Několik slabých vůní

Milostné písně se dotkly bezpočtu vietnamských srdcí. Uprostřed mnoha poetických citů, které tyto písně vyjadřují, jsou v textech nenápadně přítomny různé vůně a pocity.

Vůně z přírody, květin a ovoce.

Vůně přítomné v těchto milostných písních jsou snad nejpočetnější: vůně různých květin: ylang-ylang, magnólie, květu mléka, lotosu, myrty, květu pomela, květu betelového ořechu, jasmínu a lesních květin; pak je tu vůně rýže, krajiny, zelených rýžových vloček, voňavé slámy, spolu s vůní kadidla, kávy a vůní nových stránek sešitu…

Lotosový květ se objevil v písni „Vedle mauzolea prezidenta Ho Či Mina“ od skladatele Dana Huyena. Skladatel vyjádřil svou hlubokou úctu a lásku k prezidentu Ho Či Minovi, když navštívil jeho mauzoleum v Hanoji . Skladatelovy pocity jsou zároveň pocity milionů Vietnamců: „Srdce prezidenta Ho Či Mina jásá, když se jeho potomci vracejí ve stále větším počtu, naplněni jeho láskou / S tisíci voňavých lotosových květů ho celý národ miluje a respektuje.“

S milostnou písní „Hoa Sua“ (Mléčný květ) zanechal skladatel Hong Dang hluboký dojem na milovníky hudby: „Mléčný květ stále sladce voní na rohu ulice noc co noc / Jak bych na tebe mohl zapomenout?“ V písni „Em Oi! Hanojská ulice“, kterou složil skladatel Phu Quang a napsal básník Phan Vu, si posluchači znovu připomínají vůni magnólie a mléčného květu, jeden z charakteristických rysů Hanoje: „Em Oi, Hanojská ulice / Stále cítím vůni magnólie / Stále cítím vůni mléčného květu.“ Skladatel Trinh Cong Son také cítil vůni mléčných květů v ulicích Hanoje: „Přichází období mléčných květů, které provoní každý vánek,“ spolu s vůní zelených rýžových vloček: „Přichází období zelených rýžových vloček, vonících v malých rukou“ (Vzpomínka na hanojský podzim).

Voňavá vůně květů pomela je také tématem slavné milostné písně „Tajná vůně“, jejíž text napsal básník Phan Thị Thanh Nhàn a hudbu skladatel Vũ Hoàng. Voňavé květy pomela pomáhají dívce vyjádřit city k milovanému před jeho odchodem do války: „Voňavé květy pomela dojímají mé srdce/.../ Dívka je jako tichý trs květin/ Nechává vůni promlouvat o své lásce.“

Píseň „Arekový květ a betelová zahrada“ od skladatele Nguyen Tiena je prodchnuta vůní arekových květů, vůní, která uchvátila nespočet srdcí. Poetický a neuvěřitelně klidný obraz řad arekových stromů a betelových zahrad se do písně dostal: „Arekové květy padají a bělí můj dvůr. A vůně arekových květů prostupuje betelovou zahradou.“ Vůně nočně kvetoucího jasmínu také vytváří kouzlo a vede dívku k tomu, aby pozvala chlapce na návštěvu svého rodného města, chudé venkovské oblasti, přesto překypující láskou: „Zvu tě, abys se zastavil za měsíční noci s mokrými kokosovými listy / Vedle hrnce čerstvě uvařených brambor / Ve voňavé nočně kvetoucí jasmínové zahradě“ (Láska k vlasti - Dan Tho). Skladatel Trinh Cong Son se také zmínil o vůni nočně kvetoucího jasmínu, květiny, která kvete v noci: „Přináším ti nočně kvetoucí jasmín / Voní to jasmín, nebo tvé rty?“ (Nočně kvetoucí jasmín).

