Milostná píseň mezi horami a čajem

Suoi Giang – země, která se mi kdysi zdála vzdálená, se mi najednou stala blízkou a známou. Sloučení provincií Yen Bai a Lao Cai z tohoto místa udělalo destinaci v rámci administrativních hranic provincie Lao Cai. Po mnoha letech spojení s turistickými destinacemi, jako jsou Sa Pa, Bac Ha, Nghia Do... mi nyní cesta na jih nové provincie otevírá novou a vzrušující zemi objevů. Suoi Giang je prvním místem, které jsem si vybral, abych se této země dotkl.

Z administrativního centra provincie Lao Cai jsme se vydali na Suoi Giang, nyní v obci Van Chan, což je vzdálenost více než 80 km. Město jsme opouštěli, dokud byla ještě mlha, cesta byla snadná a čím výše jsme stoupali, tím více se nám otevírala scenérie, zelená jako malba. Vrstva za vrstvou čajových kopců se snášely bílé mraky, které se někdy zdály, jako by brzy ráno zahalovaly celou vesnici.

Celý minulý týden mrholilo, ale v den, kdy jsem jel do Suoi Giang, se mi počasí zdálo přát. Slunce právě vyšlo a jasně svítilo na šedohnědé dřevěné střechy, světlo procházelo korunami starých čajovníků a ozařovalo kapky rosy, které se stále držely listů. Nejpůsobivější byly mechem porostlé dřevěné střechy. Tento prostor navozoval tichý a mírumilovný pocit, který se v přeplněných turistických destinacích vyskytuje jen zřídka.

Suoi Giang se nachází v nadmořské výšce 1 371 metrů, takže je zde celoročně chladno. Pan Hai Son - můj společník na této cestě, který mnoho let pracoval v Kulturním, sportovním a komunikačním centru okresu Van Chan (staré město), se podělil:

V Suoi Giangu má jeden den všechna čtyři roční období. Brzy ráno je mlhavé, poledne slunečné a chladné, odpoledne zlatavé jako tekoucí med a noc chladná. Vzduch není horší než v Sa Pa nebo Da Lat.

Tohle rčení mě ještě více touží poznávat přírodu a lidi této země.

Suoi Giang není tak hlučné a přeplněné jako Ta Van nebo Ta Phin. Toto místo vítá hlavně domácí turisty, malé skupiny, mladé batůžkáře nebo rodiny, které si chtějí odpočinout. Z mnoha ubytovacích zařízení jsme se zastavili v Suoi Giang Sky Gate, což je soukromá rezidence nacházející se na nejvyšším bodě oblasti. Jedná se o komplex ubytování, kuchyně a outdoorových aktivit, jehož cílem je zajistit zelený a přírodní zážitek.

Suoi Giang Sky Gate má v současné době kapacitu téměř 100 hostů, včetně soukromých pokojů a společných domů. Pan Trung dodal: „Hosté přijíždějí hlavně o víkendech a svátcích. Ve všední dny je méně lidí, možná proto, že Suoi Giang je pro mnoho lidí stále novou destinací.“

Den, kdy jsme dorazili, byl uprostřed týdne a ubytovaly se zde jen dvě další skupiny turistů. Bui Nhat Vinh, turista z Hanoje, se podělil: „Byl jsem na mnoha místech, ale Suoi Giang ve mně vyvolává zvláštní pocit. Krajina je nádherná, silnice jsou snadno dostupné, příroda je stále nedotčená, ještě nezkomercializovaná. Všechno tady lidem umožňuje cítit se uvolněně.“

Když mluvíme o Suoi Giang, nelze nezmínit starobylé čajovníky. Pan Sung A Thong, úředník odboru kultury a společnosti obce Van Chan a také syn Suoi Gianga, mě zavedl do zahrady s čajovníky starými několik set let, s drsnými kmeny pokrytými mechem, které se tyčí vysoko jako svědci času v zeleném lese.

Pan Thong řekl: Místní lidé vyprávějí legendu o manželském páru z kmene Mongů, který se vydal na pole. Jednoho dne měla žena uprostřed lesa bolesti břicha. Manžel utrhl hořce chutnající list a uvařil ho ve vodě, aby ho jeho žena vypila, a ona se uzdravila. Od té doby lidé hojně používají čajovníky k lékařství a pití. Čajovníky jsou úzce spjaty se Suoi Giang. Čajovníky se daří v chladném podnebí a skalnaté horské půdě, což jim dodává jedinečnou chuť, kterou nikde jinde nenajdete.

