Ao Dai v mnoha podobách

Nguyen Thi Thanh Thuy na venkovském trhu.

Ao Dai na venkovském trhu

V Saigonu se koná týdenní trh s názvem Cho Que (Venkovský trh), který se koná pouze v neděli ráno na ulici Nguyen Thi Minh Khai 7 v 1. okrese. Všichni prodejci zde nosí ao dai (tradiční vietnamský oděv) a nakupující také často nosí ao dai.

Iniciátorkou tradičního vietnamského trhu v ao dai (dlouhých šatech) je paní Nguyen Thi Thanh Thuy, prezidentka Klubu matek. Thuy je pravděpodobně jednou z nejčastějších nositelek ao dai v Saigonu. Klub matek má v Saigonu dlouhou historii a vytrvale povzbuzuje ženy, a to nejen v rámci klubu, k nošení ao dai jako každodenního zvyku.

Paní Thanh Thúy je také iniciátorkou programu „Předávání ao dai“ – projektu, který přijímá a distribuuje ao dai (tradiční vietnamské šaty), čímž pomáhá prodloužit jejich životnost. Projekt probíhá již více než 10 let.

Tradice rozdávání ao dai (tradičních vietnamských oděvů) zpočátku spočívala v tom, že se od učitelů v důchodu vyžádaly nebo je přijaly a poté se darovaly chudým učitelům nebo čerstvým absolventům, kteří si nemohli dovolit koupit si vlastní. Postupem času se příjemci těchto darovaných ao dai rozšířili a zahrnuli mnoho žen účastnících se svateb, například těch souvisejících se sňatkem.

Paní Thuy se domnívá, že nošení ao dai (tradičního vietnamského oděvu) také přispívá k podpoře sociálního zabezpečení. Sdružení matek slouží také jako místo pro příjem a prodej výrobků z mnoha vesnic, kde se vyrábí hedvábí a brokát; mnoho krejčích, střihačů a vyšívačů ao dai jsou lidé se zdravotním postižením a počet zručných ručních vyšívačů v městských oblastech klesá.

Láska k ao dai (tradičnímu vietnamskému oděvu) pochází od její matky, která v minulosti pracovala jako tkadlena v oblasti Bay Hien, a byla předána i jí. A nyní tuto lásku přirozeně zdědila i Thuyina rostoucí dcera. Pro Thuy a její dceru se ao dai stal každodenním oděvem.

Příběh učitelky, která nosí tradiční vietnamský oděv už 27 let.

Paní Nguyen Thi Hong Duyen, učitelka angličtiny na střední škole Nguyen Hien (okres Duy Xuyen), nedávno provedla mezi svými studenty malý průzkum.

Učitelka Duyen (ve žlutém tričku) sedí mezi svými studenty.

„Když se mě studenti v mé třídě od 11. do 8. třídy zeptali na tradiční ao dai, shodli se, že ao dai je nejkrásnějším oblečením pro ženy, a raději viděli své učitele v ao dai než v západních oblecích.“

„Více než 50 % studentek uvedlo, že rády nosí ao dai (tradiční vietnamský oděv) o svátcích a jarních výletech; ale překvapivě 95 % studentek ve třídě 11/8 uvedlo, že se jim ao dai do školy nelíbí. Uvedly důvody, jako například: neschopnost běhat a skákat, nepohodlí při pohybu, potíže s chůzí a snadné zašpinění oděvu,“ uvedla paní Duyenová.

Když učitelka Duyen položila studentům ve třídě 10/1 stejné otázky, dostala podobné odpovědi. Kromě toho někteří studenti uvedli, že si poprvé oblékli ao dai, ale při dalších příležitostech jim pohyb v něm připadal nepohodlný a těžkopádný. Jeden student dokonce naznačil, že ačkoli ao dai lichotí postavě, také zdůrazňuje fyzické nedostatky některých studentek.

