Smutná noc, chybí mi žena.
Na konci 19. století opustilo mnoho skupin lidí z My Tho a Tan An svou vlast, aby hledali nový život v Bac Lieu , včetně rodiny pana Cao Van Gioi (osada Cai Cui, vesnice Chi My, provincie Tan An). V té době bylo Cao Van Lau (Sau Lau) pouhých 6 let a musel následovat svého otce na loď, aby se toulal po zemi. Zpočátku pobývali na pozemcích příbuzných v Gia Hoi. Práce jako dělníci jim nestačila k uživení, a tak se přestěhovali do Gia Rai a požádali o stavbu chatrče na pozemku pagody Vinh Phuoc An. Když opat pagody, ctihodný Minh Bao, viděl obtížnou situaci rodiny pana Gioi, navrhl, aby Sau Lau žil v pagodě a naučil se klasickou čínštinu. O několik let později pan Gioi požádal svého syna, aby se vrátil domů a naučil se vietnamské písmo Quốc ngữ.
Profesor Tran Van Khe na semináři k 95 letům umění Cai Luonga (leden 2014)
FOTO: HOANG PHUONG
Ve stejné čtvrti jako rodina pana Gioi žil slepý hudebník s výjimečnými hudebními schopnostmi jménem Le Tai Khi, známý také jako Nhac Khi. Sau Lau, vášnivý hudebník, požádal svého otce, aby ho vzal učit k panu Gioiovi. Pan Gioi, který dříve pracoval jako vesnický hudebník a ovládal různé hudební nástroje a ceremoniální hudbu, učil i svého syna. Ve 21 letech se Sau Lau oženil, ale po osmi letech jeho žena neměla děti, a tak ho rodina donutila k rozchodu. Zarmoucen smrtí své ženy složil píseň „Hoai Lang “. Později se objevilo mnoho variant textu „ Da Co Hoai Lang“ .
Podle skladatele Nguyen Phuonga byla původní skladba „ Da Co Hoai Lang“ v taktu 2/4. Skladatel Tu Choi přidal text a prodloužil ji na 4/4. V roce 1942 zpívali umělec Nam Nghia a paní Tu Sang osminásobnou píseň Vong Co ve hře „Hoa Roi Cua Phat“ ( Lan a Diep ) od skladatele Tran Huu Tranga. Když se takt písně Vong Co prodloužil na 16/4 a 32/4, texty se staly četnějšími, přetrvávající tóny zněly jemněji, zpěv splýval s hudbou a hluboce se dotýkal duše posluchače, jako v písni „Ganh Nuoc Dem Trang“ (Nesení vody pod měsíčním svitem ), kterou zpíval umělec Huu Phuoc.
Slabý zvuk chrámových zvonů
Mezitím, podle novináře Ngành Mai, byla píseň „Dạ cổ hoài lang“ vytvořena v roce 1918 a do poloviny 30. let 20. století se stala velmi populární v šesti jižních provinciích Vietnamu. V té době zpíval čtyřdobou verzi „Dạ cổ hoài lang “ Năm Nghĩa. Năm Nghĩa, jehož skutečné jméno bylo Lư Hòa Nghĩa, pocházel z Bạc Liêu a měl jedinečný hlas, díky kterému byla lidová píseň ještě melodičtější a procítěnější. Čtyřdobá verze „Dạ cổ hoài lang “ však byla příliš krátká, což způsobilo, že Năm Nghĩův přirozeně nadaný hlas ztratil svou výraznost.
Některé hudební nástroje používané v tradiční vietnamské lidové hudbě.
FOTO: HOANG PHUONG
V roce 1934, během hudebního vystoupení v domě svého přítele poblíž pagody Vinh Phuoc An, zastihl Nam Nghia prudký déšť a musel tam přespat, protože se nemohl vrátit domů. Uprostřed ticha a klidu náhle uslyšel opakovaně zvonit chrámové zvony. Nam Nghia se posadil a s inspirací okamžitě napsal 20 řádků, počínaje slabým zvukem chrámových zvonů, ve stylu „Da Co Hoai Lang“ a nazval je „ Pro peníze jsem selhal v morálce “. Následujícího rána Nam Nghia šel do domu svého učitele, hudebníka Cao Van Laua, zazpíval mu ji a navrhl, aby učitel do každého řádku přidal slovo „đờn“ (hudební nástroj).
