Pozvěte se navzájem do Ta Lai na „uzdravení“

(NLDO) - Po dnech oslav Tetu v rušném městě jsme se navzájem pozvali na „léčivý“ jarní výlet do poetické etnické vesnice Ta Lai.

Z města Bien Hoa jsme vyrazili po dálnici 20 do čtvrti Tan Phu ( Dong Nai ). Přejeli jsme most Ta Lai přes poetickou řeku Dong Nai. Vzduch se zde začal mírnit, už to ostré slunce nestálo, cítil jsem chlad podobný vzduchu v Da Latu.

Rủ nhau về Tà Lài — Vítání boha rýže (Foto: Pham Quoc Hung)

Můj přítel Hung, který pracuje v okrese Tan Phu, řekl, že obec Ta Lai byla oddělena od obce Phu Lap v okrese Tan Phu, což je odlehlá a obtížná oblast. Žije zde mnoho etnických menšin, zejména Ma a Stieng, Tay Nung a Thajci.

Duchovní život zdejších lidí je proto velmi jedinečný a rozmanitý. Model komunitní turistiky zde zavádějí samotní domorodí obyvatelé, aby si zachovali svou vlastní etnickou kulturu. Jsou to oni, kdo se neustále zajímají o to, jak svou etnickou kulturu integrovat, aniž by se časem rozpustila nebo ztratila.

Když jsem se zeptal na rýžové pole přezdívané „Evropské pole“, pan Hung se zasmál a řekl: „To je pole C8 lidí z Hamleta 4.“ V minulosti lidé pěstovali pouze jednu úrodu rýže, ale od vybudování nové venkovské oblasti, investovali do zavlažovacího systému a lidé začali aktivně intenzivně obdělávat půdu a zvyšovat počet plodin, aby si zlepšili život. V minulosti, když přišel Tet a přišlo jaro, bylo toto místo jen popraskanou zemí. Ale teď vypadá jinak, pole jsou zelená jako mladá dívka.

Stál jsem před rýžovými poli a vnímal krásu jasného ranního slunce. Jarní pole byla plná slunce a větru, cesty vedoucí k polím byly vybetonované. Zelená rýžová pole se táhla vedle rovných řad olejnatých stromů. Buvoli pomalu spásali trávu a navozovali tak klidný venkovský prostor. Olejnaté stromy tiše stály uprostřed polí. Najednou jsem se cítil tak klidně.

Mnoho turistů si rádo prohlíží květiny, pole a využívá příležitosti k „check-inu“. Sledovali jsme pana Hunga k „přehradě Van Ho“. Je těžké popsat tuto krásnou a poetickou přehradu jako obrázek, malbu. Divoká voda teče jako měkký hedvábný pás mezi horami a kopci. Zajímavé je, že návštěvníci se mohou procházet po přehradě, aniž by se museli bát pádu.

Pokračovali jsme v postupu do vesnice. Na rozdíl od místa, kde jsem byl já, byly zdejší dekorace na Tet docela jednoduché a prosté. Ale byli jsme ohromeni scénou, jak lidé z kmene Ma suší barevné šátky ve svých zahradách. Je známo, že ženy etnických skupin Chau Ma a Stieng jsou velmi zručné v tkaní brokátu.

Když pan Hung viděl mou zvědavost ohledně tkaní brokátu, vzal mě na návštěvu domu jedné ženy v vesnici, kde se brokát věnuje tkaní. Po rozhovoru jsem se dozvěděla, že většinu žen etnika Ma učí tkát brokát jejich matky ještě před vdáním.

Ale dnes je ve vesnici jen velmi málo lidí, kteří umí tkát. Brokát už není jen o tkaní oděvů, ale stal se mnohem rozmanitějším, od tašek, batohů, peněženek, šátků, dek, polštářů, náramků atd. K utkání brokátu je třeba projít mnoha fázemi, jako je aranžování osnovních nití, vytváření vzorů, sezení a tkaní, a to vše se musí dělat ručně. Hotový brokát má rozmanité motivy stylizované do tvarů ptáků, zvířat, květin, listů, lamp atd.

Seděla jsem pohlcená a pozorovala ženu, jak pilně tká, a cítila jsem vynalézavost, pečlivost, estetický smysl a kreativitu místních žen. Ženy zde využívají svátků Tet a stále pilně tkají mimořádně unikátní výrobky, aby si vydělaly více peněz a zlepšily si život.

V posledních letech věnoval stranický výbor a obecní vláda velkou pozornost materiálnímu i duchovnímu životu místních obyvatel, takže kromě investic do infrastruktury se vláda zaměřila i na zachování a podporu tradičních kulturních hodnot etnických skupin a na podporu cestovního ruchu. Proto se v Ta Lai každé jaro objevuje nová vitalita a silná změna.

Zdroj: https://nld.com.vn/ru-nhau-ve-ta-lai-chua-lanh-196250201080544155.htm