Ngoc Son: Zpěv vyjadřuje vděčnost za život.

V rozhovoru pro „ People's Coffee “ se slavný zpěvák Ngoc Son moc nebavil o lesku ani skrytých aspektech své kariéry. Svěřil se pouze s úctou k rodičům, svým rodovým povoláním a jednoduchým snem: „Doufám jen, že budu mít dost síly zpívat, zpívat a vyjádřit tak svou vděčnost životu.“

"Hudba je mé povolání."

„Netroufám si tvrdit, že jsem mimořádně talentovaný. Věřím jen, že mi předkové požehnali a dovolili mi zpívat dodnes.“

Huong Trang: Jednou jste řekl , že hudba je vaším „zakládajícím posláním“. Co to konkrétně znamená ve vašem životě a kariéře?

Ngoc Son: Po většinu mé kariéry byla hudba jen požehnáním od mých předků. Lidé často říkají: „Umění pro umění, umění pro život,“ ale já si umění pro život vybírám víc. Zpěv koneckonců slouží jednoduše k zkrášlování duše a zkrášlování života.

V mysli Ngoc Sona je koncept „dědictví předků“ zcela odlišný; je to myšlení, duše, vrozená dobrota v něm samotném. Dědictví předků spočívá také v publiku, v těch, kteří mu projevují lásku a obdiv. Zachování tohoto dědictví znamená zachování lásky publika k němu. Tyto věci se staly neocenitelnou duchovní silou a povzbuzují Ngoc Sona, aby byl silnější, více skládal a více vystupoval, aby oplatil lásku své „velké rodiny“ (publika).

Huong Trang: Ngoc Son složil mnoho písní o rodičích, včetně dvou velmi slavných, „Mateřská láska“ a „Otcova láska“. Tato díla také přiblížila jméno Ngoc Sona k jeho „Velké rodině“, což je velmi zajímavý termín, který často používá k označení svých fanoušků. Můžete se o těchto dvou zvláštních písních podělit o více informací?

Ngoc Son: Ngoc Son se narodil v Hai Phongu. Jeho matka pochází z Hai Phongu a otec z Da Nangu . Jeho rodiče měli čtyři děti. Přestože se narodily v těžké a náročné době, měli jeho rodiče to štěstí, že je všechny čtyři vychovali a vzdělávali. Ngoc Son své rodiče velmi miluje.

I teď každou noc leží Ngoc Son, poslouchá déšť a vítr venku a vzpomíná na dny evakuace. Je tak smutný; tento smutek se mu vkrádá i do snů a pláče, protože se bojí, co se stane s jeho rodiči. Také se bojí, že jednoho dne už své rodiče nebude mít, a přemýšlí, jak bude žít. Tyto pocity motivovaly Ngoc Sona k napsání mnoha písní o své matce a otci. Jeho rodiče jsou pro něj nekonečným zdrojem inspirace.

Skladbu „Mateřská láska“ ve skutečnosti složil, když mu bylo 17 let, ale emoce se v něm hromadily už dlouho. Ngoc Son byl od útlého věku velmi blízký své matce, vždy ji následoval a hluboce ji miloval. Proto se v roce 1987, když odjel do Ho Či Minova Města studovat vokální hudbu a účastnil se soutěží, stalo Ngoc Sonovo provedení „Mateřské lásky“ senzací. V 90. letech, když odjel do Hanoje , měl v Paláci kultury vietnamsko-sovětského přátelství přes 100 vystoupení, někdy tři nebo i více vystoupení denně.

Pokud jde o píseň „Father's Love“, Ngoc Son si živě vzpomíná na obraz, jak doprovází svého otce na jih za chladné a větrné noci. Jeho otec si sundal kabát a ovinul ho kolem Ngoc Sona, který celou noc proplakal. Svého otce měl moc rád. Tento obraz otce, jak mu v chladné a deštivé noci dává kabát, inspiroval Ngoc Sona k napsání písně „Father's Love“ v roce 1995.

