Ngoc Son: Zpěv jako poděkování za život

V rozhovoru s „ People’s Coffee“ slavný zpěvák Ngoc Son moc nemluvil o svatozáře ani o temných zákoutích. Šeptal jen o synovské zbožnosti, o kariéře svých předků a o prostém snu: „Doufám, že budu mít dost síly zpívat, zpívat, abych poděkoval životu.“

„Hudba je moje profese“

„Netroufám si říct, že jsem talentovaná. Jen věřím, že mě tato profese miluje, takže mi dovoluje zpívat dodnes.“

Huong Trang: Jednou jste řekl , že hudba je vaším „rodovým povoláním“. Co to konkrétně znamená ve vašem životě a kariéře?

Ngoc Son: Po většinu Ngoc Sonovy kariéry byla hudba jen požehnáním od jeho předků. Lidé často říkají: „Umění pro umění, umění pro život“, ale Ngoc Son si více vybírá umění pro život. Zpěv slouží pouze k zkrášlování duše, ke zkrášlování života.

Profese je v mysli Ngoc Sona také úplně jiná, je to mysl, duše, dobré kořeny v něm samotném. Profese je také v publiku, v lidech, kteří mu dávají lásku a obdiv. Udržet si profesi znamená udržet si lásku publika k němu. Tyto věci se staly neocenitelnou duchovní silou, která Ngoc Sona povzbuzuje k tomu, aby byl silnější, více skládal a více vystupoval v reakci na lásku „Velké rodiny“ (publika).

Huong Trang: Ngoc Son složil mnoho písní o rodičích, včetně dvou velmi slavných písní „Mateřské srdce“ a „Otcova láska“. Tato díla také přiblížila jméno Ngoc Sona k výrazu „Velká rodina“, což je velmi zajímavé podstatné jméno, které často používá k označení publika, které Ngoc Sona miluje. Můžete se podělit o tyto dvě zvláštní písně?

Ngoc Son: Ngoc Son se narodil v Hai Phongu, jeho matka pochází z Hai Phongu, otec z Da Nangu , a jeho rodiče měli čtyři sourozence. Přestože se narodil v těžkém období, naštěstí jeho rodiče vychovali čtyři sourozence, aby byli vzdělaní a dospělí. Ngoc Son své rodiče velmi miluje.

I teď, každou noc, Ngoc Son leží a poslouchá déšť a vítr venku, vzpomíná na dny evakuace. Ngoc Son je velmi smutný, tento smutek se mu dostává i do snů, bojí se jen, že se jeho rodičům něco stane, a pláče. Ngoc Son se také bojí, že jednoho dne bez rodičů neví, jak bude žít. Tyto pocity Ngoc Sona přiměly k napsání mnoha písní o své matce a otci. Jeho rodiče jsou pro Ngoc Sona nekonečným zdrojem inspirace.

Ve skutečnosti složil „Mateřské srdce“ už v 17 letech, ale emoce v něm byly dlouho nahromaděny. Už od útlého věku byl Ngoc Son ke své matce velmi připoutaný, vždy ji následoval, moc ji miloval, moc ji miloval. Takže v roce 1987, když jel do Ho Či Minova Města studovat vokální hudbu a poté se účastnil soutěží, Ngoc Son zpíval píseň „Mateřské srdce“, která se stala „šokující“ událostí. V 90. letech, když jel do Hanoje , se v Paláci kultury vietnamsko-sovětského přátelství konalo více než 100 vystoupení, někdy 3 nebo i více vystoupení denně.

Pokud jde o píseň „Father's Love“, Ngoc Son si vždycky vzpomene na obraz, jak následuje svého otce na jih. Za chladné větrné noci si otec sundal kabát a oblékl si ho na Ngoc Sona. Ngoc Son tam celou noc plakal. Tolik svého otce miloval. Obraz otce, jak mu v chladné deštivé noci dává kabát, pomohl Ngoc Sonovi v roce 1995 napsat píseň „Father's Love“.

