Pojďme společně na festival lidových her Bài Chòi.
Za jarního rána, po vykonání tradičních rituálů, se vesničané dychtivě vydávají na festival Bài Chòi. V teplém slunci, vonícím po měsíčcích lékařských, se zvedají sladké lidové písně a mísí se s melodickými zvuky citery jako prosté, upřímné a podmanivé pozvání.
Volný prostor ve vesnici – kde stálo devět bambusových chatrčí s doškovou střechou – hemžil kroky starých i mladých, mužů i žen. Koupili si lístky a dychtivě stoupali k půvabným chatrčím.
 |
| Artisan Hứa Thị Gởi a Meritorious Artisan Tuấn Minh ve svých rolích hlavních zpěváků na představení Bài Chòi konaném v oddělení Tuy Hòa. Foto: Thiên Lý |
Mistr ceremonií, oblečený v poněkud osobitém kostýmu, vystoupil a jasným hlasem prohlásil: „Bubny zazněly, vlajky byly zavláty. Kde je mistr ceremonií? (Pomocní mistři jednohlasně odpověděli: „Ano!“), ujistěte se, že máte scénář v bezpečí, rozumíte?!“ A mistr ceremonií zazpíval:
Jarní vánek šumí bambusovými větvemi.
Poslechněte si prosím tuto tradiční vietnamskou lidovou píseň...
Hra Bài Chòi začíná po té známé písni.
Na památku zasloužilého řemeslníka Tuan Minha (rodné jméno Huynh Van Minh, narozen v roce 1966 v obci Tuy An Nam) byl tradiční festival Bài Chòi neuvěřitelně živý a podmanivý. Vyprávěl: „Tehdy, pokaždé, když přišlo jaro a Tet (lunární Nový rok), se v mém rodném městě An Chan pořádal festival Bài Chòi ve vesnici Phu Phong. Jel jsem tam s rodiči hrát Bài Chòi. Byla to velká zábava! Lidé chodili na festival kvůli písním a smíchu, jako například kvůli písni, kterou zpíval hlásající: ‚Ať už vyhrávám, nebo prohrávám, pořád je to zábava. / Zvu všechny, aby si poslechli, jak vykládám karty.‘“
Uvnitř bambusové trubice bylo 33 karet se zábavnými názvy. Volající si náhodně vytáhl kartu a recitoval verš. Jednalo se o uměleckou formu vyžadující od volajícího flexibilitu, vtip, herecké schopnosti a improvizační dovednosti. Například, pokud si vytáhl „První kartu“, volající zpíval: „ Volající oznamuje další kartu / Lituj chudého, pilného studenta… / Tolik let se student pilně učil / Bez práce se student schoulil / Volající oznamuje „První kartu“ / Která budka má hlasitý gong?“
Pak, pokud má hráč v chatrči „První kartu“ (Nhứt Trò), udeří do bubnu, aby to signalizoval.
 |
| Bài Chòi (tradiční vietnamská lidová hra) existuje nejen jako tradiční hra hraná během lunárního Nového roku, ale také jako trvalé spojení minulosti s přítomností. Foto: Thien Ly |
Volající pokračoval v losování karet. Zatímco zpíval, ti, kteří seděli v boxech a účastnili se hry, i ti, kteří stáli kolem, dychtivě hádali, k jaké kartě povedou říkanky. To je zajímavý a poutavý aspekt karetní hry Bài Chòi.
Podle znalců umění Bài Chòi duše hry nespočívá v samotných kartách, ale ve zpívání a odpovídání. Než vyvolá název karty, recituje volájící lidové písně a improvizované verše, někdy vtipné, někdy satirické a jindy něžné a láskyplné. Některé zpěvy vyvolávají u publika smích, zatímco jiné vzbuzují pocity smutku a zamyšlení. Bài Chòi proto není jen hra hraná na začátku jara, ale forma lidového vystoupení, která od účinkujících vyžaduje inteligenci, hlasový talent a schopnost improvizace.
Umění Bài Chòi je jedinečné v tom, že odráží společenský život lidovou optikou. Zpěvy se mohou zmiňovat o úrodě, milostných aférách, životě na vesnici a dokonce i o neřestech a zlozvycích lidí. Bài Chòi je proto zdrojem smíchu a zábavy a zároveň jemnou, ale hlubokou formou vzdělávání .
Pojďme společně chránit lidové poklady.
Umělecká forma Bài Chòi ve středním Vietnamu byla organizací UNESCO uznána za reprezentativní nehmotné kulturní dědictví lidstva. Toto uznání se netýká jen umělecké formy, ale také celého kulturního prostoru, který si lidé z centrálního pobřeží po mnoho generací uchovávají.
