Ženy v historických románech

Do rozhovoru se k ní připojili renomovaní odborníci a výzkumníci z celé země. Jedním z nich byl historik Le Nguyen, který přeložil a představil dílo „Povstání Tay Son“ od amerického vědce George Duttona. Zajímavou analýzu děl z pohledu lidské přirozenosti a národní identity poskytl i Dr. Phan Thu Van – přednášející na Pedagogické univerzitě v Ho Či Minově městě.

„Historie nám říká, co lidé dělali, zatímco historické romány nám říkají, jak lidé věci viděli,“ sdílel spisovatel Tran Thuy Mai.

Můj vztah k historickým románům

Jako jedna z nejpůsobivějších autorek povídek ve vietnamské literatuře se autorka Tran Thuy Mai podělila o to, že když byla mladší a psala povídky, psala hlavně o tom, co se jí líbilo, ale shodou okolností se u čtenářů těšily oblíbenosti příběhy o lásce. A protože láska je velmi důležité lidské téma, byla velmi ráda, že si její příběhy čtenáři váží.

Protože žila daleko od své vlasti v San Franciscu v USA, pocit nostalgie ji vedl k opětovnému spojení s historií. Jako Vietnamka jste, ať jdete kamkoli, vždy spojeni se slavnými léty svých předků. Toto spojení se vytvořilo během jejích 15 let práce ve vydavatelství Thuan Hoa, kde četla a editovala významná historická díla, jako například Dai Nam Thuc Luc a Dai Nam Liet Truyen … Prostřednictvím těchto zkušeností se neúmyslně dostala do kontaktu s historickými prameny.

Největší výzvou pro autory historických románů je napsat příběh, jehož konec už všichni znají; proto musí autor provést hloubkový výzkum a nabídnout nové interpretace.

Spisovatelka Tran Thuy Mai se také podělila o to, že během tohoto období při čtení historických knih narazila na mnoho věcí, které vyžadovaly zamyšlení, a zpochybnila, zda jsou tato fakta přesná. To se stalo základem jejího osobního posunu. Uznala také, že „nejtěžší věcí pro autory píšící historické romány je napsat příběh, jehož konec zná každý, takže spisovatel musí provést hloubkový výzkum a nabídnout nové interpretace.“

Na otázku, zda o dynastii Nguyen psala především proto, že se narodila a vyrostla v Hue , odpověděla, že lidi nelze oddělit od kolébky svého narození, ale že o historii nepsala proto, že pocházela z Hue.

Její psaní bylo inspirováno skutečností, že Hue bylo v 18. a 19. století hlavním městem Vietnamu, takže příběh Hue je příběhem celého národa. Například pád hlavního města je pro obyvatele Hue dodnes společnou událostí každého roku 23. května, kdy se stále modlí na břehu řeky. Zároveň to připomíná den, kdy náš národ ztratil svou suverenitu ve prospěch francouzské armády.

Spisovatel Tran Thuy Mai (v bílé košili) se domnívá, že historické romány se skládají ze dvou částí: historického rámce a tvůrčích prvků, které vyplňují mezery.

Historie, nebo fikce?

Toto téma zajímalo publikum i čtenáře na sdílení. Podle výzkumníka Le Nguyena i historické romány vždy vyžadují tři hlavní pilíře: přesnost, poctivost a objektivitu. Existuje tedy hranice mezi těmito dvěma žánry? Věří, že mezi různými historickými událostmi vždy existují mezery, které nebyly zaznamenány, a to je „úrodná půda“ pro spisovatele, aby používali beletristické techniky, čímž usnadňují historické přechody.

Spisovatelka Tran Thuy Mai se také domnívá, že historické romány se skládají ze dvou částí: historického rámce a tvůrčích prvků v mezerách. Podle ní musí být rámec velmi pevný a nemůžeme měnit běh událostí ani osobnosti postav. Právě v těchto „mezerách“ a „prostorech“ však mají spisovatelé také možnost přidat své vlastní tvůrčí prvky.

Historie nám říká, co lidé dělali, zatímco historická fikce nám říká, jak lidé věci viděli.