Ngoc Son má štěstí, že je synem Severního i Jižního Vietnamu. Co se týče genů a struktury hlasivek, Ngoc Son má vřelý hlas svého otce a barvu hlasu své matky, a k tomu i osobní emoce, takže kdykoli zpívá „Mateřskou lásku“ nebo „Otcovu lásku“, je publikem velmi obdivován.

Hudba vzniká z těch nejjednodušších věcí: z vlasti, rodiny, publika.

Huong Trang: Ngoc Son se narodil v Hai Phongu, ale žil a pracoval na mnoha místech po celém Vietnamu, přičemž každé z nich zanechalo stopu na jeho hudební cestě. Které místo považujete za své rodné město a jaký význam má pro vaši hudbu?

Ngoc Son : Ngoc Son je synem matky Vietnam. Jeho babička z otcovy strany pocházela z Quang Ngai a dědeček z otcovy strany z Quang Nam; zamilovali se do sebe přes lidové písně z řeky. Jeho otec vyrůstal a kvůli pracovním povinnostem hodně cestoval. Jeho matka pocházela z Hai Phongu; milovala tradiční operu a lidovou hudbu Quan Ho z Bac Ninh. Poté, co se jeho rodiče vzali, Ngoc Son trávil čas v Da Nangu, poté v Bac Lieu a nakonec v Ho Či Minově Městě, kde od té doby žije.

Každý region dal Ngoc Sonovi mnoho zkušeností. Ngoc Son je také vášnivým milovníkem tradiční vietnamské opery (cheo), lidového zpěvu Quan Ho z Bac Ninh, lidových písní z Hue a umí zpívat Cai Luong (vietnamskou reformovanou operu). Kromě své vášně musí také každý den cvičit a zdokonalovat své dovednosti.

Důvod, proč se Ngoc Son stal fenoménem, jakým je dnes, je jeho úcta k rodičům a výchova jeho duše skrze lásku k vlasti a zemi.

Huong Trang: Když mluvíme o slavném zpěvákovi Ngoc Sonovi, nemluvíme jen o synovské úctě, ale také o srdci oddaném druhým. Další zvláštní věcí je, že Ngoc Son není vybíravý, co se týče pódia; kdekoli je publikum, vystupuje, někdy i zadarmo. Jaký je důvod, proč dělá tak mimořádné věci?

Ngoc Son : Jedna věc, na kterou je Ngoc Son hrdý a které si dodnes váží, je, že ho všichni jeho kolegové a umělci vždy milují a respektují. Možná je to prostě proto, že Ngoc Son přirozeně žije a plně se věnuje svým vystoupením.

Ngoc Son procestoval mnoho koncertů po celém Vietnamu a vystupoval s různými soubory, velkými i malými. Dává do toho všechno, ať už je počasí nebo svítí slunce, a pokud jsou jeho kolegové v těžké situaci, dává jim celý svůj plat. Takhle Ngoc Son vždycky žil; nikdy od nikoho nic nebere. Dokud ještě čeká publikum, zpívá i v jednu hodinu ráno.

Ngoc Son se řídí filozofií života pro druhé. Doma se chová dobře ke svým rodičům a sourozencům. Venku žije v harmonii a ohleduplně s přáteli, kolegy a fanoušky. Pokud miluje ostatní, ostatní ho budou milovat také. Vydělává si tak trochu peněz, aby se uživil, uživil se a věnoval se charitativní činnosti.

Uprostřed kontroverzí se rozhodněte žít tiše.

Huong Trang: Cítil jste se někdy na své cestě k úspěchu osaměle?

Ngoc Son:
Každý má v životě partnera.
Ngoc Son je stále úplně sám.
Ale syn má velkou rodinu.
Sešli jsme se, zazpívali si a skvěle jsme se bavili.

Být umělcem samozřejmě znamená samotu. Ale Ngoc Son je na ni zvyklý. Hudba je mým útočištěm. Kromě toho má Ngoc Son také svou širší rodinu, publikum, spřízněné duše, které ho chápou a milují, a to stačí.