„Kromě vášně a nadšení řemeslníků musí místní úřady a organizace věnovat pozornost a vytvářet podmínky pro to, aby řemeslníci mohli i nadále přinášet umění Bài Chòi lidem a integrovat ho do jejich životů.“ Umělec Le Van Hieu , předseda pobočky |
Oblast Phu Yen (východně od dnešního Dak Laku ) je domovem řemeslníků, kteří se vášnivě věnují hře Bài Chòi (tradiční vietnamská lidová hra) a považují ji za nedílnou součást svého života. Mezi významné příklady patří: Artisan Binh Thang v Hoa Hiep, Artisan Phung Long An v Tuy An Nam, Artisan Hua Thi Goi v Binh Kien, Artisan Phuong Lien v Phu Hoa 1 a Meritorious Artisan Tuan Minh… Díky své nesmírné vášni někteří řemeslníci založili kluby a organizují představení Bài Chòi, aby pobavili lidi z venkovských oblastí i z měst, zejména během lunárního Nového roku a na rybářských festivalech v pobřežních vesnicích.
Řemeslnice Hứa Thị Gởi (narozená v roce 1972), která již více než 20 let navazuje na tradici Bài Chòi (tradiční vietnamské lidové hry), založila Folk Bài Chòi Club s téměř 20 členy, včetně 11 členů její rodiny. Paní Gởi hraje roli hlavní zpěvačky, její manžel hraje na nástroj a jejích šest dcer a tři zeťové jsou aktivními členy klubu. Po mnoho let každé jaro, když navštíví Mládežnický park (obvod Tuy Hòa), milovníci lidových her Bài Chòi s potěšením slyší zpěv a hru na nástroje a s nadšením se účastní festivalu Bài Chòi pořádaného Folk Bài Chòi Clubem. „Sloužíme místním lidem i turistům z celého světa, kteří přijíždějí do naší vlasti. Účast na festivalu Bài Chòi není jen pro starší generaci, která miluje jednoduché, známé a vtipné verše, ale někdy i pro zahraniční návštěvníky,“ řekla paní Gởi. Kdykoli vidí zahraniční turisty, jak s nadšením sledují hru Bài Chòi, dcera paní Gởi jim okamžitě překládá a vysvětluje, jak se hraje. Turisté si pak s nadšením koupí hrací karty a jdou do chatrčí hrát.
 |
| Lidová hra Bài Chòi se znovu odehrává na jevišti vedle věže Nghinh Phong. Foto: Thien Ly |
Vedle regulačního jezera Ho Son (obvod Tuy Hoa) se folklórní představení Bài Chòi, které pořádá folklórní klub Bài Chòi z vesnice My Hoa (obec Phu Hoa 1), stalo místem setkávání těch, kteří milují tuto jedinečnou formu lidového umění. Umělec Phuong Lien (rodné jméno Trinh Thi Lien, narozen v roce 1967) se svěřil: „Dělám to z vášně. Každé jaro, bez ohledu na to, jak těžké je to, organizuji představení Bài Chòi, abych sloužil lidem. U regulačního jezera se představení Bài Chòi koná každou noc, od konce dvanáctého lunárního měsíce do konce prvního lunárního měsíce. Poté bereme představení Bài Chòi na chrámový festival Luong Van Chanh a poté do pobřežních vesnic, kde pořádáme představení Bài Chòi na rybářských festivalech. Klub je aktivní neustále, přestávku si dává jen v období dešťů. Bylo by velmi smutné, kdybychom Bài Chòi nehráli.“
Umělec Le Van Hieu, vedoucí pobočky Vietnamské asociace scénických umělců v Phu Yen, řekl: „Umělci jako Tuan Minh, Phuong Lien, Hua Thi Goi, Phung Long An, Binh Thang, Minh Thu, Pham Di, Doan Van Than… nejen zachovávají, ale také přispívají k rozvoji umění Bai Choi. Přinášejí tuto lidovou formu performativního umění lidem a zároveň vytvářejí nové verše, které odpovídají rytmu moderního života. V posledních letech podpora klubů Bai Choi ze strany kulturního sektoru také motivovala umělce, aby společně usilovali o zachování vzácného dědictví, které zanechali naši předkové.“
Podle umělce Le Van Hieua by kromě vášně a nadšení řemeslníků měly místní úřady a organizace věnovat pozornost a vytvářet podmínky pro to, aby řemeslníci mohli i nadále přinášet umění Bai Choi lidem a začleňovat ho do jejich životů. Zároveň by mělo být umění Bai Choi zavedeno do škol, aby se studenti mohli dozvědět o kráse a jedinečnosti této umělecké formy.
Pro lidi ve středním Vietnamu obecně, a zejména pro obyvatele Phu Yen, prostupuje umění Bài Chòi životy generací. Bài Chòi existuje nejen jako lidová hra během lunárního Nového roku, ale také jako trvalé vlákno spojující minulost s přítomností a spojující dnešní lidi s jejich kulturními kořeny.
Yen Lan
Zdroj: https://baodaklak.vn/van-hoa-xa-hoi/van-hoa/202603/mua-xuan-choi-hoi-bai-choi-f4f65b0/
Komentář (0)