Ngoc Son má štěstí, že je synem dvou regionů. Co se týče genů a struktury hlasivek, Ngoc Son má tedy vřelý hlas svého otce a zabarvení matky a k tomu osobní emoce, takže pokaždé, když zpívá „Mateřské srdce“ nebo „Otcova láska“, je milován velkým publikem.

Hudba pochází z těch nejjednodušších věcí: z vlasti, rodiny, publika

Huong Trang: Pan Ngoc Son se narodil v Hai Phongu, ale žil a pracoval na mnoha místech ve Vietnamu, každé z nich zanechalo na jeho hudební cestě svou stopu. Které místo jste si vybral za své rodné město a co vaše rodné město znamená pro vaši hudbu?

Ngoc Son : Ngoc Son je synem vlasti Vietnamu. Ngoc Sonova babička pocházela z Quang Ngai, jeho dědeček byl z Quang Namu a oba se do sebe zamilovali přes písně u řeky. Když Ngoc Sonova otec vyrostl, cestoval kvůli své práci na mnoho míst. Ngoc Sonova matka pocházela z Hai Phongu a milovala Cheo a Bac Ninh Quan Ho. Jeho rodiče se vzali a poté se Ngoc Son vydal do Da Nangu, Bac Lieu a poté do Ho Či Minova Města, kde žije dodnes.

Každá země dává Ngoc Sonovi mnoho zážitků. Ngoc Son také miluje Cheo, Bac Ninh Quan Ho, písně z Hue a umí zpívat Cai Luong. Kromě své lásky musí také každý den trénovat a zdokonalovat své dovednosti.

To, že se Ngoc Son stal takovým fenoménem, jako je ten dnešní, je dáno úctou k jeho rodičům a pěstováním jeho duše z lásky k vlasti a zemi.

Huong Trang: Když mluvíme o slavném zpěvákovi Ngoc Sonovi, zmiňujeme nejen slovo „synovská úcta“, ale také srdce pro každého. Další zvláštní věcí je, že Ngoc Son není vybíravý, co se týče pódia, kdekoli je publikum, Ngoc Son vystupuje, někdy i zadarmo? Jaký je důvod, proč dělá takové zvláštní věci?

Ngoc Son : Ngoc Son byl vždycky hrdý na to, že ho milují všichni jeho kolegové umělci a kolegové. Možná je to z přirozeného důvodu, proč Ngoc Son žije a věnuje se svým vystoupením.

Mnoho představení putovalo ze severu na jih s velkými i malými soubory, bez ohledu na déšť nebo vítr, a přesto hrál celým svým srdcem. I mimo pódium, když se jeho kolegové trápili, Ngoc Son jim dával veškerý svůj plat. Ngoc Son tak vždy žil a nikdy nikomu nic nebral. Dokud ještě čekalo publikum, i v jednu hodinu ráno, Ngoc Son stále zpíval.

Ngoc Son si zachovává názor, že je důležité žít pro všechny. Doma žije dobře se svými rodiči, bratry a sestrami. Venku žije v harmonii a je tolerantní k přátelům, kolegům i publiku. Pokud miluje všechny, budou ho milovat všichni. Proto si také vydělává nějaké peníze na živobytí, jí zeleninu a věnuje se charitativní činnosti.

Uprostřed drbů se rozhodni žít tiše

Huong Trang: Cítil jste se někdy na své cestě k úspěchu osaměle?

Ngoc Son:
Každý má v životě partnera.
Ngoc Son je stále sám
Ale syn má velkou rodinu.
Sejít se, zpívat, popovídat si, moc rádi.

Být umělcem je osamělé. Ale Ngoc Son je na to zvyklý. Hudba je to, kde žiji. Kromě Ngoc Sona má velkou rodinu publika, důvěrníky, lidi, kteří ho chápou a milují ho, to stačí.

