Pražené rýžové vločky na Tet

Během velké povodně v listopadu 2025 voda vystoupala do poloviny zdí domu a všechny pečlivě uložené věci byly strženy a nakonec se přilepily k drátěnému plotu B40.

A tak se mi vrátily vzpomínky na pečení nadýchané rýže na Tet (vietnamský Nový rok) za starých časů…

Za starých časů, kolem poloviny prosince, jednoho rána můj otec sundával z kuchyně velkou litinovou pánev (velkou pánev s devíti vyvýšenými kruhy na okraji), pak pilně přidával dřevěné uhlí, rozdělával oheň a pánev rozpaloval. Pak moje matka nasypala lepkavou rýži do košíku, prosívala prázdná zrna a pak odměřovala dvě misky najednou a vsypala je do pánve. Můj otec neustále míchal velkými hůlkami; moje matka rozdmýchávala oheň a přidávala další dřevěné uhlí; moji sourozenci a já jsme seděli za nimi a sledovali, jak zrna rýže poskakují a praskají, přičemž praskavé zvuky byly stále častější a podmanivější. Pod plápolajícím ohněm z dřevěného uhlí zrna rýže v pánvi poskakovala a rozlétala se, měníc se z hrubě loupaných zrn v květy čistě bílé rýže různých tvarů. Některá zrna připomínala květy grapefruitu, květy meruňky; některá vypadala jako lilie; některá připomínala miniaturní korunky; Některé prudce explodovaly a vylétly ven, já je sebral, oprášil popel, dal do úst a rychle se rozpustily… Vůně voňavé rýže byla jemná, mísila se s náznaky slámy, polí a dřevěného uhlí…

Lepkavé rýžové vločky na Tet (vietnamský Nový rok).

Po několika hodinách pečení se lepkavá rýže nasypala na tác. Maminka ji prosela, odstranila všechny slupky a zůstal košík s bílými rýžovými vločkami. Otec je nasypal do hmoždíře a roztloukl je, přičemž dřevěná tloučka vydávala rytmický, praskavý zvuk… Zatímco otec tloukl rýžové vločky, maminka vzala nůž k nádobě s cukrem v rohu domu, vydlabala kostku cukru o velikosti kolena a zploštila ji. Výroba rýžových vloček obvykle zahrnuje použití tmavého cukru z cukrové třtiny s jemnými, hladkými zrny a žlutohnědou barvou. Roztlučené rýžové vločky se poté smíchají s cukrem a pro vůni se přidá trochu zázvorové šťávy… Příprava ingrediencí je nyní dokončena; zbývajícím krokem je roztlučení rýžových vloček (kterým moji vesničané říkají „dệnh cốm“)…

Od včerejšího odpoledne můj otec vyndává ze skříňky formu na rýžové lupínky, drhne ji dočista a suší. Forma je obdélníková, vyrobená z kvalitního dřeva a skládá se ze dvou částí: vnějšího pláště a vnitřního jádra, které po spojení mají zanedbatelné mezery (jako válec a píst v motoru). Do vnějšího pláště vložíte směs lepkavé rýže a cukru, zasunete píst, pevně zatlačíte, pak plášť jemně vytáhnete nahoru a dostanete kus rýžového lupínku, který leží dokonale nehybně na tácu…

V mém rodném městě má téměř každá rodina během Tetu na oltáři předků talíř zelených rýžových vloček (cốm), protože je to delikátní vegetariánský pokrm připravovaný z ingrediencí pocházejících z polí naší vlasti... Zelené rýžové vločky se objevují také na talířích se sladkostmi nabízenými hostům během tří dnů Tetu. A zelené rýžové vločky se dají skladovat dlouho a jíst je postupně po celý leden.

Po Tetu, dokonce i po sedmém dni lunárního měsíce, v domě stále zbývaly lepkavé rýžové placky. Když jsem se vracel ze školy, běžel jsem rovnou do domu, otevřel víko bambusové nádoby, vzal kousek lepkavé rýžové placky a snědl ho za chůze, pak jsem šel k džbánu s vodou a napil se plnou naběračku, cítil jsem se sytý a osvěžený…

Kromě toho musíme během Tetu vyrobit spoustu lepkavých rýžových vloček, které si bereme s sebou na práci na polích. Po sklizni rýže vystoupíme na břeh, vezmeme si kousek lepkavých rýžových vloček, rozlomíme je napůl a každý dostane jednu půlku… Sladká, vonná chuť hnědého cukru s teplou, štiplavou vůní zázvoru se mísí s žvýkací lepkavou rýží a v krku to působí uklidňujícím dojmem; když hledíme na jasnou modrou lednovou oblohu… jak moc milujeme naši vlast!

Později, jak jsem stárnul, se pražení rýžových vloček přestalo dělat ručně; existovalo mnoho méně pracných metod, například tlakové hrnce. Během dvanáctého lunárního měsíce se pece na pečení rýžových vloček hemžily lidmi, kteří čekali na upražení svých rýžových vloček. Ale ať už to bylo jakkoli radostné, vždycky jsem s láskou vzpomínal na tradiční „domácí“ pečení rýžových vloček mých rodičů za starých časů…

Ngo Trong Cu

Zdroj: https://baodaklak.vn/van-hoa-xa-hoi/van-hoa/202602/rang-com-tet-e40389b/