„Asi dvě třetiny učitelek v mé škole váhají s nošením tradičního ao dai do třídy každý den, i když souhlasí s tím, že v něm vypadají krásněji. Jsem jednou z mála, které upřednostňují krásu; dokud to vypadá dobře, jsem ochotna vynaložit úsilí. Po 27 let výuky nosím ao dai ve všech svých hodinách. Ao dai je oblečení, díky kterému se cítím nejvíc sebejistě, když vystupuji před lidmi,“ sdělila paní Duyenová.

A tato učitelka vyjádřila názor, že v ao dai vypadá krásněji každý, od starších lidí až po malé děti. Mnoho žen však považuje nošení ao dai za nepohodlné. Ženy, které nosí ao dai, musí chodit pomalu a zvolna; pokud jdou rychle, riskují, že zakopnou a upadnou kvůli široké sukni a nohavicím, které jim překážejí.

„Abych to překonala, obvykle volím modernizované ao dai (tradiční vietnamský oděv) s kratšími sukněmi, užšími a kratšími nohavicemi, volnějším střihem a mírně pružným materiálem pro snadný pohyb a vhodnost pro každodenní dojíždění.“

„V současné době je trendem ručně vyšívané lněné ao dai (tradiční vietnamský oděv), které má volný střih, není příliš těsné v pase, je pohodlné na nošení a má jednoduchý, okouzlující vzhled. Nejsou letušky a stevardi Vietnam Airlines v těchto ao dai stále velmi dynamické a krásné?“ – dodala paní Duyenová.

Příběh módního butiku pro japonské turisty.

Módní obchod Mangrove na ulici Mac Thi Buoi v Ho Či Minově Městě je již téměř 30 let oblíbeným cílem japonských turistů, kteří si chtějí nechat ušít ao dai (tradiční vietnamský oděv).

Japonští turisté v módním obchodě Mangrove v Ho Či Minově Městě.

Pan Van Nhat Biu, majitel obchodu, vypráví o běžném jevu: pokud japonský turista přijde do obchodu s vietnamským přítelem, vietnamský přítel mu to nevyhnutelně poradí a požádá obchod, aby mu ao dai ušil v tradičním stylu – to znamená přiléhavý pas, lichotivou siluetu a dlouhou sukni... Poté, co japonská zákaznice šaty oblékne, aby potěšila svou kamarádku, a pak se sama vrátí do obchodu, aby si vyžádala větší velikost.

Japonští turisté rádi nosí ao dai (tradiční vietnamský oděv), ale pro každodenní aktivity dávají přednost pohodlí. Často volí modernizované střihy ao dai nebo šaty, které jsou delší než po kolena, ale jejichž lem se nedotýká pat. Preferují límec před lodičkovým výstřihem a ne přiléhavý pas.

Způsob, jakým si zkoušejí nové šaty, aby zjistili, zda jim dobře padnou, je... protažení paží, pohyb rameny dopředu a dozadu a kontrola, zda jim v podpaží těsno sedí. Pokud se v nich cítí pohodlně, pak je to v pořádku. Pan Biu řekl, že byl docela šokován, když viděl Japonky nosit ao dai (tradiční vietnamský oděv) z jeho obchodu s teniskami, ale zvykl si na to a shledal je docela krásnými.

Majitel obchodu se usmál a řekl, že protože pro japonské zákazníky šil tolik ao dai (tradičních vietnamských oděvů), jeho švadleny se k šití v tradičním stylu už nemohou vrátit. Řekl, že japonští zákazníci si ručně vyšívané ao dai opravdu oblíbili, a že je rád, že to pomohlo stabilizovat živobytí jeho řemeslníků, které znal po celá desetiletí. Je to profese, která vymírá, protože zručných ručních vyšívačů je v Saigonu stále méně.

„Když vidím Japonce v tradičním vietnamském oblečení při prohlídce památek, mám velkou radost. Jen si pomyslete, že i kdyby chtěli, nemohli by v každodenním životě nosit své tradiční kimono tak pohodlně jako ao dai. Mám rád inovace. Teprve když se lidé podívají na ao dai a zeptají se, co to je za šaty, pak je důvod k obavám,“ řekl pan Biu.

Zdroj: https://baoquangnam.vn/ao-dai-muon-neo-3143727.html