Návštěva „hlavního města“ umění a kultury odporu.

08:35, 23. 7. 2023

Oblasti Gia Dien a Chu Hung (okres Ha Hoa, provincie Phu Tho ) byly kdysi „základem“ a „hlavním městem“ vietnamského odbojového umění a kultury, kde se umělci ponořovali do odporu proti zahraničním útočníkům a do životů lidí...

Po široké, dlážděné silnici na úpatí zvlněných palmových kopců a rozlehlých plantáží zeleného čaje v oblasti Midland jsme se zastavili v zóně 2, v obci Gia Dien, kde na velkém pozemku stojí pamětní deska. Vedle desky, která připomíná určitou událost, se nachází bývalé sídlo Vietnamské asociace pro literaturu a umění – předchůdce současného Národního výboru Svazu vietnamských literárních a uměleckých asociací – a také místo, kde bylo vydáno první číslo časopisu Literatura a umění. Starověký kapok už neexistuje; na jeho místě stojí menší, vyšší mladý kapok, který vrhá stín na historickou desku a velkou plochu pozemku.

Rodina básníka Luu Quang Vua znovu navštívila Chu Hunga a Gia Diena.

V roce 1948 se Gia Dien stalo zastávkou pro skupinu umělců a spisovatelů na jejich cestě do Viet Bac. V té době se jednalo o pustou oblast s řídkým osídlením, zarostlou hustými lesy a kopci, s pouze malou nezpevněnou cestou vedoucí do obce. Mezi umělci a spisovateli byli básníci, malíři a hudebníci jako To Huu, Nguyen Dinh Thi, Ngo Tat To, Nam Cao, Kim Lan, Xuan Dieu, Huy Can, Hoai Thanh, Nguyen Huy Tuong, Luu Huu Phuoc a To Ngoc Van… Toto místo si vybrali jako zastávku k organizování uměleckých aktivit ve prospěch vleklého národního odboje.

Gia Dien je rodištěm básnického dopisu básníka To Huua. Tento zvláštní dopis napsal To Huu v domě paní Nguyen Thi Gai, aby ji utěšil a povzbudil po mnoha nocích deště a větru, během nichž plakala touhou po svém synovi, který odešel do války a od kterého nedostala žádné dopisy ani zprávy. Paní Gai se obávala, že uprostřed prudkého bombardování a ostřelování je oběť nevyhnutelná. S vědomím této skutečnosti To Huu napsal báseň „Matka“ a předstíral, že jí ji posílá. Když ji paní Gai přečetl, byla hluboce dojatá a jemně se usmála, ujištěná, že její syn je na bojišti v pořádku.

Literární a umělecké noviny zorganizovaly v březnu 2023 výlet do Gia Dien za účelem opětovné návštěvy historických památek.

Někdo by si mohl myslet, že báseň byla určena pouze jeho matce, ale nečekaně se stalo, že na vzdálených, nelítostných bojištích válečných zón Viet Bac vojáci bojující daleko od domova báseň opisovali, aby ji poslali svým matkám domů, které s napětím očekávaly zprávy o svých synech. A tak se tato náklonnost smísila s rodinnou láskou a vlastenectvím nespočtu vojáků a lidí během oněch náročných a smysluplných let odporu a trvá dodnes: „Jdu na vzdálené frontové linie / Miluji svou matku a svou zemi, obě mé drahé matky.“

Chu Hung, ležící asi 3 km od Gia Dien, je vesnice v obci Am Ha (okres Ha Hoa). Spolu s Gia Dien byl Chu Hung také zastávkou a centrem uměleckých aktivit pro mnoho umělců během odboje proti Francouzům. Vesnice Chu Hung byla po určitou dobu považována za miniaturní Hanoj, protože sloužila nejen jako místo setkávání umělců odboje, ale také jako evakuační bod pro lidi z nížin, z nichž mnozí byli obyvateli hlavního města. Když vesničané dorazili do Chu Hungu, přinesli si s sebou tradiční řemesla, aby si mohli uživit své obyvatele, a kulinářské tradice Hanoje, aby si mohli otevřít restaurace a jídelny.

Během cesty do Phu Tho se skupinou umělců a spisovatelů byla přítomna rodina umělce Luu Quang Thuana a jeho manželky Vu Thi Khanh. Rodina zpočátku s nimi bydlela ve vesnici Goc Gao v obci Gia Dien, poté se přestěhovala do oblasti Ao Chau (dříve Am Thuong, kde umělci působili) a nakonec do Chu Hung. V Gia Dien se 17. dubna 1948 umělci Luu Quang Thuanovi a jeho manželce narodil nejstarší syn Luu Quang Vu, který se později stal talentovaným básníkem a dramatikem moderní vietnamské literatury. Ve věku 15 let básník Luu Quang Vu napsal báseň „Vesnice Chu Hung“, ve které vyjadřuje lásku a touhu člověka narozeného v této zemi: „Ó Chu Hungu, ležící v noci a poslouchající tekoucí potok / Poslouchající vítr a zpěv jelenů v hlubokém lese / Ó Chu Hungu, maniok pohřbený v červeném krbu / Teplo nezapomenutelných dnů útrap.“

V jeho pozdějších dílech se obrazy vnitrozemské oblasti Ha Hoa znovu objevily v poezii Luu Quang Vu jako něco posvátného, důvěrně známého a vřelého. A pak, když byl Luu Quang Vu daleko od Chu Hungu, ho považoval za „Malý potůček, který protéká lesem / Je zdrojem milované řeky a moře / I když jdu k moři a řece, vždycky si budu pamatovat / Bílé lesní květiny... ach Chu Hung, Chu Hung!“

Příběhy o éře odbojového umění a kultury jsou stále uchovávány a vyprávěny lidmi z regionu Midland po generace…

Nguyen The Luong

Zdrojový odkaz