Vypravěči historie

Paní Nguyen Thi Hong Phuong (zcela vpravo) představuje místo návštěvníkům. Foto: THUY TIEN

„Aby se historie dotkla srdcí posluchačů…“

Uprostřed davů návštěvníků všech věkových kategorií v prvním kampusu muzea An Giang mnoho lidí uchvátí vřelý hlas a výrazný pohled šestatřicetileté Nguyen Thi Hong Phuong. Po absolvování univerzity pracovala jako průvodkyně v Ha Tien, než v roce 2018 přešla do muzea, kde se své práci průvodkyně věnuje posledních sedm let.

Pro paní Phuong je průvodcovství uměním propojovat artefakty a lidi, minulost a přítomnost. „Každá věková skupina má jiný přístup. Vždy se snažím, aby příběh byl snadno srozumitelný, ale zároveň aby zachoval hloubku, aby se historie dotkla srdcí posluchačů,“ říká paní Phuong a její oči stále sledují každý artefakt v muzeu. Pro malé děti volí stručný a živý styl vyprávění. Při provázení studentů a výzkumníků je zavádí do kulturních dokumentů o kultuře Oc Eo, národním hrdinovi Nguyen Trung Trucovi, Mac Cuuovi – zakladateli Ha Tien… Rodiny jemně seznamuje se starobylou architekturou, každou fotografií a každým exponátem.

Práce se může zdát opakující se, ale pro paní Phuong je každá prohlídka novým zážitkem. Nejenže se učí látku nazpaměť, ale vdechuje každému příběhu život. Někdy, když vypráví příběh národního hrdiny Nguyen Trung Truca nebo bitvy, které lid a armáda An Giangu svedli během dvou válek proti Francii a USA, její hlas změkne a oči se jí zalijí slzami. I turisté jsou dojati, někteří dokonce roní slzy. „Největším úspěchem průvodce je vehnat posluchači slzy do očí,“ říká paní Phuong tiše, ale její oči prozrazují hlubokou hrdost.

Udržte si svou profesi díky vášni a neustálému vzdělávání.

Průvodcovství je víc než jen vyprávění příběhů. Je to práce, která vyžaduje flexibilitu, komunikační dovednosti, schopnost porozumět psychologii a především bohaté znalosti o historii a kultuře. Průvodce musí mít zejména expresivní hlas a umět „vdechnout život“ příběhu. Trinh Ngoc Thao (26 let), jeden z mladých průvodců v muzeu An Giang, si to uvědomuje a neustále usiluje o dokonalost.

V počátcích se potýkala s mnoha obtížemi, od hlasového tréninku, držení těla a interakce až po pochopení psychologie turistů. Aby mohla dobře vykonávat své povinnosti, neustále se učila od kolegů, často sledovala dokumentární filmy a četla další materiály, aby si rozšířila znalosti a procvičila si prezentační dovednosti. „Často jsem se řídila svými kolegy, vcítila se do situace posluchačů, abych se dozvěděla, jak věci vysvětlují, pozorovala jejich emoce a jejich styl vyprávění… Pak jsem každý den cvičila, abych našla svůj vlastní styl,“ vzpomínala paní Thao. Nyní má paní Thao svůj vlastní jedinečný styl: soudržný, jemný, ale sebevědomý, přístupný, ale plný emocí. Chce, aby její posluchači nejen rozuměli, ale aby se cítili, jako by znovu prožívali historii. Když jsou sdělovány emoce, historie už nebude vzdálená.

Žena vypráví příběhy z duše.

Na ostrově Hon Dat – kde se setkává moře s pevninou – stojí Národní historické a scénické místo Ba Hon jako němý svědek válečných dob. Právě zde se odehrávaly nelítostné bitvy a kde hrdinka Lidových ozbrojených sil Phan Thi Rang (sestra Su) statečně obětovala svůj život. Návštěvníky na místě vítá paní Nguyen Thanh Binh, průvodkyně, která v oblasti působí již mnoho let. Oblečená v jednoduchém tradičním vietnamském oblečení, s rustikálním vystupováním a jemným hlasem s upřímností vypráví každou bitvu a historický detail. „Na to, že jsem na tomto místě a mohu vyprávět slavný příběh své vlasti, jsem velmi hrdá,“ řekla paní Binh dojatá.

Paní Binh zná nazpaměť každý příběh, každou bitvu, každý artefakt, každý detail, bez ohledu na to, jak malý je. „Na rozdíl od průvodců, kteří cestují na mnoho míst, pracují průvodci jako já na jednom pevném místě. Každý příběh se může muset vyprávět stokrát, ale to neznamená, že může být suchopárný nebo nudný. Průvodce musí artefakty a relikviemi vždy „vdechnout život“ a přenést nadšení z minulosti do současnosti,“ řekla paní Binh.

Jednou ze zásad, které se vždy drží, je, že historie musí být přesná. Způsob, jakým je sdělována, však musí být flexibilní. V závislosti na publiku, jako jsou studenti, veteráni nebo zahraniční turisté, zvolí vhodný jazyk a přístup. Někdy vypráví příběhy, dokud neztratí pojem o čase, protože „pokaždé, když vyprávím příběh, je to, jako bych ho znovu prožívala.“

V An Giangu, zemi bohaté na revoluční tradice, slouží průvodkyně jako paní Phuong, paní Thao, paní Binh a další jako most mezi artefakty a vzpomínkami, mezi historií a současnou generací. Každá z nich má svůj vlastní hlas a styl, ale všechny sdílejí společný rys: vyprávějí příběhy ze srdce a sdělují své emoce. Nejenže pomáhají návštěvníkům lépe porozumět historii, ale také probouzejí hrdost a lásku k vlasti. V digitálním věku se takové prohlídky stávají ještě cennějšími a slouží jako živé a přístupné „mimoškolní lekce“. Právě zde se historie vynořuje z učebnic a ožívá skrze hlasy, oči a srdce vypravěčů.

ČTVRTEK - ÚT LY

Zdroj: https://baoangiang.com.vn/nhung-nguoi-ke-chuyen-lich-su-a461749.html