Nejen vůně květin známých z každodenního života, ale i vůně lesních květin si našla cestu do hudebních skladeb. „Píseň horské dívky“, skladba hudebníka Tran Hoana, obsahuje texty jako: „Ó horská dívko! Čas mě tolikrát uchvátil / Vedle lesa vůně naplňuje rozlehlou podzimní oblohu.“ V písni „Západ slunce v barvě listí“ hudebník Thanh Tung vzpomíná na vůni lesních květin na lesních polích, kde mladí dobrovolníci společně pracovali na budování své vlasti: „Kráčím zvlněnými kopci / Mé nohy voní lesními květinami / Aby jaro následovalo mé kroky a doprovázelo mě do lesa.“

Spolu s mnoha dalšími vůněmi kávy, kadidla, nové rýže, voňavé slámy… v dalších milostných písních („Bezejmenná kapka smutku“ – Tô Giang; „Večer pohraničí“ – Trần Chung, text: Lò Ngân Sủn; „Jaro dorazilo domů“ – „Trầong“ – Řeka Ngunland; Trọng Tạo „Píseň naděje“ – Văn Ký „Slunce na vesnici chudých“ – Phạm Thế Mỹ „Jako milostná píseň“ – Nguyễn Ngọc Thiện)…

Vůně z milostných afér

Kromě vůní přírody, květin a ovoce obsahují vietnamské milostné písně také vůni lásky, vycházející z lidí, kteří se hluboce milují. Vůně vlasů se objevila ve skladbách mnoha hudebníků. Píseň „Smutek ve vzpomínkách“ od hudebníka Truc Phuonga má texty jako: „Vůně vlasů, slzy nikdy neprolité.“ A zde je další vůně v milostné písni „Sen pod květinami“, text básníka Dinh Hunga, hudbu skladatele Pham Dinh Chuonga: „Ach, květiny vedle mého ramene, vůně na mé hlavě / Každou noc slyším sny, jak se vzdalují.“

Mnoho hudebních skladeb hovoří o prchavé kráse života. Skladba „Padající listí večer“ od skladatelů Doan Chuana a Tu Linha nese melancholii nenaplněné lásky: „Jsou noci, které se mění v úsvit, jak smutný je život, můj drahý starý příteli! / Proč litovat nedokončené, blednoucí krásy? / Bloudající loď nyní nemá přístav.“ Jsou zde krásné milostné příběhy, pak odloučení. Jeden odchází, druhý zůstává a zanechává po sobě v noci dojemné verše. „Studená mlha zimního večera“ od skladatele Manh Phata vyjadřuje smutek z touhy a čekání: „Verše chladí v šeré noci / Uchovávají okvětní lístky minulých květin, vůni čekání / A topí se v zármutku.“

Romantické milostné příběhy zůstávají snem mnoha lidí. Skladatel Ngo Thuy Mien vyjádřil tento sen o vášnivé podzimní lásce ve své písni „Podzim pro tebe“: „Sníš o tom, že až přijde podzim / Budeme spolu kráčet stejnou cestou / Ty a já sníme o tom podzimu, naše láska bude vonět?“

Pak je tu známá vůně, jako teplý vánek, v písni skladatele Tran Hoana „Jarní píseň lásky“: „Můj drahý, jaro dorazilo na větve/.../ Jak známá vůně, jako teplý vánek.“ Skladatel Thong Dat ve své písni „Kdo se vrací k řece Tuong“ vzpomíná na milence s vůní lásky tak intenzivně vášnivé: „Daleko, stále mi chybíš/ Sním o tvém nezapomenutelném obrazu/ Vůni lásky, sladkém a opojném snu...“

Takže tady to máte, vůně, které přetrvávají v srdci. Jsou tu vůně květin, rýže, pražené rýže, vůně krajiny, starobylého lesa, přírody; a je tu vůně lásky, hlubokého a vášnivého pouta s milovanou osobou. Tyto jemné a něžné vůně v milostných písních zanechaly v srdcích svých obdivovatelů nezapomenutelné emoce. Když si tyto milostné písně znovu poslechneme, naše srdce se naplní nostalgií po vůních, které nás kdysi intenzivně doprovázely, nebo je možná jen prchavě unášely větry života.

Zdroj