Sdělila, že se během psaní knihy spoléhala hlavně na dílo Đại Nam Thực Lục , aby sledovala lineární tok historických událostí. Jedná se o podrobnou a velmi úplnou knihu o dynastii Nguyễn, ale co je důležitější, historici tohoto období byli velmi objektivní, stáli nezávisle, aniž by zkreslovali samotná fakta. Kromě toho doplnila fakta v díle Đại Nam Liệt Truyện podrobným popisem životů úředníků, jako byli Nguyễn Tri Phương a Phan Thanh Giản…

Pokud jde o životní styl daného období, využívala především dílo Đại Nam Hội Điển Sử Lệ (Velké dějiny Vietnamu) a další díla francouzských autorů. Kromě toho do románu začlenila bohatství folklóru, včetně anekdot a lidových vyprávění o císařovně Từ Dụ a Tôn Thất Thuyết, a vytvořila tak zajímavé doplňky, které dříve nebyly zaznamenány v historických textech. Uznala také, že ačkoli anekdoty nemusí být zcela přesné, přispěly k atraktivitě románu.

Dále se v ní s využitím historických záznamů shromážděných zahraničními historiky zabývala také bitvou u pevnosti Ky Hoa nebo otázkami Annamu a Francie – přítelem či nepřítelem?... Spisovatelka Tran Thuy Mai o rozdílu mezi těmito dvěma žánry řekla: „Historie nám říká, co lidé dělali, zatímco historické romány nám říkají, jak lidé věci viděli.“

Spisovatel Tran Thuy Mai komunikuje s čtenáři v Hue.

Úloha žen

Podle spisovatele Tran Thuy Mai je většina postav v historických románech a filmech stále ženami. Je to proto, že v této oblasti „muži tvoří dějiny“, ale když se objeví ženy, rodí se umělecké příběhy s historickým významem.

Můžeme to vidět u postav jako císařovna Y Lan a Duong Van Nga… Jsou to významné osobnosti, které byly použity k tvorbě příběhů, filmů a scénářů. Stejně jako cyklická povaha jin a jang, i tato kombinace činí příběhy zajímavějšími, zatímco v době, kdy dominovali muži, sloužily tyto postavy jako historické zdroje učení.

Jak kdysi řekla slavná historická romanopiskyně: „Když čtu, bavím se; když se bavím, nejvíc se naučím.“ Proto se autorka Trần Thùy Mai ve svém díle o císařovně vdově Từ Dụ snažila toho dosáhnout. Našla harmonickou rovnováhu mezi císařským harémem – světem žen – a královským dvorem – světem mužů. Výsledkem bylo také mnoho zajímavých a málo známých detailů.

Dr. Phan Thu Vân také souhlasí s tím, že mužští spisovatelé se více zaměřují na otázky dynastického vzestupu a pádu, dobra a zla, spravedlnosti a nespravedlnosti… především na ideologické konflikty mezi konfucianismem a buddhismem, Východem a Západem… Zatímco Tran Thuy Mai nastolila zcela odlišná témata ve srovnání se svými předchůdci, kde nejvýraznějším prvkem jsou emoce a generační propasti.

Paní Vân se také podělila o to, že když si jako téma vybrala dynastii Nguyễn, bouřlivá povaha její historie vždy nutila k dalšímu zkoumání. Každá dynastie měla jiné charakteristiky a odlišné interpretace, které ovlivňovaly následující dynastie. Dynastie může zaniknout mrknutím oka. Proto spisovatel Trần Thùy Mai věnoval velkou pozornost vytváření dětských postav, které nám ukazují, jako bychom se právě narodili, a malou část historického vyprávění.

A existuje pro náš národ jiná možnost prostřednictvím románů? Vycházíme-li z lidskosti v postavách a životech zobrazených v románech, můžeme snadno vidět, jak se postupně transformuje v národní identitu, jelikož osudy postav jsou řízeny významem určité epochy. A to je primární role historických románů, kde jsou otřesy dynastie a období živě odhaleny prostřednictvím osudů a okolností postav.

Zdrojový odkaz: https://thanhnien.vn/nu-nhi-trong-tieu-thuyet-lich-su-185230427110942195.htm