pití čaje se stalo zvykem vietnamského lidu, od jednoduchého a oblíbeného pití až po provádění rituálů uctívání, pohřby, komunikaci, vesnické záležitosti a národní záležitosti.

Mnoho starověkých výzkumných dokumentů ukazuje, že správné pití čaje pomáhá uhasit žízeň a také trávit, odstraňovat hleny, předcházet ospalosti, stimulovat činnost ledvin, zlepšovat zrak, projasňovat mysl, rozptylovat letargii a spalovat tuky.

Moderní věda navíc prokázala, že zelený čaj obsahuje až 12 skupin aktivních složek s mnoha typickými látkami, jako jsou polyfenoly, alkaloidy, aminokyseliny, vitamíny, flavonoidy, mouka, taniny, saponiny... Zároveň má schopnost inhibovat a předcházet rozvoji rakovinných buněk, protože čaj obsahuje léčivou látku zvanou EGCG (Epigallokatechin galát). Tato léčivá vlastnost EGCG má antioxidační účinky 100krát silnější než vitamín C a 25krát silnější než vitamín E. Čaj je také velmi prospěšný pro dýchací systém, kardiovaskulární systém a pomáhá žít déle a zdravěji.

Umění pití čaje bylo populární za dynastie Tang. V té době laik Lu Yu studoval čajový obřad a vydal knihu Tea Classic - první specializovanou knihu o "čajových studiích" na světě . Díky tomuto mistrovskému dílu byl Lu Yu později uctíván jako Čajový světec. V Japonsku je čajový obřad známý jako umělecká forma. Čajový obřad se rozvinul kolem konce 12. století. Podle japonské legendy se v té době japonský mnich jménem Eisai (1141-1215) vydal do Číny studovat a konzultovat.

Když se vrátil do své země, přinesl několik semínek čaje, aby je zasadil na nádvoří chrámu. Později sám Eisai napsal knihu „Čistý čaj a životodárný záznam“, která se točí kolem potěšení z pití čaje. Japonci chytře spojili potěšení z pití čaje se zenovým duchem buddhismu, aby vylepšili umění vychutnávání si čaje a rozvinuli toto umění v čajový obřad s čistě japonskými charakteristikami.

Jarní den s rozhovorem o čaji

Čajovna „Boi Huong“ – místo spojující milovníky čaje, zejména slavných vietnamských čajů v Quang Tri – Foto: NB

Jak Čínská čajová klasika, tak i Japonský čajový obřad pojednávají o propracovaných a komplexních způsobech přípravy a vychutnávání čaje. Ve Vietnamu není umění vychutnávání čaje tak propracované jako Čajová klasika a Čajový obřad, ale je kultivovanější, otevřenější a jednodušší, přesto si vytváří vlastní identitu a krásu a odráží kulturu vietnamského lidu. Umění vychutnávání čaje vietnamského lidu má obecně pět hlavních prvků: První voda, druhý čaj, třetí šálek, čtvrtá váza a pátá skupina hrdinů.

Prvním faktorem týkajícím se vody je, že voda na přípravu čaje musí být lahodná a čistá. Většina znalců čaje se domnívá, že nejlepší vodou na přípravu čaje je rosa na lotosových listech nebo dešťová voda shromážděná z listů areky. Sofistikovanější lidé míchají čistou, průzračnou studniční vodu s dešťovou vodou a vytvářejí směs zvanou jin a jang voda. Zvláště tabu je používat vodu z kohoutku, vodu kontaminovanou kamencem nebo vodu obsahující mnoho nečistot. Poté vodu vařte v hliněném hrnci na suchém dřevěném sporáku tak, aby voda vařila pomalu a nebyla „nucena“ vařit jako elektrický spotřebič. Voda na přípravu čaje by se měla vařit pouze na teplotu asi 75 - 80 °C. Pokud voda není dostatečně vroucí, čaj nebude bohatý, ale pokud vaří příliš, čaj bude „připálený“ se silnou, spálenou chutí.

