Na zelené trávě... - Báseň od Pham Thi Ngoc Lien

Podařilo se mi vydat jen jediný výkřik, než se mi hlas zadusil emocemi. Les byl jako jeho paže a já byla zelená tráva táhnoucí se k obzoru.

Jsi modrá jako letní obloha.
stále uprostřed cvrlikání cikád.
Nebo anglicky mi říká, ať jsem prostě tak svobodná, jak chci.
v tomto okamžiku
Žena se náhle proměnila v dítě.
zběsile a nevinně na zelené trávě
Tráva pro mě drží kapky deště ze včerejška.
třpytivý a lesklý
Na silnici zůstávají stopy po buvolech.
Vítr odpoledne nese ozvěnu dřevěného zvonu.
Hlasy jejich pastýřů byly tiché a vzdálené.
Nech si ty své uslzené oči, jako bys mě právě viděl/a.
a jemné, chladivé objetí
jako stín lesa

Ztracen v snění uprostřed slunečního světla, ztracen ve snech.
Ženy kráčely k lesu, jako by šly k milenci.
Proč tu stojíš?
Ach, tráva je tak zelená, tak zelená, tak nekonečně zelená!
Vrhla se k němu a obklopila ho svými tichými kroky.
dávno

Zvedněte obličej, aby vás pohladil slunce.
Poslouchejte vůni trávy, která se šíří široko daleko.
Ó lese, zůstaň v pokoji v mé lásce.
jako včerejší odpolední píseň pastýře
jako vážka za dnešního slunečného dne
jako letní obloha
a jako poklidné kroky buvola.
Jedno odpoledne po dešti...

Zdroj: https://thanhnien.vn/tren-co-xanh-tho-cua-pham-thi-ngoc-lien-1851019934.htm