Návštěva trhu Hue Tet

Poté, co jsem měl čtyři děti, rodiče požádali o povolení se odstěhovat, ale babička navrhla, že pokud mi jedno dítě odeberou, můžu u nich zůstat, aby v domě bylo stále živo. Takže jsem dál žil s babičkou pod známou střechou, která tam byla od dětství.

Moje babička pocházela z pokorné venkovské dívky, ale měla pozoruhodný talent pro domácí dovednosti, který moje matka i ostatní ženy v rodině obdivovaly. Pamatuji si, jak mě tehdy každé ráno kolem konce lunárního roku brala na konec cesty, abychom si hráli a pozorovali ženy, jak nesou své produkty z hor. Obvykle to byly maranty, čerstvý zázvor, batáty… Vybírala ty nejlepší a nosila je domů na zpracování. Kupovala jen mírné množství zázvoru a batátů, hlavně na výrobu marmelády na Tet (lunární Nový rok). Ale moje babička koupila obrovské množství marantů, oloupala je, oprala a pak je odnesla na mletí, aby se získala mouka. Nebyly jen na pečení koláčů na Tet, ale také na celý rok, někdy dokonce i na rozdání příbuzným a přátelům, kteří to potřebovali, ale neměli čas ani znalosti, aby si mouku sami vyrobili. Proto musela babička tolik udělat a pro mě, malé dítě, to byla skutečná zátěž. Někdy jsem s ní strávila celé odpoledne loupáním marantů, cítila jsem se bolavá a znuděná.

Na Tet (vietnamský Nový rok) si vyberte džemy a koláče.

Poté, co moje babička upekla kandovaný zázvor, kandované batáty a kandované dýně, přešla k výrobě potištěných koláčů, koláčů z lotosových semínek a lepkavých rýžových koláčů. Upekla pět nebo sedm různých druhů potištěných koláčů s použitím mouky z mungo fazolí, lepkavé rýžové mouky a mouky z mungo fazolí… Pamatuji si, že moje babička měla krásnou sadu měděných forem na výrobu těchto koláčů. Poté, co byla mouka pečlivě vykvašena, napařena a vyhnětena, se v babiččiných rukou jeden po druhém objevovaly potištěné koláče různých tvarů a vzorů, krásné a atraktivní jako pohádkový sen. Hotové koláče se sušily, poté se balily do barevného celofánového papíru a pečlivě se uspořádaly do krabic, aby čekaly na Tet (lunární Nový rok). Poté, co se mi podařilo upečet várku koláčů, se moje babička spokojeně usmála. Její lepkavé rýžové koláče byly sladké, rozplývaly se mi v ústech a jejich vůně přetrvává dodnes. Od babiččiny smrti uplynulo více než 40 let a já se snažila najít stejnou chuť jako její lepkavé rýžové koláče z té doby, ale nikdy se mi to nepodařilo…

Mnoho rodin stále pořádá akce spojené s výrobou bánh chưngů, aby se pokusily zachovat tradiční vietnamské zvyky Tet (lunárního Nového roku).

A nebyla to jen moje babička; i starší generace žen a matek v Hue, bez ohledu na to, jak byly zručné nebo ne, musely vždy předvést svůj talent tím, že na Tet (lunární Nový rok) vyrobily jeden nebo dva druhy kandovaného ovoce a koláčů, aby je nabídly svým předkům a pohostily hosty, kteří je během tří dnů Tetu navštívili. Pokud jde o banh chung a banh tet (tradiční rýžové koláče), musely s přípravou listů, provázků, lepkavé rýže, fazolí, sádla, cibule atd. počkat, až se Tet blíží. Když pak začal obřad „zvedání novoroční tyče“, matky a sestry pečlivě připravily všechny pokrmy pro radostné setkání Tetu. V každém voňavém koláči a každém sladkém kousku kandovaného ovoce, vyrobených jejich zručnýma a talentovanýma rukama, byla zabalena veškerá jejich synovská zbožnost, láska a naděje na prosperitu, harmonii a jednotu pro celou rodinu.

Život je stále uspěchanější a ženy z kmene Hue se nyní musí účastnit nejrůznějších prací stejně jako muži ve společnosti, takže mají méně času a dovedností na výrobu tradičních koláčů a sladkostí Tet. Dnes stačí jít na trh nebo zavolat a vše je snadno dostupné. Stále však existují rodiny, které se bez ohledu na to, jak jsou zaneprázdněné, snaží upéct si nějaké koláče a sladkosti samy, když přijde Tet. Je to způsob, jak zachovat a předat chutě a kulturu Hue Tet a vietnamského jara svým dětem a vnoučatům...

Hien An

Zdroj: https://huengaynay.vn/van-hoa-nghe-thuat/mien-man-mut-banh-161231.html