Národní kultura v zavazadle mladší generace.

V západní části provincie Thanh Hoa není pohled na děti etnických menšin v tradičních šatech a košilích neobvyklý. Ale teprve když jsem se zastavil u škol a poslouchal zvuky gongů a bubnů ozývající se z malých učeben na konci školních budov, skutečně jsem pocítil rytmus kulturního života, který se zde každý den udržuje a rozvíjí.

Studenti internátní základní školy Ngoc Lac Ethnic v tradičních krojích kmene Muong. Foto: Nguyen Dat.

Vášeň pramení z klubu „Miluji kulturní identitu thajské etnické skupiny“.

Malá místnost na konci školní budovy na střední škole Yen Thang se každé odpoledne rozsvítí. Je to místo, kde paní Trinh Thi Phuong, učitelka literatury, pilně věnuje svůj volný čas „udržování plamene“ klubu „Miluji thajskou etnickou kulturu“, který škola založila. Klub se stal více než jen mimoškolní aktivitou, ale „speciální učebnou“ pro studenty s talentem a vášní pro poznávání kultury své vlastní etnické skupiny.

Každé setkání je naplněno jedinečnými zvuky horské oblasti. Rytmické zvuky gongů a činelů, živé kroky na bambusových tyčích během tance u bambusové tyče, veselé štěbetání dětí, které se ptají na význam jednotlivých thajských lidových písní nebo na původ rituálu Cha Mun Thajců – národního nehmotného kulturního dědictví a zdroje místní hrdosti. Většina dětí pochází z oblasti, festival viděly mnohokrát, ale dosud plně nechápou jeho kulturní hodnoty. Díky těmto setkáním se mohou „dotknout“ vrstev kultury, od kostýmů a hudebních nástrojů až po význam tradičních rituálů.

Školicí prostor je jen o málo větší než učebna, ale vždycky je plný barev. Thajské šaty se složitými vzory, tkané matkami a babičkami po dlouhou dobu; ručně vyšívané šátky; stříbrné náramky třpytící se v odpoledním světle... To vše vytváří atmosféru, která je zároveň slavnostní a plná hrdosti.

Paní Phuong se svým studentům často svěřuje: „Kultura žije dál jen tehdy, když ji mladí lidé vyhledávají a rozvíjejí.“ Právě z tohoto přesvědčení vytrvale pěstuje u dětí dovednosti, taneční pohyby a místní kulturní příběhy. Klub není jen hřištěm, ale místem, kde si zdokonalují své dovednosti, rozšiřují si znalosti a, co je důležitější, pěstují hrdost na svou národní kulturu.

Lo Thi Nhu Quynh, studentka 8. A, hovořila s jasnýma očima a jasným hlasem o své etnické identitě: „Jako členka thajské etnické skupiny jsem na svou kulturu velmi hrdá. Věřím, že zachování hodnot, které zanechali naši předkové, je odpovědností naší mladší generace. Festival Cha Mun není jen rituál, ale naše největší hrdost; neocenitelné dědictví, o kterém se učíme a které dále rozvíjíme.“

Podle Vu The Vinha, předsedy Lidového výboru obce Yen Thang, je kultura „základem“ pro rozvoj komunitní turistiky a budování civilizovaných vesnic v dané lokalitě. Proto je zavádění etnické kultury do škol, zakládání klubů a organizování aktivit zaměřených na kulturní dědictví pro studenty nejen vzdělávacím řešením, ale také způsobem, jak úzce propojit školy, rodiny a komunitu. „Tyto zkušenosti pomohou dětem stát se v budoucnu ‚kulturními ambasadory‘,“ řekl pan Thang.

...do rytmu vesnického života

Z Yen Thangu jsme se vydali na střední školu Ba Thuoc. Tato velká škola se nachází v údolí majestátního pohoří Pu Luong. V každé hodině místní historie učitelé zapojují příběhy o tradičním tkaní, výrobě rýžového vína, lidových písních a tanci u bambusové tyče... Věci, které se ve vesnicích zdají být známé, se nyní stávají živými lekcemi a pomáhají studentům cítit se blíže ke svým kořenům a být na ně hrdější.

Studenti ze střední školy Yen Thang poslouchají, jak jim řemeslník vypráví o místním festivalu Cha Mun.

Pan Ha Van Ngoi, zástupce ředitele školy, řekl: „Právě tyto lekce, prodchnuté duchem vesnice, pěstují lásku studentů ke kultuře jejich vlasti. Když pochopí tradiční zvyky, nejen si je užívají, ale také aktivně šíří hodnoty své vlasti. Je pozoruhodné, že mnoho studentů se směle účastní vystoupení s kulturními soubory vesnice, kdykoli místní prostředí vítá turisty . Stát na pódiu, nosit tradiční kroj a vystupovat před turisty je cennou praktickou zkušeností, která je připravuje na to, aby se stali budoucími strážci a rozvíječi kultury.“

Lo Thi Duong Cam, studentka třídy 12A4, se podělila: „Kromě školních hodin se vždycky moc těším na mimoškolní aktivity, kde si procvičuji tradiční tance a zpěvy Thajců. Nejen to, ale také se účastním vesnického uměleckého souboru. Kdykoli vesnici navštíví turistická skupina, sejde se, aby vystoupila a představila kulturní rysy naší vlasti.“

Podle Cam jí vystupování na tom jednoduchém pódiu ve vesnici pomohlo zdokonalit se v každém pohybu a každé tradiční melodii. Tato vystoupení jí také poskytovala malý příjem na studium, ale nejcennější byl pocit života v kulturním prostoru svého vlastního lidu, díky kterému si tuto identitu každý den ještě více zamilovala a propojila se s ní.

Cam o svých snech do budoucna řekla: „Po absolvování univerzity se chci vrátit do svého rodného města, pracovat v cestovním ruchu a nadále představovat thajskou kulturu ještě většímu počtu lidí.“

Podle Ha Van Hanha, vedoucího odboru kultury a sociálních věcí obce Pu Luong: „V posledních letech se místní samospráva vždy zaměřovala na vnášení domorodé kultury do škol, protože to považuje za udržitelný způsob, jak domorodou kulturu zachovat. Lidový výbor obce pravidelně koordinuje se školami v oblasti organizaci zážitkových aktivit, zve řemeslníky z vesnic, aby vystoupili a vedli studenty k učení se hře na khene (tradiční dechový nástroj), tanci a výrobě tradičních řemesel. To je vnímáno jako způsob, jak propojit mladší generaci s komunitou a pomoci jim pochopit, že každá melodie a každý způsob života ve vesnici obsahuje hodnoty, které generace předků pečlivě pěstovaly. Místní samospráva bude i nadále spolupracovat se školami na ochraně a propagaci kulturního dědictví, protože to považuje za dlouhodobý úkol. Doufáme, že z těchto malých aktivit dnes vyroste generace mladých lidí, která pochopí, zamiluje si a bude na ni hrdá, a stane se tak těmi, kdo tuto kulturu pokračují a zachovávají.“

Text a fotografie: Dinh Giang

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/van-hoa-dan-toc-trong-hanh-trang-cua-the-he-tre-269953.htm