Neocenitelná hodnota Taberdovy mapy z roku 1838

Jean-Baptist Taberd (vietnamské jméno je Tu) se narodil v Saint-Etienne v okrese Loira (Francie) 18. června 1794. Taberd se připojil k Společnosti pro zahraniční misie se sídlem v Paříži (MEP) a 27. července 1817 byl vysvěcen na kněze. 7. listopadu 1820 odjel z Francie do Dang Trongu ve Vietnamu, aby tam evangelizoval. Taberd se snažil naučit vietnamsky a psát čínsky (nom - latinkou) a nejlepším učebním materiálem mu byl pravděpodobně Annamský latinský slovník biskupa Pigneaua de Behaine. Taberd se zabýval především vzděláváním rodilých kněží.

Mapa z roku 1788 má čáru „R. de Saigon“ [řeka Saigon].

Foto: Francouzská národní knihovna

Na konci roku 1827 se guvernér provincie Gia Dinh, Le Van Duyet, vrátil do hlavního města, aby vzdal hold Minh Mangovi. Taberd se s ním setkal dvakrát. V březnu následujícího roku (1828), kdy se Le Van Duyet vrátil na své místo, 1. června, bylo třem misionářům, Taberdovi, Gagelinovi a Odoricovi, dovoleno opustit Hue a vstoupit do provincie Gia Dinh.

GRAFICKÁ MAPA S ÚPLNÝM ZAZNAMENÁNÍM MÍSTNÍCH NÁZVŮ V SOUČASNÉM VIETNAMU

Mapa An Nam Dai Quoc Hoa Do ( ANĐQHĐ ) - unikátní dílo Taberda. Až do doby vydání v roce 1838 neměla naše země nikdy tak rozsáhlou a komplexní mapu jako tuto. Pojďme ji analyzovat a porovnat s mapou Dai Nam Nhat Thong Toan Do (ĐNNTTD) (1840), oficiální mapou dynastie Minh Mang.

Názvy míst na mapě Taberda z roku 1838 jsou napsány v čínštině, zatímco mapa ANĐQHĐ je napsána v latinském národním jazyce, a to jak administrativní, tak i běžné názvy, a také názvy dané cizinci. Například: Hora Thach Bi (v čínštině) je běžně známá jako Mui Nai (Nom) a na Západě se jí říká Cap Varella.

Biskup Bá Đa Lộc – autor Annamese Latin Dictionary, dokumentu, který Taberdovi hodně pomohl při jeho samostudiu ve Vietnamu.

Zejména Taberdova mapa z roku 1838 zaznamenala asi 505 místních názvů v latině nebo vietnamštině. Uprostřed mapy Taberd velkými písmeny napsal: An Nam country seu (nebo) Imperium Anamiticum. Celý Vietnam byl v té době rozdělen na: prefekturu Gia Dinh (později Nam Ky), Cocincina interior seu (nebo) An Nam Dang Trong, Cocincina external seu (nebo) Dang Ngoai neboli Tunquinum.

Taberd vysvětlil, že citadela byla vojenskou obrannou citadelou a nestaral se o citadelu, která také znamenala administrativní jednotku sestávající z mnoha měst, jako například citadela Gia Dinh nebo citadela Bac. Mapa ukazuje: citadela Binh Dinh, citadela Binh Hoa (poblíž Nha Trangu), citadela Gia Dinh (Saigon). Taberd vysvětlil, že dinh bylo administrativní sídlo města. Ve skutečnosti byl dinh v Dang Trongu administrativní jednotkou, která byla později nazývána městem a poté provincií. Proto na mapě Taberd u měst v Dang Ngoai od Bo Chinh směrem ven zaznamenal pouze název města. U měst v Dang Trongu zaznamenal jak název města, tak i umístění názvu dinh. Počet měst na Taberdově mapě byl téměř shodný s počtem provincií v Centrální vysočině , s výjimkou Bo Chinh Ngoai, která nyní patří do provincie Ha Tinh. Bo Chinh Trong bylo vráceno do provincie Quang Binh a město Quang Duc bylo změněno na prefekturu Thua Thien. Město Vinh Thanh bylo změněno na dvě provincie: Vinh Long a An Giang.

Pokud jde o zásobování a stanice na národních dálnicích a závislých regionech, Taberd byl první, kdo je zakreslil na nejúplnější mapu. Jednalo se o hlavní dálnici z Nam Quan - Lang Son, přes Hanoj, Hue a k citadele Gia Dinh, známé také jako Saigon. Existovaly také vedlejší dálnice: silnice do Hanoje přes Hai Dong (Hai Duong), Quang Yen a poté kolem do Lang Son a Cao Bang; silnice z Hanoje přes Thai Nguyen do Cao Bang s další odbočkou vedoucí z Thai Nguyen do Lang Son...

V centrální oblasti vede z národní dálnice ve městě Vinh silnice, která protíná pohoří Truong Son a dosahuje Quy Hop. Rozděluje se na dvě větve: jedna prochází Ky Son a druhá průsmykem Co Thai, Ban Don a Lao Xi Da, přechází na pravý břeh řeky Mekong do Lac Khon...

Na jihu vede silnice z citadely Gia Dinh přes Lai Thieu k hoře Ba Den, která se dělí na dva směry: jeden vede na západ do Nam Vang a druhý na sever do Che Tang Lang. Existuje také silnice z citadely Ha Tien do citadely Nam Vang. Z Nam Vang vede mnoho cest do Com Pong Som, Bat Tam Bang...

Kontinentální šelf a Východní moře jsou nejvíce koncentrované s místními názvy: názvy ústí řek, mysů, lagun, ostrovů a ostrůvků jsou velmi bohaté a přesné. Taberd zaznamenal historickou geografii Dang Trongu důkladněji než Dang Ngoai (počet místních názvů je vyšší). Prefektura Gia Dinh, která pokrývá celý jižní region, byla v roce 1802 přeměněna na město Gia Dinh, ale Taberd stále zaznamenal starou administrativní formu.

Pokud jde o formát mapy, Taberd kreslil podle západních map se správnou zeměpisnou délkou a šířkou. Při zaznamenávání místních názvů však používal oficiální dokumenty Vietnamu. Většinou přepisoval z jazyka Han Nom do latiny mapy poskytnuté tehdejším Národním historickým ústavem. Zaznamenával také místní názvy, které cizinci dali dříve, než znali skutečné názvy našich míst.

Vzhledem k tomu, že souostroví uprostřed Východního moře mělo administrativní název Hoang Sa (čínské znaky), Taberd zaznamenal obecný název Cat Vang (Nom), který Západní lidé nazývali Paracel. Název místa Cat Vang je vietnamské slovo, které existuje pouze ve starověkém Dai Viet a současném Vietnamu a nelze ho nalézt nikde jinde.

Přestože se v záznamu názvů míst vyskytly drobné chyby, například z Long Xuyen Dao se stalo Song Xuyen Dao nebo z Xuong Tinh (Nuoc Stieng) Tinh Xuong, mapa biskupa Taberda měla skutečně historickou hodnotu, které se žádná tehdejší mapa nemohla rovnat. ( pokračování )

---

(Výňatek z knihy Různé poznámky o vietnamské historii a geografii od zesnulého učence Nguyen Dinh Daua, vydané nakladatelstvím Tre Publishing House)

Zdroj: https://thanhnien.vn/gia-tri-vo-gia-cua-ban-do-taberd-1838-185241008215439532.htm