Huong Trang: Ngoc Son se proslavil již v útlém věku, což s sebou přineslo i kontroverze. Jak se mu podařilo tyto výzvy překonat?

Ngoc Son: Upřímně řečeno, cítím se jako ryba chycená na háček a zoufale se snažím zvítězit. Čím víc se snažím, tím hlubší a bolestivější je moje rána. Trpím už desítky let, ale také jsem se naučil být dostatečně silný a odolný, abych mohl čelit výzvám. Když se Ngoc Son setká s drby a pomluvami, málokdy se vysvětlí, co si myslí, mlčky to snáší bez stížností. Miluji ty, kteří milují mě, a ignoruji ty, kteří mě nenávidí.

Staré historky o tom, že Ngoc Son byl playboy a prostopášník, jak potvrzují oficiální zdroje, jsou všechny nepravdivé.

Mým jediným prohřeškem bylo zpívání písní bez dovolení, ale teď se ty písně zpívají znovu. Za tu chybu jsem už zaplatil.

Ngoc Son se vrátil k normálnímu životu a všichni ho milují kvůli jeho vytrvalosti. Ngoc Son děkuje všem, kteří přišli a odešli. Všichni přispěli k tomu, že je Ngoc Son jedinečný.

Ngoc Son bude stále zpívat celým svým srdcem.

„Dokud mi zbude dech, budu dál zpívat. Protože publikum je moje krev a tělo, mé srdce, důvod, proč se dožívám tohoto dne.“

Huong Trang: Mnoho diváků bylo v poslední době překvapeno, když se dozvědělo, že Ngoc Son je celoživotní vegetarián a žije zbožným životem. Co ho k tomuto životnímu stylu vedlo?

Ngoc Son: Stalo se to prostě přirozeně. To je vše. Nic jsem necvičil. Jsem od přírody laskavý člověk, ne chamtivý, nezávistný. Kromě lásky k hudbě, rodině a publiku nemám nic jiného. Myslím, že když vyjdu na pódium, cítím se opojný a šťastný. Nemůžu být šťastnější než cokoli jiného.

V mysli Ngoc Sona se morálka zde vztahuje na synovskou zbožnost – úctu k rodičům; za druhé, věrnost vlasti a zemi; a za třetí, laskavé, poddajné a trpělivé zacházení s druhými. Ngoc Son své studenty vždy učil těmto třem věcem v přesvědčení, že jen tak si mohou zachovat svou pověst a image.

Když se Ngoc Son ohlíží za svou cestou zpět, je velmi šťastný a nikdy si nepomyslel, že bude obklopen láskou publika, respektem studentů a uznáním přátel a kolegů.

Huong Trang: Po téměř 40 letech věnování se umění a všech vzestupech i pádech, co je pro vás největší hodnota, kterou jste si uchoval, a co chcete přinést publiku?

Ngoc Son : Ngoc Son dělá všechno pro vášeň života. Všechno má svou cenu; pružina, která není stlačená, se nevrátí. Ngoc Son snáší tyto tlaky velmi pozitivně a ačkoli je jeho život plný překážek, překonal je s odolností.

Ngoc Son si vždy pamatuje učení svého otce: (ZPÍVÁ) „Pamatuj na slova svého otce, žij ctnostným životem a synu můj, nikdy nebuď lstivý. I v chudobě buď čistý; i v hadrech buď voňavý.“

Každý má jinou cestu. Ngoc Son upřednostňuje ušlechtilou a čistou cestu. To, jak Ngoc Son žije a myslí, se odráží v jeho hudbě. Dokud bude mít dech, Ngoc Son bude dál zpívat, zpívat celým svým srdcem a celou svou vášní pro život.

„Jedna z osmi Ngoc Sonovy upřímné zásady, kterou chce mladým lidem předat, zní: Nejctnostnější věc, kterou může člověk udělat, je plnit si svou synovskou povinnost, a nejtěžší věc, kterou může člověk udělat, je překonat sám sebe.“

Zdroj: https://nhandan.vn/special/NGOC-SON-HAT-BANG-TRAI-TIM/index.html#source=home/zone-box-460585