Jděte do vesnice Chuon a ochutnejte rybí palačinky z velryb.

VTV.vn - Chcete-li jíst palačinky z velrybí ryby, musíte jet do vesnice Chuon: vyberte si vlastní rybu, počkejte, až se palačinky upečou, a snězte je přímo u ohně. Lahoda nespočívá jen v chuti, ale také v atmosféře lagunového trhu, který stále dýchá mlhou.

Palačinka z královské ryby z vesnice Chuon není jen k jídlu, ale k zážitku: od výběru ryby na ranním trhu až po čekání na pečení palačinky na ohni. Lahodnost spočívá v svěžesti laguny a pomalém tempu života ve venkovské vesnici Hue .

Vesnice Chuon (známá také jako vesnice An Truyen, obvod My Thuong, město Hue) se nachází asi dvanáct kilometrů od centra Hue a leží vedle lagun Tam Giang. Laguna Chuon zde nejen uživí generace rybářů, ale také produkuje jedinečnou místní lahůdku: ledňáčka. Tato malá, brakická ryba se sladkým masem a malým počtem kostí je považována za duši slavného pokrmu banh khoai (smažená rýžová placka).

Trh ve vesnici Čuon začíná za úsvitu. Malé lodě z laguny kotví, ryby jsou stále čerstvé a ještě nevylévané. Žraloci velrybí se sypou do košíků a třpytí se pod žlutými světly. Žádný hluk, žádné smlouvání; prodejci a kupující si vyměňují zboží rychle a efektivně, jako by všichni chápali, že lahodnost pokrmu spočívá v jeho čerstvosti .

Pokud si zde chcete dát palačinky z velrybí ryby, nemůžete si jen tak sednout a objednat. Nejdřív musíte jít na trh. Vyberete si pár ryb, které vám chutnají, a pak je odnesete k malým stánkům u silnice nebo na trh ve vesnici Chuon, kde vám z nich „udělají palačinky“. Poplatek se počítá za každou palačinku, což je tak levné, že se tomu mnoho lidí jen směje. Skutečné potěšení spočívá ve vlastním výběru ingrediencí a pak v čekání na podávání teplého, čerstvě připraveného pokrmu.

Banh khoai (smažená rýžová palačinka) ve stylu Hue se liší od banh xeo (slané palačinky) z jižního Vietnamu: je menší, tlustší a křupavější. Ale ve vesnici Chuon spočívá největší rozdíl v náplni. Nejsou to krevety, maso ani klíčky fazolí, ale spíše královská ryba, obvykle podávaná vcelku. Když se rýžové těsto nalije do pánve, ozve se syčení a kůrka postupně ztuhne. Kuchař opatrně položí rybu navrch, přikryje pánev a čeká, dokud palačinka nezezlátne a nebude křupavá.

Na rozdíl od mnoha míst, kde se používají propracované obaly, se banh khoai ca kinh (druh vietnamské palačinky) jedí rukama. Palačinku roztrhnou napůl, vezmou rybu a namáčí ji do misky s hustou, červenou, pikantní krevetovou pastou. Křupavost palačinky, bohatost oleje, sladkost ryby a charakteristická slaná, kořeněná a štiplavá chuť krevetové pasty se mísí a vytvářejí bohatou a nezapomenutelnou chuť.

Místní žertem říkají, že jíst toto jídlo je jako „sníst celou lagunu a celý trh“. A skutečně, pokud si palačinku z královské ryby vynesete z vesnice Chuon, ztratí půlku své duše. Protože královská ryba chutná nejlépe, když je právě ulovena, a atmosféra venkovského trhu s horkými pánvemi, vůní kouře z vaření a živým volání lidí je něco, co se nedá zabalit.

Ryby velrybí nejsou vždy hojné. Během sezóny může cena dosáhnout několika set tisíc dongů za kilogram. Vesničané je ale nepovažují za luxus. Jedí je jako součást svého života, jako způsob, jak si užít to, co laguna nabízí. Někteří dokonce říkají, že konzumace ryb velrybích „ochlazuje tělo a pomáhá se spánkem“, což je prostá víra, která ukazuje jejich dlouholeté spojení s tímto druhem ryb.

Nejlepší čas na vychutnání tohoto lahodného pokrmu je brzy ráno nebo pozdě odpoledne, kdy je na trhu stále rušno a ryby jsou čerstvé. Když sedíte u kamna na dřevěné uhlí, jíte a sledujete procházející lidi, skutečně oceníte kouzlo tohoto pokrmu. Není zde žádný spěch, žádná přetvářka; vše se odvíjí pomalu, stejně jako rytmus života zde.

Mezi mnoha lahodnými pokrmy z Hue je rybí placka z velryby výjimečným případem. Nesnaží se „rozšířit daleko“, nedá se snadno napodobit, ale zůstává téměř výhradně v mezích jedné vesnice. Možná proto si zachovala svůj původní charakter: od ingrediencí a způsobu přípravy až po způsob, jakým se vychutnává.

Když opouštíte vesnici Čuon, člověk si nepamatuje jen křupavou texturu koláčů nebo sladké, křehké ryby. Zůstává jen pocit, že jste se dotkli skutečného kousku života, kde je jídlo neoddělitelné od lidí, od trhu, od rybníků a od rán stále zahalených v mlze. Z pokrmu se tak stává příběh.

Zdroj: https://vtv.vn/ve-lang-chuon-an-banh-khoai-ca-kinh-100260404113108175.htm