Hudebník Cao Văn Lầu, který to považoval za rozumné, pozval dva další hudebníky, Ba Chột a Mười Khói, aby o tomto nápadu diskutovali. Prodloužili melodii Dạ cổ hoài lang, zvýšili tempo na 8 taktů, čímž dali Năm Nghĩa dostatek času pohodlně zazpívat 20-řádkovou píseň „ Vì tiền lỗi đạo“ (For Money, I Failed the Way) . Přibližně o rok později se tato píseň stala populární v Saigonu, známá jako „Văng vẳng tiếng chuông chùa“ (Slabý zvuk chrámových zvonů ) a od té doby bylo jméno Dạ cổ saigonskými lidmi zkaženo na „ Vọng cổ“ . Podle divadelního novináře Thiện Mộc Lan byla v roce 1934 „ Văng vẳng tiếng chuông chùa“ nahrána na desku Asia Records s hlasem Năm Nghĩa znějícím melancholicky, zvláště dlouhé, protáhlé tóny „hơ, hơ, hơ“ na konci každého řádku.
Původ mnoha teorií
Na semináři k 90. výročí písně „Dạ cổ hoài lang“, který se konal 29. července 2009 na Divadelní a filmové fakultě v Ho Či Minově městě, profesor Tran Van Khe uvedl: „Dodnes mnoho lidí věří, že autorem písně 'Dạ cổ hoài lang' je pan Sau Cao Van Lau. Existuje však mnoho rozdílů ohledně roku narození autora a roku vzniku písně . Původ této písně proto zůstává předmětem mnoha teorií.“
Divadlo Cao Van Lau (Bac Lieu, nyní součást provincie Ca Mau )
FOTO: HOANG PHUONG
Nejenže se liší roky vzniku a původ verze Dạ cổ hoài lang , ale také se mění rytmus, ze 2 dob na 8 dob, 16 dob a mnoho dalších detailů.
V článku „Pokus o nalezení původu písně Vọng Cổ“ publikovaném v časopise Bách Khoa (15. srpna 1959) autor Nguyễn Tử Quang uvedl: „Původně se jednalo o báseň ve formě 20řádkové prozaické básně s názvem ‚ Dạ cổ hoài lang ‘, kterou v roce 1920 napsal mnich Nguyệt Chiếu, hluboký znalec konfucianismu, který kvůli nepříznivým okolnostem dočasně vyhledal útočiště v buddhismu. Hluboce však připoután ke své zemi svěřil své city básni s názvem ‚ Dạ cổ hoài lang ‘, což znamená ‚ V noci slyšet buben a vzpomínat na svého manžela ‘, a tuto báseň zhudebnil Cao Văn Lầu.“
Naopak ve svém příspěvku prezentovaném na konferenci „Mistr Nguyet Chieu a tradiční jižní vietnamská rituální hudba“ pan Tran Phuoc Thuan argumentoval, že mistr Nguyet Chieu byl mistrem v oblasti ceremoniální hudby a vychoval mnoho studentů. Zvláště se zajímal o Cao Van Lauovo dílo „ Da Co“ a pracoval na jeho popularizaci, ale nebyl skladatelem. Během podzimního festivalu Mau Ngo (1918) navštívil Sau Lau mistra Nhac Khiho a během jeho pobytu představil nepojmenované hudební dílo. Po poslechu si ho mistr velmi pochválil. Téhož večera byl přítomen i mistr Nguyet Chieu a mistr Nhac Khi požádal mnicha, aby dílo pojmenoval. Mistr Nguyet Chieu jej poté pojmenoval „Da Co Hoai Lang “.
Náměstí Bac Lieu
FOTO: HOANG PHUONG
Podle profesora Tran Van Khe složil v roce 1925 pan Huynh Thu Trung (Tu Choi) text čtyřdobé písně skupiny Vong Co s názvem „Zvuk vlaštovek pláčoucích v mlze“ .
„Vlaštovky křičí v mlze severního moře.“
"Hořce pláču pod jižní oblohou."
V roce 1934 přešel Năm Nghĩa v písni „The Faint Sound of Temple Bells “ ze 4dobého rytmu na 8dobý. V roce 1938 zahrál hudebník Vĩnh Bảo 16dobý rytmus pro vystoupení Cô Năm Cần Thơ s Vọng Cổ. V roce 1948 zpíval umělec Út Trà Ôn 16dobou rytmickou píseň „Tôn Tẩn Pretending to Be Mad“ a od roku 1955 se 32dobý rytmus Vọng Cổ stal velmi populárním a zůstává jím dodnes.
Zdroj: https://thanhnien.vn/cao-van-lau-va-da-co-hoai-lang-185250706225655327.htm
Komentář (0)