Neocenitelná hodnota Taberdovy mapy z roku 1838

Jean-Baptist Taberd (vietnamské jméno: Từ) se narodil v Saint-Etienne v okrese Loira (Francie) 18. června 1794. Taberd se připojil k Společnosti pro zahraniční misie se sídlem v Paříži (MEP) a 27. července 1817 byl vysvěcen na kněze. 7. listopadu 1820 odjel z Francie do Dang Trongu (jižní Vietnam), aby kázal evangelium. Taberd se pilně učil vietnamsky a psát čínskými znaky, písmem Nom a latinizovaným písmem Quốc ngữ. Jeho nejlepším studijním zdrojem byl pravděpodobně Annamsko-latinský slovník od biskupa Pigneaua de Behaine. Taberd se zaměřoval především na vzdělávání domorodých misionářů.

Mapa z roku 1788 nese nápis „R. de Saigon“ [řeka Saigon].

Foto: Francouzská národní knihovna

Na konci roku 1827 se generální guvernér provincie Gia Dinh Le Van Duyet vrátil do hlavního města, aby vzdal hold císaři Minh Mangovi. Taberd se s ním setkal dvakrát. V březnu následujícího roku (1828), když se Le Van Duyet vrátil na své místo, 1. června, bylo třem misionářům Taberdovi, Gagelinovi a Odoricovi dovoleno opustit Hue a odejít do provincie Gia Dinh.

Mapa plně dokumentující místní názvy současného Vietnamu.

An Nam Dai Quoc Hoa Do ( Velká mapa An Nam ) – pozoruhodné dílo Taberda. Až do svého vydání v roce 1838 neměla naše země nikdy tak rozsáhlou, komplexní a podrobnou mapu s geografickými popisy jako tato. Analyzujte ji a porovnejte s Dai Nam Nhat Thong Toan Do (Sjednocená mapa Dan Nam) (1840), oficiální mapou dynastie Minh Mang.

Místní názvy na mapě Taberd 1838 jsou psány čínskými znaky, zatímco mapa ANĐQHĐ používá latinizovanou vietnamštinu, včetně administrativních i hovorových názvů a místních názvů daných cizími zeměmi. Například: Hora Thạch Bi (v čínštině) má hovorový název Mũi Nại (ve vietnamštině) a v západních jazycích se nazývá Cap Varella.

Biskup Pigneau de Behaine – autor Annamsko-latiny, dokumentu, který Taberdovi velmi pomohl při jeho samostudiu ve Vietnamu.

Je pozoruhodné, že Taberdova mapa z roku 1838 uvádí přibližně 505 místních názvů v latině nebo vietnamštině. Uprostřed mapy Taberd velkými písmeny napsal: An Nam quốc seu (neboli) Imperium Anamiticum. V té době byl Vietnam rozdělen na: Gia Định phủ (později Cochinchina), Cocincina interior seu (neboli) An Nam Đàng Trong a Cocincina exterior seu (neboli) Đàng Ngoài neboli Tunquinum.

Taberd vysvětluje, že citadela je vojenská obranná pevnost, a zanedbává možnost, že se také vztahuje na administrativní jednotku zahrnující několik provincií, jako je citadela Gia Dinh nebo citadela Bac. Mapa ukazuje: citadelu Binh Dinh, citadelu Binh Hoa (poblíž Nha Trangu), citadelu Gia Dinh (Saigon). Taberd vysvětluje, že „dinh“ je administrativní centrum provincie. Ve skutečnosti byl v Dang Trongu (jižní Vietnam) „dinh“ administrativní jednotkou později nazývanou provincií a poté okresem. Proto na mapě pro provincie Dang Ngoai (severní Vietnam) od Bo Chinh směrem na sever Taberd uvádí pouze název provincie. Pro provincie Dang Trong je zaznamenán jak název provincie, tak i umístění „dinhu“. Počet provincií na Taberdově mapě zhruba odpovídá počtu provincií v provincii Dai Nam Thuong Do (jižní Vietnam), s výjimkou provincií Bo Chinh Ngoai (nyní součást provincie Ha Tinh), Bo Chinh Trong (vnitřní Vietnam), které byly převedeny do provincie Quang Binh, a provincie Quang Duc, která byla změněna na prefekturu Thua Thien. Provincie Vinh Thanh byla také změněna na dvě provincie Vinh Long a An Giang .

