Provinční chrám literatury Hung Hoa

Na vrcholu hory Truc, ve vesnici Truc Phe (nyní zóna 3), ve městě Hung Hoa, v okrese Tam Nong, se dříve nacházel provinční Chrám literatury Hung Hoa relativně velkých rozměrů, symbol vzdělání a tradice úcty k učitelům místních obyvatel v té době.

Ačkoli v současnosti existuje provinční chrám literatury Hung Hoa pouze v historických dokumentech, bude pro okres Tam Nong důležitým vodítkem při plánování obnovy tohoto vzácného historického a kulturního díla.

Folklórní badatel Nguyen Trong Binh a představitelé města Hung Hoa studovali dokumenty o Chrámu literatury v provincii Hung Hoa.

Podle knihy „Hung Hoa Ky Luoc“, kterou sestavil autor Pham Than Duat v čínských znacích v roce Binh Thin 1856, byla Hung Hoa jednou ze 13 provincií založených za vlády Quang Thuan krále Le Thanh Tonga. Na začátku dynastie Nguyen, v roce Minh Mang 12, neboli 1831, byla Hung Hoa provincií se 3 prefekturami, 5 okresy a 16 provinciemi s poměrně velkou rozlohou zahrnující většinu území dnešních provincií Phu Tho, Yen Bai , Tuyen Quang, Lai Chau a Son La.

Při hledání dokumentů a historických stop starověkého provinčního chrámu literatury Hung Hoa jsme se setkali s badatelem folklóru Nguyen Trong Binhem. Je členem Hanojské folklórní asociace a synem Hung Hoa. Po návratu do svého rodného města spolu s mnoha seniory usilovně pracoval na shromažďování dokumentů, které dokazují, že provinční chrám literatury Hung Hoa je architektonické dílo, které v historii existovalo, jeden z 28 provinčních chrámů literatury ve Vietnamu.

Poloha Chrámu literatury v citadele Hung Hoa je zobrazena na staré mapě okresu Tam Nong v geografické knize Dong Khanh (sestavené v roce 1887 za vlády krále Dong Khanha z dynastie Nguyen).

Podle dokumentů zveřejněných Institutem pro studium Han Nom v roce 1998 byl Chrám literatury provincie Hung Hoa postaven na vrcholu hory Truc, severozápadně od hlavního města provincie Hung Hoa (města Hung Hoa) v 11. roce vlády Minh Mang (1830), tedy před založením provincie. Rozsah Chrámu literatury byl relativně velký. Do roku 1882 vypukla válka, hlavní město provincie bylo zpustošeno a Chrám literatury byl téměř kompletně poškozen, zbývalo jen několik hlavních místností, které provincie využívala jako vojenskou základnu. Od té doby dým války postupně tlumil kadidlo uctívání svatých.

V roce 1892 se úřadu ujal guvernér Le (z vesnice Nhan Muc, okres Tu Liem, Hanoj) a vedl své podřízené k návštěvě starého chrámu. Dojat pohledem na Chrám literatury v troskách, guvernér Le okamžitě naplánoval plán na jeho obnovu. Práce byly provedeny naléhavě, začaly začátkem června 1893 a dokončeny v polovině července téhož roku.

Rozsah Chrámu literatury je zcela založen na starém kampusu a zahrnuje: hlavní sál k uctívání předků, uvnitř místností se nachází trůn svatého učitele Konfucia, oltář Čtyř dvojic, oltář Sedmdesáti dvou mudrců, oltář místních předků; po obou stranách jsou dvě řady levého a pravého křídla; v přední části je pavilon se třemi vchody, zvonice, bubnová věž; vzadu je vodní pavilon - místo pro studenty, kteří zde cvičí; všechny čtyři strany jsou postaveny z lateritových cihel. Práce byly dokončeny, provincie okamžitě uspořádala inaugurační ceremoniál a nechala vyryt kamennou stélu, která zaznamenává celý příběh. Bohužel dnes Chrám literatury již neexistuje, stéla byla ztracena.

Historické dokumenty o Chrámu literatury provincie Hung Hoa jsou stále poměrně úplné a podrobné.

V knize Han Nom „Sac van thi truong doi lien“, ručně psané knize sestavené rodinou Le (rodinou guvernéra Le, který obnovil Chrám literatury v provincii Hung Hoa) v roce 1893, se nachází pasáž zaznamenávající obsah stély takto: „Řekl jsem svým podřízeným, že: V tomto světě se všechny věci úspěchu, neúspěchu, úpadku, vzestupu a pádu dějí navždy a bez konce. V minulosti, když byl Chrám literatury poprvé postaven, kdo by si pomyslel, že později bude opuštěný a zničený a bude využíván jako místo pro posádky vojáků.“

Kdo by si pomyslel, že nyní bude dost síly na vybudování nového Chrámu literatury. Nebe a země se otáčejí, všechno se mění. V tom, co by mělo být oslavováno, je také něco, co je třeba litovat. Naše náboženství má nesmírnou vitalitu a nemůže se měnit kvůli prosperitě nebo úpadku štěstí. Existence našeho náboženství nezávisí na tom, zda chrám existuje či nikoli, ani na tom, zda chrám existuje či nikoli. Je to místo k vyjádření etikety a je úzce spjato s bohoslužebnými rituály.

