Shoda myšlenek: Ovlivněno jinými, nebo úmyslně plagiátorováno?
Není to poprvé, co obvinění z plagiátorství vyvolala veřejné pobouření.
Koncem roku 2025 literární svět ohromila zpráva o plagiátu básníka Tran Mai Huonga s názvem „April Winds“. Tato báseň, která byla publikována v online novinách Tin Tuc v dubnu 2022, byla o více než dva roky později znovu publikována v časopise Kon Tum Literature and Arts Magazine pod jménem jiného autora.
Plagiátorství v poezii je ve skutečnosti již dlouhou dobu poměrně běžné. „Zloději poezie“ často zasílají svá díla do místních literárních a uměleckých publikací, což ztěžuje jejich odhalování. V posledních letech se však s rozvojem sociálních médií případy plagiátorství v poezii snáze odhalují, zejména pokud tyto básně získaly ocenění.
Například dílo autora Nguyen Thi Thanh Longa bylo „ovlivněno“ básní „Poslední odpoledne roku“ od básníka Le Huy Maua. Teprve poté, co obdržel ocenění od Asociace spisovatelů Ho Či Minova města, byl autor odhalen spolu s básní údajně plagiátovanou od autora Thy Minha. Mnohé překvapuje, že talentovaní spisovatelé s vynikajícími a vysoce ceněnými díly by ohrozili svou literární pověst kvůli činu „zneužití poezie“.
Básník Nguyen Viet Chien, autor básně „Vlast viděná z moře“, která získala řadu literárních ocenění a byla zhudebněna mnoha skladateli, se podělil: „Dokonce i moje slavná báseň ‚Vlast viděná z moře‘ byla několikrát bezostyšně plagiátována, publikována v místních literárních novinách a dokonce byla zaslána do provinční básnické soutěže a oceněna. Takže básně, které nejsou příliš slavné, se velmi snadno kopírují.“
Podle básníka Nguyen Viet Chiena může být spisovatel při psaní poezie nevědomky ovlivněn strukturou nebo tématem díla jiného autora, ale v případech plagiátorství bude v mnoha verších záměrná podobnost, což lze jasně prokázat analýzou formy i obsahu básně.
Jedním z příkladů je básnická sbírka „Sbírání mrtvol pro stavbu muzea“ od spisovatele Lau Van Mua, která byla nedávno stažena z nominace na cenu Vietnamské asociace spisovatelů . V literárních kruzích mnoho názorů kritizuje Lau Van Mua za jeho do očí bijící plagiátorství přeložených básní zahraničních autorů, včetně amatérských spisovatelů i slavných jmen, jako je chilský básník Pablo Neruda, nositel Nobelovy ceny za literaturu.
Odpovědnosti autora a udělovatele ceny.
Podle oznámení výkonného výboru Vietnamské asociace spisovatelů z 20. ledna byla Cena pro mladé autory za rok 2025 za básnickou sbírku „Sbírání mrtvol pro stavbu muzea“ autora Lau Van Mua odebrána z důvodu porušení pravidel pro udělování cen. Autor přiznal svou chybu, převzal plnou odpovědnost a považuje to za hluboké ponaučení na své cestě básnické tvorby. Příběh o přiznání chyby, odebrání ceny a následném „upadnutí do zapomnění“ se zdá být známým motivem v případech odhaleného plagiátorství.
Poezie je krystalizací emocí, myšlenek, zážitků a talentu každého jednotlivce. Každá báseň, každý řádek, je výsledkem seriózní tvůrčí práce nesoucí jedinečné znamení autora. Plagiátorství v poezii proto nejen porušuje autorská práva a přímo zasahuje do cti a pověsti skutečného vlastníka díla, ale také narušuje důvěru čtenářů v literární ocenění, poškozuje skutečné spisovatele a snadno vede nové spisovatele k hledání sofistikovanějších způsobů, jak si „vypůjčit“ básnické myšlenky, aby dosáhli úspěchu ve svém psaní. Když jsou oceňována díla, která nepramení z tvůrčí práce, poskvrňuje to literární prostředí a převrací spravedlnost v umění.
V návaznosti na případy plagiátorství poezie si čtenáři kladou otázky ohledně etiky a odpovědnosti tvůrců a kladou si otázku, zda jsou tito „zloději poezie“ stále způsobilí pokračovat v psaní. V době, kdy vizuální a sluchová kultura stále více zastiňuje kulturu čtení a literatura se ve srovnání s jinými uměleckými formami dostává menší pozornosti veřejnosti, kontroverze kolem plagiátorství a napodobování snadno literaturu v očích čtenářů znehodnocují.
Básník Dang Huy Giang prohlásil: „Každé literární ocenění musí být prestižní, vysoce kvalitní a měřítkem literárních hodnot. Pokud budeme stále hodnotit, udělovat ceny a pak je musíme rušit, je to velmi politováníhodné, což vede k nižší kvalitě ocenění a menšímu zájmu veřejnosti.“
Proto ti, kteří v literárních soutěžích „drží vah spravedlnosti“, musí také posílit své role a odpovědnosti. „Porotci musí mít rozsáhlé znalosti, číst rozsáhle a důkladně a nesmí být povrchní ani nedbalí, aby odhalili známé básnické styly, se kterými se mohli setkat jinde, a také musí mít odvahu a schopnost předem posoudit nekvalitní básně,“ sdílel básník Dang Huy Giang.
Básník Nguyen Viet Chien souhlasil s výše uvedeným názorem a prohlásil: „Porotci v současných básnických soutěžích se mohou potýkat s mnoha obtížemi, protože poezie generovaná umělou inteligencí je stále rozšířenější a v současné poezii ji není snadné odhalit. Porotci pravděpodobně musí hodně číst, ale nejdůležitější zůstává poctivost a upřímnost autora.“
Pro boj s plagiátorstvím je nutné pěstovat mezi tvůrci smysl pro respekt k autorským právům, etice, odpovědnosti a profesní integritě. Někteří dále navrhují specifické sankce, jako je zákaz účasti plagiátorských autorů v soutěžích na tři roky nebo zavedení dalších postupů v literárních soutěžích s čtenáři jako porotci, aby se vytvořila další vrstva ochrany před plagiátory nebo kopírovanými díly.
Zdroj: https://hanoimoi.vn/giu-niem-tin-tho-truc-nan-cam-nham-732381.html
Komentář (0)