Pokud jde o zásobovací a poštovní trasy podél národních a závislých území, Taberd byl první, kdo je pečlivě zmapoval. Patřila mezi ně hlavní trasa z průsmyku Nam Quan – Lang Son, přes Hanoj, Hue a do Gia Dinh (Saigon). Existovaly i vedlejší trasy: trasa do Hanoje přes Hai Dong (Hai Duong), Quang Yen, odtud smyčka vedoucí k Lang Son a Cao Bang; a trasa z Hanoje přes Thai Nguyen do Cao Bang s odbočkou z Thai Nguyen do Lang Son…

Ve středním Vietnamu vede silnice, která začíná u hlavní dálnice ve městě Vinh a protíná pohoří Truong Son a dosahuje Quy Hop, kde se rozděluje na dvě větve: jedna vede přes Ky Son, zatímco druhá prochází průsmykem Co Thai, Ban Don, Lao Xi Da a překračuje pravý břeh řeky Mekong do Lac Khon…

V jižním Vietnamu vede hlavní silnice z citadely Gia Dinh přes Lai Thieu k hoře Ba Den, která se rozděluje na dvě větve: jedna směřuje na západ do Phnom Penhu a druhá na sever do Che Tang Lang. Existuje také silnice z citadely Ha Tien do Phnom Penhu. Z Phnom Penhu vede mnoho dalších silnic do Com Pong Som, Bat Tam Bang a dalších destinací.

Kontinentální šelf a Jihočínské moře obsahují nejvíce místních názvů: názvy ústí řek, mysů, zátok, ostrůvků a ostrovů, všechny velmi bohaté a přesné. Taberd zaznamenal historickou geografii Dang Trong (jižní Vietnam) podrobněji než Dang Ngoai (severní Vietnam) (počet místních názvů je také větší). Prefektura Gia Dinh zahrnovala celý jižní region, který byl v roce 1802 přeměněn na město Gia Dinh, ale Taberd stále zaznamenal starou administrativní formu.

Co se týče kartografického stylu, Taberd kreslil mapy na základě západních map, čímž zajistil přesné poledníky a rovnoběžky. Při zaznamenávání místních názvů však Taberd používal oficiální vietnamské dokumenty. Většinou je přepisoval ze sino-vietnamštiny do latinských map poskytnutých tehdejším Národním historickým ústavem. Doplňoval také místní názvy, které mu dali cizinci dříve, než znali skutečná místní jména ve Vietnamu.

Pokud jde o souostroví v Jihočínském moři, jehož administrativní název je Hoang Sa (v čínských znacích), Taberd zaznamenal jeho běžný název jako Cat Vang (ve vietnamštině), který Západní lidé nazývají Paracel. Název místa Cat Vang je vietnamské slovo, které se vyskytuje pouze ve starověkém Dai Viet a dnešním Vietnamu; nikde jinde se nevyskytuje.

Přestože se v názvech míst vyskytlo několik drobných chyb, například z Long Xuyen Dao se stalo Song Xuyen Dao nebo z Xuong Tinh (země Stieng) Tinh Xuong, mapa biskupa Taberda je skutečným historickým pokladem, kterému se žádná současná mapa nevyrovná. ( pokračování nabude ).

---

(Výňatek z knihy *Poznámky k vietnamské historii a geografii* od zesnulého učence Nguyen Dinh Daua, vydané nakladatelstvím Tre Publishing House)

Zdroj: https://thanhnien.vn/gia-tri-vo-gia-cua-ban-do-taberd-1838-185241008215439532.htm