Proto je v každé lokalitě budování Chrámů literatury zaměřeno na udržení světa a je nutné obnovovat opuštěná místa. Chrámy literatury jsou omylem opuštěné a zničené, takže je třeba je obnovovat ještě více. Obnova tohoto Chrámu literatury je tedy považována za odpovědnost správce pozemku, takže komu jinému může být svěřena? Právě jsem přišel do této země a nyní se mohu ujmout této odpovědnosti, je to pro mě skutečně čest! Pak jsem nařídil kamennému řezbáři, aby napsal pár slov, aby lidé, kteří budou mít v budoucnu možnost navštívit tento Chrám literatury, znali obecný přehled o celé záležitosti.

Výtisk knihy „Sac van thi truong doi lien“ zaznamenává obsah nápisu na stéle Chrámu literatury v provincii Hung Hoa.

Velkolepost provinčního chrámu literatury Hung Hoa v dané době se projevila také počtem 8 horizontálních lakovaných desek a 58 paralelních vět uspořádaných na 13 místech bohoslužeb. Kniha „Sac van thi truong doi lien“ konkrétně zaznamenává umístění 58 paralelních vět takto: „Přední hala 4 páry, palác Khai Thanh 1 pár, dům Tien Thanh 6 párů, oblast východ - západ 20 párů, hlavní chrám 4 páry, Khai Mieu 3 páry, Ban Tu Phoi 1 pár, Ban Thap Triet 2 páry, Ta Huu Vu 2 páry, Tam Quan 3 páry, zvonice 1 pár, bubnová věž 1 pár, Thuy Dinh 10 párů. Prostřednictvím uspořádání paralelních závěsných bodů vět ve 13 samostatných oblastech můžeme částečně vidět velkolepost a vznešenost provinčního chrámu literatury Hung Hoa v té době.“

Folklórní badatel Nguyen Trong Binh řekl: „Prosperita provinčního chrámu literatury Hung Hoa trvala pouhých 10 let. V roce 1903 bylo na příkaz generálního guvernéra Indočíny hlavní město provincie přesunuto do města Phu Tho a přejmenováno na provincii Phu Tho. Provinční chrám literatury Hung Hoa, stejně jako řada dalších architektonických děl, také upadl do paměti. Během procesu přesunu hlavního města provincie nikdo nevěděl, co bylo z Chrámu literatury přineseno nebo zanecháno a zda to tam stále je, nebo se to ztratilo.“

Pan Binh mě vzal k domu paní Nguyen Thi Oanh (zóna 3, město Hung Hoa), což jsou staré základy Chrámu literatury. Paní Oanh řekla: „Moje rodina sem přišla žít od roku 1954. Při stavbě domu jsme objevili mnoho velkých lateritových bloků. Každý blok má poloviční délku rozpětí paží dospělého člověka. U brány roste velmi velký keř.“

Paní Nguyen Thi Oanh - majitelka domu postaveného na starých základech provinčního chrámu Hung Hoa

Mnoho historických dokumentů dokazuje, že před téměř dvěma stoletími existovalo architektonické dílo Chrámu literatury v provincii Hung Hoa. Okres Tam Nong má v současné době o tuto problematiku velký zájem a zahájil výzkumný projekt na obnovu Chrámu literatury v provincii Hung Hoa. Soudruh Nguyen Ngoc Kien - místopředseda Lidového výboru města Hung Hoa v okrese Tam Nong, uvedl: „Místní úřad se setkal s výzkumníky a seniory, aby shromáždil dokumenty a podal okresu zprávu, aby se připravil plán na obnovu architektonického díla s vzácnými historickými a kulturními hodnotami, jako je Chrám literatury. Tím se přispěje k výchově další generace k tradici úcty k učitelům a podpoří se silný rozvoj vzdělávací práce v dané lokalitě.“

Podle dokumentů docenta Dr. Nguyen Ta Nhiho z Institutu studií Han Nom profesor Tran Ky, místní autor paralelních vět v hlavní síni Chrámu literatury v provincii Hung Hoa, jednou poznamenal: „Po obnově Chrám literatury v provincii Hung Hoa skutečně přispěl k oživení místního vzdělávání a povzbudil studenty k pilnému studiu na několik po sobě jdoucích zkoušek Huong. Lidé viděli jména studentů Hung Hoa, když byla zveřejněna na zkušební komisi.“

Prodchnuto myšlenkou, že „talenty jsou životní energií národa“, bylo vzdělávání vždy vysoce ceněno na všech úrovních a ve všech sektorech. Ozvěny z dávné minulosti nabádaly okres Tam Nong k výzkumu a plánování obnovy Provinčního chrámu literatury Hung Hoa v dnešním městě Hung Hoa. Takto tam budou moci generace potomků dnes i zítra chodit pálit vonné tyčinky a modlit se za své předky, aby požehnali svým studiím, zkouškám a úspěchům, které tak přispějí zemi.

Thuy Trang

Zdroj: https://baophutho.vn/van-mieu-tinh-hung-hoa-224872.htm