Velvyslanci šířící vietnamskou kulturu

„Pomáhám svým alžírským přátelům komunikovat pouze ve vietnamštině.“ – Toto prohlášení odpověděla Nguyen Thi Thu Loan, „velvyslankyně vietnamského jazyka 2024“, katolická jeptiška v Alžírsku, když se jí zeptali na její aktivity v šíření vietnamského jazyka a kultury prostřednictvím výuky vietnamštiny v zahraničí.

„Velvyslanec“ Nguyen Thi Thu Loan (s brýlemi) s alžírskými přáteli na vietnamském velvyslanectví v Alžírsku.

Sestra Nguyen Thi Thu Loan se narodila v roce 1968 v okrese Da Lat v provincii Lam Dong . Žila, studovala a pracovala v různých zemích, včetně Francie, Itálie, Rakouska, Libye, Tuniska, Maroka a Jordánska. Shodou okolností sestru Loan od roku 2015 poslala kongregace Malých sester Ježíšových žít a pracovat do Alžírska, kde se chce trvale usadit. Více než 10 let života v Alžírsku, náklonnost alžírského lidu a solidarita vietnamské komunity ji posílily na její cestě šíření lásky k Vietnamu obecně a k vietnamskému jazyku zejména v této vzdálené africké zemi.

Vietnamská komunita v Alžírsku je v současnosti velmi malá a skládá se převážně z alžírských dělníků a skupiny 48 rodin s alžírskými manžely a vietnamskými manželkami. Tvoří ji přibližně 1 000 osob, které jsou Alžířany vietnamského původu nebo mají částečný vietnamský původ.

Většina Alžířanů vietnamského původu emigrovala do Vietnamu po svatbě se svými manžely v roce 1964. Jejich manželé, vojáci Cizinecké legie vyslaní francouzskými kolonialisty bojovat ve Vietnamu, se oženili a stali se zeťi Vietnamu. Jen velmi málo dětí smíšené rasy druhé generace umí komunikovat vietnamsky, zatímco třetí generace vietnamsky mluví jen velmi málo.

Paní Loan navštívila každou rodinu, ptala se na jejich blaho, povídala si a sdílela jejich každodenní radosti i starosti. Řekla: „Pouze komunikací si lidé mohou vzájemně porozumět a spojit se a pouze komunikací se mohou naučit rychle mluvit. Ve škole i v každodenním životě se učí a komunikují arabsky a francouzsky. Ve svém volném čase, o víkendech nebo svátcích, rodiny navštěvuji a povídám si s nimi vietnamsky. Mnoho dětí smíšené rasy druhé a třetí generace Vietnam navštívilo, ale jejich jazykové znalosti a znalosti o zemi jsou stále velmi omezené.“

Paní Loan, hluboce oddaná vietnamskému jazyku a s touhou zachovat jeho čistotu, pomáhá paní Loan druhé a třetí generaci vietnamských dětí v Alžírsku mluvit a psát vietnamsky a doprovází je při objevování vietnamské kultury prostřednictvím tradičního oblečení, malebných míst a kuchyně .

V roce 2015, kdy Loan začala pracovat v Alžírsku, žila ve městě Béni-Abbes na jihozápadě země, ležícím v srdci Saharské pouště. Jediným jazykem, kterým mluvila, byla francouzština, ale mluvilo ji jen velmi málo lidí. Postupem času ji obyvatelé města naučili arabsky a ona je pak vietnamsky. Jakmile si Loan vytvořila slušnou slovní zásobu, začala jim vyprávět o Vietnamu a poslouchat jejich příběhy o alžírské historii. Postupně také učila místní obyvatele, jak vařit tradiční pokrmy ze své vlasti, jako je příprava vietnamských klobás, jarních závitků a smaženého nem (druh vietnamské klobásy), používat kuře místo vepřového a zejména jak používat hůlky. Také je seznámila s tradičním vietnamským oděvem áo dài a kuželovitým kloboukem, který nosí vietnamské ženy.

V roce 2019 se Loan přestěhovala žít a pracovat do hlavního města Alžírska. Kromě administrativní práce v klášteře Loan také dobrovolně pracuje v knihovně, kterou alžírští studenti často navštěvují.

Když se mladí Alžířané dozvěděli, že je z Vietnamu, znovu pronesli pozdravy ve vietnamštině: „Ahoj, jak se máš? / Vietnam mám moc rád! / Přál bych si, abych mohl Vietnam navštívit.“

Jednoho dne studenti vyjádřili touhu zahrát vietnamskou píseň v rámci školního kulturního výměnného programu. Loan je poté naučila píseň „A Painting of the Countryside“ od Van Phung. Tak začala její cesta výuky vietnamštiny studentům v alžírském hlavním městě.

V následujících dnech se Loan pilně dobrovolně hlásila k výuce vietnamštiny alžírským studentům. Poskytovala pozornou individuální výuku každému, kdo se chtěl naučit vietnamsky. Den za dnem studenti...

Alžírští studenti studující s Loanem se nejen učí komunikovat ve vietnamštině, ale také rozumí vietnamským textům písní, povídkám a historii.

Právě v této knihovně se paní Loan shodou okolností setkala s profesorem Faroukem, který vyučoval angličtinu na Univerzitě Bab Ezzouar. Díky svým čtyřletým pedagogickým zkušenostem na Hanojské obchodní a technologické univerzitě a lásce k Vietnamu chodil do knihovny každý den povídat si s „učitelem Loanem“, aby nezapomněl na vietnamštinu, kterou se ve Vietnamu naučil. „Učitel Loan“ pak pomalu a zřetelně přečetl každou větu a stránku vietnamské knihy a zaznamenal ji pro profesora Farouka, aby ji mohl použít jako učební materiál pro Vietnamce.

Sestra Nguyen Thi Thu Loan se podělila o své plány na šíření vietnamského jazyka a kultury a řekla: „Neučím, ale pomáhám své alžírské kamarádce domluvit se ve vietnamštině. Vždycky jsem ochotná vést Alžířany nebo lidi z jakékoli africké země, kteří se chtějí učit a domluvit se ve vietnamštině. Protože bez ohledu na to, kde jsou, Vietnamci a…“

Alžírsko bylo vždycky opravdovým bratrstvím, stejně jako když jsem do Alžírska poprvé přijel a slyšel slova „Vietnam, Alžírsko khaowoa, khaowoa“ – Vietnam a Alžírsko jsou bratři, jsou bratři...

Do Anh Ngoc

Zdroj: https://baophutho.vn/su-gia-lan-toa-van-hoa-viet-245069.htm