Zářivé barvy festivalu na pobřeží.

V oblasti Nam Sam Son, kde se zlatavé písky táhnou podél vln a modré moře jemně omývá břeh ve dne v noci, se historické, kulturní a náboženské hodnoty předávají a udržují generacemi místních obyvatel a vytvářejí tak jedinečnou duchovní krajinu.

Obětní rituál mužského úředníka během rybářského festivalu v chrámu Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc.

V okrese Nam Sam Son se v současnosti nachází 8 klasifikovaných historických památek; mezi nimiž je stéla u pagody Kenh klasifikována na národní úrovni a 7 památek bylo klasifikováno na provinční úrovni. Každé místo vypráví příběh, vrstvu historických a kulturních sedimentů a je také zdrojem živých tradičních festivalů během všech čtyř ročních období.

Paní Cao Thi Ngan, zástupkyně ředitele Centra veřejných služeb okresu Nam Sam Son, uvedla: „Od začátku roku se v okrese konalo osm festivalů spojených s historickými místy. Tyto festivaly nejen přitahují velké množství místních obyvatel, ale mají také hluboký vzdělávací význam, pokud jde o tradici „pití vody, vzpomínání na zdroj“, posilování komunitních vazeb, obohacování duchovního života obyvatel a vytváření jedinečné komunitní kulturní krajiny.“ V této rozmanité a živé tapiserii festivalů je festival Cau Ngu v chrámu Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc typickým kulturním a náboženským symbolem obyvatel pobřeží.

V bývalém regionu Quang Dai, nyní v obvodu Nam Sam Son, si dvě vesnice Thu Phu a Phu Xa vždy zachovávaly víru v uctívání boha Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc jako nedílnou součást svého duchovního života. Chrám, postavený na vysokém pahorku uprostřed vesnice, má tradiční architektonický styl ve tvaru T, s třídílnou přední halou, dvoudílnou hlavní svatyní a modlitebnou s bránou s nápisem „Toi Linh Tu“ (Nejsvětější chrám).

Podle pana Thua Van Hoanha (narozeného v roce 1947 v čtvrti Thu Phu, městská část Nam Sam Son) měl starý chrám kdysi velmi rozlehlou plochu. Později byl chrám v jednu chvíli zcela zničen a zbyly po něm pouze základy, sdělil pan Hoanh.

Je známo, že vesničané migrovali do staré oblasti Quang Cu, aby rozvíjeli své hospodářství , ale neuspěli, a tak se vrátili do své staré země. Vesničané, znepokojeni historickou a kulturní hodnotou své vlasti a aby uspokojili své náboženské a duchovní potřeby, postavili na místě starého chrámu malou svatyni, aby uctívali božstvo. V pozdějších obdobích, s pozorností a podporou různých úrovní vlády a sektorů, se generace vesničanů a lidí v obci spojily a přispěly k obnově a renovaci chrámu, čímž se stal stále velkolepějším. Pan Hoanh řekl: „Navzdory mnoha restaurováním a renovacím si chrám stále uchovává některé starověké artefakty, jako je dračí trůn, císařská lóže a císařské dekrety z různých dynastií.“

Chrám Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc každoročně hostí dva festivaly: rybářský a požehnací obřad kolem poloviny ledna a pamětní obřad, který se koná 16. dne 4. lunárního měsíce. Díky svým jedinečným historickým, kulturním a náboženským hodnotám byl chrám Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc v roce 1999 klasifikován jako historická a kulturní památka na provinční úrovni.

Zatímco vzduch je stále svěží a voní jarem, velké množství lidí z jižní části Sam Son a okolí se ponořuje do atmosféry rybářského festivalu v chrámu Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc. Obřad je slavnostní a zahrnuje mnoho duchovních rituálů, jako je koupel, obětování a průvod s palankýny...

Pod zářivými, třpytivými prapory, doprovázený dunivou ceremoniální hudbou, se průvod táhl v dlouhé řadě, počínaje chrámem ke staré křižovatce Quang Hung, poté pokračoval k pagodě Dong Bong, zpět ke staré křižovatce Quang Hai a nakonec zamířil k moři. Nebyl to jen duchovní rituál, ale cesta spojující minulost s přítomností, spojující lidi s božstvy a mořem.

Nejvýraznějším vrcholem rybářského festivalu Dong Hai Dai Vuong Nguyen Phuc je průvod lodí s dračí hlavou a rybím ocasem. Uprostřed rozbouřeného moře a vln tříštících se o břeh je loď nesoucí víru celé komunity postupně tlačena ke „třem řadám vln“. Osoba, kterou si vesničané vyberou k provedení tohoto rituálu, musí být zkušený rybář, jehož rodina nezažila žádnou větší ani menší ztrátu. Vesničané svěřují své modlitby a přání bezpečných plaveb, bohatých úlovků a klidného moře božstvům a mořským bohům.

Kromě posvátných rituálů naplňují celou přímořskou oblast živé slavnosti zápasnickými soutěžemi, přetahováním lanem a kulturními a sportovními aktivitami. Senioři, děti, rybáři i turisté se ponořují do proudu festivalu, kde se šíří radost, probouzejí se vzpomínky a silně se pěstuje duch jednoty a společenství.

Od slavnostních rituálů a průvodů až po živé kulturní a sportovní aktivity, vše vytvořilo jedinečnou tapiserii komunitní kultury. Uprostřed oslnivých barev festivalu vidíme neochvějnou víru, touhu vydat se na moře a hlubokou lásku k vlasti. Toto je tichá, ale zároveň mocná životní síla, která tvoří kulturní hodnotu tohoto pobřežního regionu.

Text a fotografie: Huong Thao

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/sac-mau-le-hoi-บน-vung-dat-bien-283512.htm