Muž, který „oživil“ starověké artefakty.

Řemeslník Tran Van Thanh pilně pracuje na restaurování starověkých artefaktů. Foto: Le Anh

Vášeň řemeslníka Tran Van Thanha pro starožitnosti začala kolem roku 2004. Svěřil se, že za posledních dvacet let věnoval svůj čas a úsilí získávání a restaurování stovek zrezivělých a zchátralých artefaktů, včetně některých, které se zdály být neopravitelné. Mnoho artefaktů, starých více než 2 000 let, po jeho práci postupně znovu získalo svou původní podobu a jejich vzory se pod teplým světlem staly výraznějšími. „Tato práce vyžaduje odhodlání a integritu. Nejenže zkoumám dokumenty a historii, ale také pravidelně navštěvuji muzea po celé zemi. Při restaurování jakéhokoli artefaktu vždy přemýšlím nad každou prasklinou a nedokonalostí způsobenou časem. Cítím se, jako bych se vracel k příběhům minulosti,“ řekl pan Thanh. Pro něj práce není jen o technice, ale také o dialogu mezi přítomností a minulostí, mezi jeho osobní duší a historií jeho vlasti.

Svou cestu za poznáváním starověkých artefaktů zahájil studiem výroby keramiky, odlévání bronzu a technik restaurování prostřednictvím knih, dokumentů a dokonce i od starších řemeslníků v oboru. Ačkoli neměl formální vzdělání, díky své vytrvalosti a vášni se pan Thanh rychle stal známým jménem v komunitě starověkých artefaktů v Thanh Hoa . Je obzvláště známý svou schopností restaurovat bronzové artefakty, zejména z období kultury Dong Son, objevené v oblastech bohatých na historické památky po celé provincii.

Vstup do pracovního prostoru pana Thanha by mohl vést k domněnce, že vstupuje spíše na vrakoviště než do restaurátorské dílny starožitností. V současné době jeho dílna ukrývá stovky artefaktů, ať už neporušených nebo právě restaurovaných. Všude, kam se podíváte, jsou popraskané úlomky keramiky, matné kovové kousky a skvrny od rzi... Jemně zvedl bronzovou nádobu z kultury Dong Son, abychom si ji prohlédli, jejíž povrch byl zazelenalý a téměř z poloviny zkorodovaný. Po chvilce ticha řekl: „Každý artefakt vypráví příběh. Při restaurování je to, jako byste slyšeli příběh od samotného artefaktu, jako byste sledovali práci starověkých řemeslníků, kteří malovali motivy. V první řadě musí restaurátor respektovat originál. Měly by být provedeny pouze nezbytné úpravy, aby se zachovala forma a duch artefaktu tak, jak byl vytvořen.“ Právě tento pocit dělá každý artefakt restaurovaný panem Thanhem živějším a emocionálně rezonujícím než kdykoli předtím.

Podle něj je nejtěžším aspektem restaurování „čtení“ artefaktu, pochopení jeho materiálů, uměleckého stylu, funkce a historického období. Někdy i malá chyba nebo použití nesprávného poměru lepidla může vést k neúspěchu celého restaurátorského procesu. Některé artefakty mu trvají měsíce, dokonce i rok, ale nikdy nebyl netrpělivý ani se nevzdal. Starožitnosti jsou pro něj historickými svědky, nesoucími hlas času a duši národa. Sdílel: „Nezbohatl jsem ze starožitností. Na oplátku jsem dostal radost, pocit, že přispívám k zachování kulturního dědictví.“

Asociace kulturního dědictví a starožitností Thanh Hoa si vysoce váží obětavosti pana Thanha. Pan Ho Quang Son, předseda Asociace kulturního dědictví a starožitností Thanh Hoa, uvedl: „V průběhu let byl pan Thanh aktivním členem asociace a podílel se na restaurování artefaktů pro několik muzeí v celé zemi, jako je Provinční muzeum Hoa Binh (nyní provincie Phu Tho), Provinční muzeum Dak Lak atd. Řemeslník Thanh je jedním z mála lidí v této oblasti, kteří disponují jak dovednostmi ručního restaurování, tak hlubokým porozuměním kulturní hodnotě artefaktů. Jeho příspěvky inspirovaly členy asociace a v komunitě posílily pocit uznání a spojení s historií jeho vlasti.“

V době, kdy se lidé snadno honí za materiálními hodnotami a pohodlím, je příběh řemeslníka Tran Van Thanha jasným důkazem toho, že stále existují tiší jedinci, kteří svým vlastním nasazením přispívají k zachování a uchování národní kulturní identity. Nejsou hluční, nepropagují se příliš, ale jejich práce je jako doutnající oheň – dostatečně hřejivá, aby osvětlila vzpomínky a inspirovala budoucí generace.

Komentář (0)