Po procházce zahradou jsme se zastavili v „Suoi Giang Tea Cultural Space“, abychom si vychutnali čaj. Mladá dívka Bich Ngoc se představila jako čajová mistryně (osoba, která vaří čaj) a čajová dáma (která mistrovi pomáhá s podáváním šálků hostům) nás přivítala s vřelým úsměvem. V malé čajovně byl malý oheň, kde mistr představil 4 druhy čaje: bílý čaj, žlutý čaj, zelený čaj a černý čaj. Druhy čaje jsou rozděleny podle metody fermentace a sklizně.

Dostali jsme černý čaj, druh čaje, o kterém se říkalo, že je dobrý pro zdraví a krásu žen. Dáma s čajem rozdávala šálky, jeden dlouhý a jeden malý, zatímco čajový mistr prováděl jednotlivé kroky: ohříval konvici, přidával čaj, naléval vodu k ochlazení… Každý krok byl proveden pečlivě a pomalu.

„Nejdřív voda, druhý čaj, třetí louhování, čtvrtá konvice,“ řekl čajový mistr jako návod k pití čaje. „Voda se bere ze zdroje, vaří a poté se ochladí metodou „tong dieu thuy“, takže kombinace starověkého čaje Shan Tuyet a vodního zdroje dodá čaji Suoi Giang jedinečnou chuť,“ sdělil čajový mistr.

Vychutnali jsme si čaj podle pokynů čajového mistra. Vůně čaje byla lehká a chuť se postupně s každým popíjením sílila. V tu chvíli jsem cítil, že čaj už není voda, ale péče a objetí hor a lesů v každém lístku, které mu dodávají zvláštní chuť.

Zajímavější bylo slyšet paní Nguyen Thu Hang, manažerku „Prostoru čajové kultury“, jak říká: „Čaj Suoi Giang získal čtyřhvězdičkový certifikát OCOP. Téměř všichni návštěvníci, kteří sem přijdou, si také přinesou pár krabiček jako dárky.“

V sekci „Suoi Giang Tea Cultural Space“ pan Sung A Thong uvedl: „V Suoi Giangu provozuje více než 10 domácností ubytování v soukromí, ale jejich potenciál nebyl plně využit.“

Suoi Giang se nachází nejen v oblasti starobylého čaje, ale také v mnoha unikátních destinacích, jako je jeskyně Thien Cung, Coc Tinh, vodopády skryté v hlubokém lese a zelené horské svahy lákající k pěší turistice, piknikům a objevování přírody. Zejména chladné klima po celý rok je pro Suoi Giang ideální podmínkou pro rozvoj udržitelného rekreačního, léčebného a komunitního cestovního ruchu.

Suoi Giang je stále surový klenot. Důležité je, jak se rozvíjet správným směrem, zachovat identitu, zachovat čajovníky a zachovat životní styl kmene Mong.

Pan Thong dodal: „Doufáme, že sem návštěvníci nepřijdou jen prohlédnout si památky a popíjet čaj, ale také aby pochopili a ocenili zemi s mnoha jedinečnými kulturními rysy.“

V kontextu turistického ruchu, který se ubírá směrem k ekologickým hodnotám a ochraně životního prostředí, je Suoi Giang považován za ideální volbu, kde turisté nehledají okázalé věci, ale potřebují jen dostatek klidu, aby si mohli poslechnout zvuk větru šumícího v čajových kopcích a popíjet šálek čaje, aby se dozvěděli více o zemi a lidech.

Suoi Giang jsem opustil poté, co jsem se zamyslel a nasál chlad starobylých čajovníků a větru. Vůně čaje smíchaná s větrem a mechem porostlé dřevěné střechy tam stále byla. Lidé stále nazývají Suoi Giang „druhý Sa Pa“, ale já věřím, že toto místo je jedinečný Suoi Giang, s mraky, starobylým čajem, chladným podnebím a prostými lidmi uprostřed lesa. Do svého cestovatelského zážitku jsem přidal malou tečku, kterou představím přátelům blízkým i vzdáleným – Suoi Giang krásný jako milostná píseň mezi horami a čajem.

Zdroj: https://baolaocai.vn/ban-tinh-ca-giua-nui-va-tra-post649856.html