Druhým důležitým faktorem (druhý čaj) je, že čaj musí být lahodný a odpovídající chuti. Záliba v pití a užívání si čaje se již mnoho let nezaměřuje pouze na starší lidi, ale přitahuje i mnoho lidí středního věku a mladých lidí. Milovníci čaje si vybírají mnoho lahodných čajových řad v zemi i v zemích po celém světě, jako například: čaj Tan Cuong (Thai Nguyen), čaj Shan Tuyet (v provinciích Ha Giang, Yen Bai, Lai Chau), čaj Darjeeling (Indie), čaj Tieguanyin Oolong (Čína), čaj Early Grey (Spojené království), čaj Sencha (Japonsko)... Mnoho Vietnamců je při vaření čaje sofistikovanějších, delikátnějších a kreativnějších. Marinují ho v lotosových okvětních lístcích, aby vytvořili prémiovou chuť lotosového čaje, kterou si mohou vychutnat a pobavit přátele a hosty u čaje.

Jarní den s rozhovorem o čaji

Čaj Shan Tuyet s vůní bílého lotosu vždy přináší jedinečnou chuť, která uchvátí milovníky čaje - Foto: NB

Tři šálky (čajové šálky) jsou velmi důležitým prvkem v umění pití čaje. Mnoho sofistikovaných a kultivovaných lidí si často vybírá dva typy čajových šálků pro horké a deštivé období. Pokud je léto horké, použijte čajový šálek se širokým hrdlem, aby se čaj odpařoval a rychleji chladl. V chladné zimě zvolte tlustý čajový šálek s malým, zakřiveným hrdlem, které udrží teplo a vytvoří útulný pocit pro konzumenta čaje. Velikost čajového šálku závisí na druhu čaje, například: pokud používáte nefermentovaný čaj, obvykle používáte malý šálek, pokud používáte polofermentovaný čaj, používáte středně velký šálek, pokud používáte černý čaj nebo bylinkový čaj, volíte velký šálek. Šálek na pití čaje je obvykle neglazovaný pálený keramický šálek.

Čtyři konvice (nazývané také čajové konvice) zahrnují specializované konvice a tradiční konvice. Umění pití čaje ve světě a ve Vietnamu má mnoho společného, pokud jde o výběr čajových konvic vyrobených z keramiky, blízké přírodě.

Prvky pro tři šálky a čtyři šálky také obsahují způsob přípravy čaje. Způsob přípravy čaje do značné míry určuje jeho kvalitu. Před přípravou čaje se šálky a konvice opláchnou vroucí vodou, aby se očistily a „stimulovaly“ horkost. Při vkládání čaje do konvice musí člověk dbát na množství čaje, aby bylo tak akorát k uspokojení potřeby vychutnat si ho, a aby nebyl příliš fádní nebo příliš hořký. Nalijte vroucí vodu jen tolik, aby čaj byl ponořený, poté ji rychle opláchněte a slijte, aby se „čaj umyl“. Poté nalijte dostatek vody do konvice a přikryjte, poté nalijte trochu horké vody na víčko, aby se zachovala vůně čaje. Před nalitím a vychutnáním čaje počkejte asi 1–2 minuty.

Ngu quan anh znamená přátelé u čaje nebo lidé, kteří pijí čaj společně. Podle vietnamského názoru je hledání přátel u čaje těžší než hledání přátel u pití. Mít přítele u čaje znamená mít spřízněnou duši. Čaj si lze vychutnat o samotě, ve dvojicích nebo ve skupinách. Během pití čaje musí být osoba, která čaj nalévá, jemná a hluboce chápat toto potěšení, aby neztratila potěšení z čaje. Pokud máte velké šálky, nalijte z konvice nejprve do velkých šálků a poté do malých šálků.

Pokud nemáte servírovací hrnek, musíte do každého hrnku nalít trochu a poté nalít zpět opačným směrem. Tímto způsobem bude mít každý šálek čaje podobnou intenzitu, ne jeden šálek příliš silný, ani jeden příliš slabý. Každý krok přípravy čaje musí být umělecký, vytvářet eleganci a zdvořilost.

Osoba, která nalévá čaj, musí sklonit ruku, aby voda jemně stékala do šálku, a projevit tak úctu a náklonnost k osobě, která si čaj vychutnává. Tímto způsobem ji vzrušit a potěšit, a to je také umění komunikace.

Blíží se Tet, šálek čaje je jako začátek příběhu, spojuje lidi, otevírá jim srdce, naslouchá a sdílí svá přání a naděje do nového roku...

Nhon Bon

Zdroj