Cesta historií

(VHQN) - S bratry jsme si naplánovali, že na Nový rok vylezeme na horu, jako každý rok. Hora Bang Am se stala naším druhým domovem; kdykoli jsme unavení, hledáme tam útočiště.

Zapalování ohně pro vaření čaje na vrcholu hory Bang Am. Foto: Hoang Loi

Je to zvláštní, ale mladí lidé milují život ve městě, i když je stísněné a dusné. Město je jako velká krabice, která uvězní jejich duše, zatímco Bang Am se otevírá pocitům touhy, fantazie a svobody.

Pod volnou oblohou

Protože jsme na něj mnohokrát stoupali, velmi dobře známe trasy do Bang Am. Do Bang Am se dostanete rychle na motorce po betonové silnici u úpatí mostu Ha Nha, který spojuje obce Dai Dong a Dai Hong v okrese Dai Loc.

Při pohledu z mostu se betonová silnice táhla svisle jako žebřík do nebe a dala mému příteli další příležitost spontánně složit nesmyslnou báseň: „Šplhání po žebříku k nebeským branám, kde lze na tomto světě najít štěstí?“

Po překonání zpevněné části začíná trek na vrchol Bang Am. Stezka prochází téměř všemi důležitými potoky pohoří Huu Nien, jako jsou potoky Bo a Lim.

Horský svah připomínal dinosauří páteř a nabízel výhledy na horní i dolní tok řeky Vu Gia. Sledovali jsme stezku a občas jsme se u potoka zastavili, abychom se ponořili do chladivé vody, zastíněné trsy růžových a bílých divokých květin, které nad námi kvetou brzy na jaře.

Mezi soutěskami Bo a Lim si náš přítel Tai postavil malý domek, schoulený u útesu s výhledem na vodopád Limské soutěsky. Sedím zde a dívám se dolů na vodopád padající ve dne v noci s poklidnou vesnickou scenérií před sebou a cítím prosté štěstí, že mám místo, které můžu nazývat domovem.

Místo, kam člověk vstoupí, má konvici teplého čaje, místo, kde člověk vystoupí, má několik krásných věcí na světě: Dvojici ptáků vznášejících se nad volnou oblohou, daleko, letících přímo k hoře Dai Lanh, na úpatí zeleninových polí podél aluviální nížiny Vu ​​Gia.

Šli jsme ještě kousek a pak jsme se otočili po stezce, abychom si mohli vychutnat výhled na přehradu Khe Tan. Naštěstí byl krásný, jasný den, takže jsme si mohli vychutnat celé jezero Khe Tan, které se třpytilo jako jiskřivá kapka vody na pozadí oblohy.

Přestože je jezero Khe Tan vzdálené vzdušnou čarou od vrcholu Am Thong jen asi 7 kilometrů, působí jako dva oddělené světy . Domníváme se, že rozlehlé jezero pod ním muselo do jisté míry přispívat potoky z pohoří Huu Nien.

Je zajímavé, že někdo, kdo chytil rybu v potoce v jezeře Tan Khe, pak narazil na podobný druh v Bang Am. Bratři se divili, odkud se tato ryba vzala – objevila se nejdříve v horách, nebo nejdříve v jezeře? V přírodě existuje mnoho takových věcí, které nikdo nedokáže vysvětlit.

Rovinatý terén na vrcholu hory

Vrátili jsme se na hlavní cestu vedoucí do Bang Am, brodili jsme se dvěma nebo třemi horami a občas míjeli strmý útes. Trvalo nám asi hodinu, než jsme dorazili do Am Thong.

Rostliny a stromy v Bang Am. Foto: HOANG LOI

Bang Am překvapivě dostává svému názvu čest jako „plochá“ oblast na vrcholu hory. Proto je přijatelné nazývat ji vrchol hory Bang Am, stejně jako ji nazývat rovinou Bang Am.

Zatímco silnice před námi byla lemována velkými stromy, po dosažení Bang Am se nacházejí pouze malé rostliny a trávy ne vyšší než lidská hlava. Celá oblast je rozlehlá, přesto se stromy svažují jen mírně.

Ve Vietnamu jsem zdolal mnoho horských vrcholů, ale nikdy jsem neviděl tak zvláštní jako tento. Po dosažení vrcholu jsme jako obvykle zapálili vonné tyčinky, abychom poděkovali nebesům, Buddhům a starému laickému buddhistickému mnichovi. Poté jsme vylezli na útes, nashromáždili dříví a postavili konvici na uvaření čaje.

Sedím tu a hledím na řeku Vu Gia, která se hluboko vlévá do mého vědomí, s nekonečnými zvlněnými kopci přede mnou, a cítím, jak se čaj kapku po kapce vstřebává do mých smyslů.

Bratři měli další možnost soutěžit o to, kdo je lepší v zeměpise a dějepise. Z vrcholu hory Am Thong je vidět všechny obce Dai Son, Dai Lan, Dai Hong a Dai Hung.

Jeden muž s obdivem hleděl k řece Vu Gia a všiml si mostu Hoi Khach, který spojoval oba břehy. Popsal polohu mostu jako velmi zvláštní; stál uprostřed mostu, ze všech stran obklopen horami a kopci, a pokaždé, když procházel kolem, slyšel všechny zvuky hor a lesů Dai Loc.

Muž z obce Dai Hung s obdivem zvolal: „Obce Dai Hung má skutečně silnici, která vede přímo do Prao v okrese Dong Giang!“ Prao jsem znal, protože jsem kdysi cestoval přímo z Da Nangu a procházel čajovými kopci Quyet Thang, ale připadalo mi to jako dva úplně odlišné světy.

Řekl, že když byl dítě, lidé z té oblasti každý den nosili divoká zvířata, někdy jelení maso, někdy medvědí. Myslím, že to muselo být dávno, přinejmenším kolem roku 1980 nebo dříve.

Vesnice Truc Ha má příběh o ženách, které dovedly Nguyen Anha do bezpečí před armádou Tay Son. Později, po znovusjednocení země, král Gia Long z vděčnosti těm, které mu zachránily život, udělil těmto pěti ženám titul Nesmrtelné panny pěti elementů a nařídil postavit svatyni na místě, kde zemřely. Každý rok, 14. den prvního lunárního měsíce, pořádají vesničané z Truc Ha obřad ve svatyni Nesmrtelných panen pěti elementů.

Z Bang Am je také vidět celý kopec Thuong Duc, národní historická památka. Další muž ze skupiny vyprávěl o nelítostných bitvách, které se odehrály před více než 50 lety v Thuong Ducu. Řekl, že o nich četl v oficiálních historických záznamech a v románech těch, kteří tam bojovali.

Thuong Duc byla silná základna jihovietnamské armády, kterou se našim jednotkám podařilo dobýt jen za cenu velkého krveprolití. Vyprávěl, že teprve poté, co byl generál Hoang Dan jmenován do funkce přímého velitele, objevil mnoho nedostatků v bitevním plánu a musel pro prapor zorganizovat rychlý kurz obrany na bojišti a změnit dělostřeleckou taktiku, dosáhli slavného vítězství u Thuong Ducu.

Každou větu jsme začínali frází „kdysi dávno“: „Kdysi dávno to bylo takhle, kdysi dávno to bylo takhle…“, dokud slunce nezapadlo a nerozlilo krajinu zlatou záři, jako by se minulost stále ozývala z vrcholu hory Bang Am.

Zdroj: https://baoquangnam.vn/du-ky-qua-mien-lich-su-3150390.html