Huong Trang: Ngoc Son se proslavil již v raném věku, ale doprovázely ho i zvěsti. Jak se s tím Ngoc Son vyrovnal?

Ngoc Son: Jsem opravdu jako ryba na háčku a bojuji s ní. Čím víc se trápím, tím hlouběji se rána stává a tím bolestivější. Trpím už desítky let, ale také jsem si vycvičil psychiku a vůli čelit výzvám. Když se Ngoc Son setká s drby, málokdy vysvětlí, jen tiše snáší, bez jediné stížnosti. Pokud mě někdo miluje, miluji ho také, pokud mě někdo nenávidí, je mi to jedno.

Staré historky o Ngoc Sonově, že je playboy a zhýralý, později oficiální informace ukázaly, že všechny tyto historky byly nepravdivé.

Přistihli mě jen při zpěvu nelicencovaných písní, ale teď se ty písně zpívají znovu. Za tu chybu jsem zaplatil.

Ngoc Son se vrací k životu, ale nyní je normální a všichni ho milují kvůli jeho vytrvalosti. Ngoc Son děkuje všem, kteří přišli a odešli. Všichni vytvářejí jiného Ngoc Sona.

Ngoc Son bude stále zpívat celým svým srdcem

„Pokud budu mít ještě dech, budu stále zpívat. Protože publikum je moje krev a tělo, mé srdce, důvod, proč žiji dodnes.“

Huong Trang: Mnoho diváků bylo nedávno překvapeno, když se dozvědělo, že Ngoc Son je vegetarián a žije nábožensky. Co ho k tomuto způsobu života vedlo?

Ngoc Son: Prostě to přijde přirozené. To je vše. Nic necvičím. Jsem dobrý člověk, nejsem chamtivý, nejsem žárlivý. Kromě lásky k hudbě, rodině a publiku nemám nic jiného. Myslím, že když vyjdu na pódium, jsem opilý a šťastný. Nemůžu být šťastnější než cokoli jiného.

V mysli Ngoc Sona je prvním synovská úcta k rodičům, druhým věrnost vlasti a zemi a třetím jemnost, tolerance a trpělivost v jednání s ostatními. Ngoc Son své studenty vždy učí těmto třem věcem, jen tak si může zachovat svou pověst a image.

Když se Ngoc Son ohlédne za cestou, kterou prošel, je velmi šťastný a nikdy si nemyslel, že bude žít v lásce publika, respektu svých studentů a uznání svých přátel a kolegů.

Huong Trang: Po téměř 40 letech věnování se umění, po všech vzestupech a pádech, co je pro vás největší hodnotou, kterou jste si nechal/a a co chcete přinést publiku?

Ngoc Son : Ngoc Son dělá vše pro svou životní vášeň. Všechno má svou cenu, pružina bez tlaku nemůže pružně fungovat. Ngoc Son tento tlak snáší velmi pozitivně, a přestože je Ngoc Sonův život plný trní, Ngoc Son je s odolností překonal.

Ngoc Son si vždy pamatoval učení svého otce: (ZPÍVÁ) „Pamatuj si na slova svého otce, abys žil jako dobrý člověk, a mé dítě, nikdy nelži. Jsi-li chudý, udržuj to čisté, jsi-li rozervaný, udržuj to voňavé.“

Každý má jinou cestu. Ngoc Son prosazuje ušlechtilou a čistou cestu. To, jak Ngoc Son žije a myslí, se odráží v jeho hudbě. Dokud bude mít dech, bude Ngoc Son dál zpívat, zpívat celým svým srdcem, celou svou vášní pro život.

„Jedna z osmi upřímných věcí, které chce být Ngoc Son příkladem pro mladé lidi: Nejmorálnější věcí pro člověka je zachovat si synovskou úctu, nejtěžší věcí pro člověka je překonat sám sebe.“

Zdroj: https://nhandan.vn/special/NGOC-SON-HAT-BANG-TRAI-TIM/index.html#source=home/zone-box-460585