Oživení kram gongu

Podle edského folklóru rezonanční zvuk gongů knah během propracovaných rituálů ve vesnicích rezonuje až k devíti nebesům a proniká sedmi vrstvami země, což způsobuje, že jeleni zapomínají pást se, ptáci přestávají zpívat a ryby přestávají plavat.

Dokonce i opice přestaly s hašteřením, aby naslouchaly. Knah gong vypráví sny o naplněném a energickém životě a zprostředkovává je božstvům, která řídí lidskou existenci.

Děti sledovaly starší v tradičních červenočerných róbách knuk ky, jak slavnostně sedí na židli kpan v dlouhém domě a hrají gong „Volání k shledání“ nebo jiné smutné i radostné melodie gongu pro všechny události ve vesnici. Toužily po dni, kdy i ony budou mít tu čest držet knah gong a hrdě se připojit ke starým řemeslníkům pod obdivnými pohledy dívek z vesnice.

Řemeslník učí děti hrát na kram gong. Foto: Nguyen Gia

Pastýři bizonů se shromažďovali na pastvinách nebo v otevřených lesích a často používali kusy dřeva, které v lese našli, k náhodnému vyklepávání rytmu knah gongů, na které staří řemeslníci často krásně hráli na festivalech. Jednoho rána se u skupiny zastavil muž a naučil je nařezat sedm starých kram (bambusových) tyčí, vyřezat je a poklepávat na ně, aby zněly jako knah gongy. Řekl jim, aby si na ně cvičili hru. A tak se zrodila sada kram gongů, určená pro mladé lidi k cvičení mimo vesnici (protože knah gongy se směly hrát uvnitř dlouhého domu pouze tehdy, když se ve vesnici nebo rodině vyskytovala radostná nebo smutná událost).

Čistý a jasný zvuk bambusu narážejícího o bambus se často rozléhá travnatými porosty a plní sny dětí, že se jednoho dne spojí se staršími řemeslníky, budou sedět a hrát na gongy na kpanu dlouhého domu. Zvláštní je, že kram gong je jedinečný v tradičním repertoáru hudebních nástrojů kmene Ede.

Po roce 1975 byly festivaly v Centrální vysočině po určitou dobu spojovány s hnutím za vymýcení pověr, a proto se neorganizovaly. Knah gongy utichly. Kram gongy chyběly, protože děti už nebyly nadšené pro jejich praktikování. Poté, v roce 1980, předseda Lidového výboru provincie Dak Lak , Y Ngong Nie Kdam, podepsal rozhodnutí, kterým pověřil Ministerstvo kultury a informací organizací kampaně za sběr lidové kultury provincie Dak Lak (materiály z této rozsáhlé sbírky se později staly zdrojovým materiálem pro sestavení „Dak Lak Gazetteer“). Všichni kulturní úředníci byli mobilizováni k účasti na tomto terénním výzkumu. Kram gongy byly „nalezeny“, restaurovány a objevily se na celoprovinčním festivalu lidové kultury. V roce 1982 měl zasloužilý umělec Vu Lan iniciativu přidat ke každému gongu bambusovou trubici, čímž vytvořil rezonanční box, díky kterému byl zvuk kram gongů plnější a zvučnější.

Vystoupení Kram Gongu.

V roce 2005, kdy byl Kulturní prostor gongů Středohoří zapsán organizací UNESCO jako mistrovské dílo ústního a nehmotného kulturního dědictví lidstva, byl zvuk gongů Středohoří obecně a zejména gongů knah a kram kmene Ede skutečně oživen.

V rámci tradiční funkce vzdělávání mladých lidí se ve vesnicích po celé léto pravidelně konají kurzy hry na kram gong. I přes předsudky se některé z těchto kurzů rozrostly do čistě ženských gongových souborů, které hrají na knah a kram gongy s dovedností srovnatelnou se staršími mistry.

Stejně jako čistě ženské gongy z vesnic Kbu a Tuôr (město Buôn Ma Thuột) nebo z okresu Krông Pắc se i kram gong pravidelně účastní festivalů gongy, kulturních akcí a dokonce i soutěží lidového umění.

Chvályhodné je, že kram gong se stal mimořádně oblíbeným a známým hudebním nástrojem ve všech vesnicích, a to nejen pro mladé lidi, ale i starší řemeslníci jsou ochotni na něj hrát na festivalech nebo při vítání hostů v turistických oblastech.

Vylepšený kram gong, nyní ve svém dvoupatrovém provedení, se objevuje v folklórních orchestrálních vystoupeních profesionálních uměleckých souborů, a to nejen v Dak Laku, Phu Yenu, Gia Lai a Kon Tumu, kde žijí domorodé etnické komunity Centrální vysočiny, ale také v orchestrech ve velkých městech, jako je Ho Či Minovo Město a Hanoj . Kram gong hrdě stojí vedle sebe a harmonizuje rytmus a zvuk bambusu s dalšími nástroji, jako jsou t'rưng, ​​​​ding pah, a dokonce i loutny tranh, bầu a nguyệt… Je radostnou událostí, že hudební nástroj Êđê byl nejen oživen, ale také se stal populárním ve vesnicích.

Pokud je co říct, tak je to, že výroba sady kram gongů není něco, co zvládne jen tak každý. Vyžaduje to někoho s velmi dobrým hudebním sluchem a zručnými rukama, aby vytvořil gongy s perfektní výškou tónu; i nalezení vyzrálého bambusu vhodného pro výrobu gongů je stále obtížnější. Navíc mnoho tradičních hudebních nástrojů Êđê mizí...

Zdroj: https://baodaklak.vn/van-hoa-du-lich-van-hoc-nghe-thuat/202506/su-hoi-sinh-cua-chieng-kram-a4e0a8c/