Ho Tan Vua znám od let 2005-2006, kdy právě odešel z práce marketingového pracovníka ve firmě na výrobu kuličkových per, aby se mohl věnovat žurnalistice. V té době právě začínal psát své první články pro Hočiminovy právní noviny a později ho jeho pronikavé a životodárné reportáže, sdělované jeho jemným a výmluvným stylem psaní, přivedly do Tuoi Tre Newspaper, kde zůstává dodnes.
Co se týče Le Phiho, poprvé jsem se s ním setkal, když byl studentem na stáži v Saigon Liberation Newspaper – kde jsem pracoval jako rezidentní reportér. Později se Phi připojil k Ho Chi Minh City Law Newspaper a stal se mým kolegou. Pracovali jsme, snažili se a zároveň se spolu od srdce bavili.
Další věc, kterou máme společné, je, že Vu i Phi byli spolu se mnou a 16 dalšími reportéry na plavbě z přístavu Tien Sa do Hoang Sa během incidentu Hai Duong 981. Byli jsme mezi prvními reportéry přítomnými na této události.
Vu i Phi byli dlouho nepřítomni. Poté se oba znovu objevili s románem a sbírkou povídek. Ho Tan Vu s románem * Mlžný kraj, hluboké tunely a opuštěný ostrov *. Le Phi se sbírkou povídek *Jít proti proudu* . Jeden si vybral střední a hornatou oblast provincie Quang Nam; druhý žil ve venkovské oblasti Chua Khe v provincii Nghe An. Ačkoli se jejich styl psaní, přístupy, vývoj postav a literární krajiny liší, společný bod je snadno rozpoznatelný: oba vykročili z reality novinářského života do sféry literatury – kde se „pravda“ nejen vypráví, ale také prožívá, žije a uvažuje o ní, sděluje se prostřednictvím fiktivního jazyka.
Jako novináři Ho Tan Vu i Le Phi hodně cestovali, setkali se s mnoha lidmi a měli bohaté životní zkušenosti. Psali příběhy, které se velmi podobaly látce v jejich románech a povídkách. Jedinečnost však spočívá v tom, že novinářský obsah mechanicky neadaptovali do literatury. Pravda, kterou do literatury přinesli, byla filtrována, beletrizována a povýšena na symbolickou úroveň.
Oba autoři jsou „lidmi středního Vietnamu“ – nejen geograficky, ale i duchovně. V díle Ho Tan Vu se nachází rozšíření stylu psaní Quang Nam – ponurý, kontemplativní, bohatý na vzpomínky a zejména odrážející lidskou situaci zahalenou v mlze paměti.
V díle Lê Phi lze snadno rozpoznat základní literární proudy provincie Nghe An s její tradicí sebereflexe, sebeuvědomění a touhy po změně. Phi se vyhýbá sentimentalitě a vždy dovoluje svým postavám volbu, i když je tato volba v rozporu s realitou. Phiho jazyk je jednoduchý a drsný, přesto má vždy slabost – tichou víru v lidskost.
Zdroj: https://www.sggp.org.vn/ho-tan-vu-le-phi-tu-vung-suong-phu-den-chuyen-di-nguoc-post802612.html
Komentář (0)