Hora Thuy Van, místo „cestovatelů mořskou branou“

Od ústí řeky Thuan An (Thua Thien- Hue ), po státní dálnici č. 49 přes pobřežní vesnice rozkládající se na pruhu zlatavého písku jako klikatý drak objímající lagunu Tam Giang-Cau Hai a Východní moře, směrem na jih k ústí řeky Tu Hien (v obci Vinh Hien, okres Phu Loc, Thua Thien-Hue) se krajina zvedá dvěma horami. Hora se zaobleným tvarem připomínajícím krunýř želvy obrácený k moři je hora Linh Thai (běžně známá jako Želví hora, podrobnosti v dalším článku). Hora Thuy Van má naopak tvar dračí hlavy směřující k vrcholu Bach Ma v pohoří Truong Son.

První historický milník v expanzi Vietnamu na jih byl zaznamenán u hory Thuy Van v roce 1471, kdy se král Le Thanh Tong během svého tažení proti království Champa zastavil u tohoto ústí a složil báseň „Tu Dung Hai Mon Lu Thu“, která se dědí z generace na generaci. V básni, sedící na vrcholu hory Thuy Van, před nádhernou krajinou na hranici Dai Viet, král Le Thanh Tong složil tyto hrdé verše: „Celé království je jedna sdílená říše / Směrem na jih se táhne hranice Hai Van / Tři hodiny měsíce svítí na Dong Long / Pět příznivých bubnů zní na Lo Hac.“ Později ústí Tu Dung postupně ustupovalo, čímž se hrozba útoku cizích útočníků na hlavní město Hue snižovala, a tak dynastie Nguyen přejmenovala toto město na Tu Hien.

Panoramatický výhled na horu Thuy Van

FOTO: NGUYEN TA PHONG

Podle místopisného slovníku Thua Thien-Hue patřilo ústí řeky Tu Hien původně království Champa, známému za dynastie Ly jako O Long. Během dynastie Tran, v roce 1306, král Nhan Tong oženil princeznu Huyen Tran s králem Champa Che Manem. Po odjezdu do Champa se princezna Huyen Tran zastavila, aby vzdala úctu svým předkům. Od té doby se ústí jmenovalo Tu Dung na památku sňatku mezi králem Champa a vietnamskou princeznou a na počest oběti vietnamské ženy, která obětovala své osobní štěstí pro rozšíření království.

Na hoře Thuy Van leží starobylá pagoda Thanh Duyen. Původně se pagoda jmenovala My Am Son Tu, ale v roce 1644 ji lord Nguyen Phuc Tan pojmenoval Thanh Duyen. V roce 1644 položil základní kámen síně Dai Hung a pagodu přejmenoval na Thanh Duyen. V roce 1836 nařídil císař Minh Mang rekonstrukci pagody a nechal na kamenné stéle na nádvoří vytesat nápis.

Z úpatí hory, na kulatém kameni vedle schodů vedoucích k trojklenuté bráně pagody Thanh Duyen, jsme spatřili stélu s nápisem tří čínských znaků: Thuy Van Son. Napravo, pod vrbovým lesem, stála starobylá, mechem porostlá stéla s básní „Malebné místo Van Son“ od císaře Thieu Tri, která popisuje: „ Hora Thuy Van, vysoká a zelená, voňavé stromy, zvenku s výhledem na oceán, zevnitř s výhledem na malé moře...“

Císařská věž na hoře Thuy Van

Výstup po mechem porostlých kamenných schodech vede ke starobylému buddhistickému chrámu s hlavní halou, Velkou Buddhovou halou, postavenou ve stylu starého tradičního domu. Vnitřní hala má tři zátoky; v hlavní hale je Buddha, zatímco dvě boční zátoky jsou zasvěceny bódhisattvům, buddhistickým světcům a dokonce i rodové tabuli císaře Minh Mạnga. Napravo od Velké Buddhovy haly se nachází přestavěná betonová stavba obsahující tři starobylé sochy: Buddhu medicíny, bódhisattvu Avalókitéšvaru a bódhisattvu Mandžušrí. Chrám, nacházející se na hoře, se pyšní nedotčenou přírodní krajinou s mnoha staletými stromy.

ZACHOVÁNÍ MNOHA CENNÝCH ARTEFAKTŮ

Ctihodný Thich Minh Chinh, opat pagody Thanh Duyen, uvedl, že ačkoli pagoda časem chátrala, stále uchovává mnoho cenných náboženských artefaktů a předmětů, jako jsou bronzové zvony, kamenné stély a zejména vzácné a cenné starověké sochy.

Podle historických záznamů se v chrámu dříve nacházelo 71 starověkých soch, ale kvůli nedostatečné péči se mnoho z nich ztratilo. Po restaurování se v chrámu nyní dochovalo 59 starověkých soch.

Hora Thuy Van shlíží na lagunu Cau Hai a u „mořské brány cestovatelů“ jsou rozprostřeny rybářské sítě jako bitevní formace.

FOTO: NGUYEN TA PHONG

Mezi starobylými sochami v pagodě se nacházejí některé obzvláště vzácné a cenné sady, jako například sada 18 Arhatů (18 Arhatů) vyrobených ze zlaceného bronzu, kterou Vietnamské centrum knih rekordů v roce 2008 uznalo za nejstarší a největší sadu 18 Arhatů vyrobených z bronzu ve Vietnamu; dále jsou zde 10 králů pekla, Tři Buddhové atd. Zvláště pozoruhodná je unikátní sada 18 Arhatů vyrobených z bambusu, jediná svého druhu ve Vietnamu. Aby se zabránilo poškození a krádeži, ctihodný Thich Minh Chinh přemístil vzácné sochy do pagody pro bezpečné uložení.

V prvních desetiletích 20. století byl národní chrám Thanh Duyen kdysi významným centrem buddhistické církve.

Seděla jsem na úpatí věže Điều Ngự a dívala se na ústí řeky Tư Hiền s jeho jemně šplouchajícími vlnami. Mé srdce se náhle naplnilo emocemi, když jsem přemýšlela o stopách vietnamských žen na jejich cestě za expanzí na jih. V současné době, po mnoha restaurátorských pracích, pagoda Thánh Duyên postupně obnovuje vzhled starobylého chrámu. Na úpatí hory je vztyčena stéla s básní „Vân Sơn Thắng Tích“ od císaře Thiệu Trịa. Napravo od předního nádvoří se nachází kamenná stéla s nápisem čtyř básní císaře Minh Mạnga o hoře Thúy Vân a pagodě Thánh Duyên. Obzvláště pozoruhodný je bronzový trůn uprostřed hlavní haly s nápisem „Kéž současný císař Minh Mạng žije navěky“. Dále na hoře se nachází dvoupatrový pavilon Đại Từ s ceremoniální branou a okolní zdí. Na vrcholu se nachází třípatrová věž Điều Ngự, vysoká přibližně 15 metrů, a za věží pavilon Tiến Sảng s výhledem na Východní moře. Kolem pagody roste mnoho starobylých borovic, starých stovky let. (pokračování bude nadáno)

Zdroj: https://thanhnien.vn/nhung-ngon-nui-thieng-thuy-van-son-noi-hai-mon-lu-thu-185240913213754071.htm