V rámci Národního cílového programu pro socioekonomický rozvoj v oblastech etnických menšin a horských oblastech v roce 2025 zahájilo 24. listopadu Ministerstvo kultury, sportu a cestovního ruchu v okrese Dien Hong školení o tkaní brokátu a ladění gongu Bahnar pro 21 účastníků.
Dříve, 17. listopadu, katedra také uspořádala čtyři kurzy, které zahrnovaly ladění bana gongů, ladění jrai gongů, tkaní brokátu a vyřezávání dřevěných soch z bana, a které přilákaly 40 účastníků. K výuce ve všech těchto kurzech byli přiděleni významní řemeslníci, kteří se věnují ochraně a předávání tohoto cenného dědictví.
To je obzvláště významné vzhledem k tomu, že skupina uctívaná jako „živoucí lidské poklady“ postupně mizí. Podle statistik bylo od roku 2014 do současnosti po třech kolech žádostí o titul Zasloužilý řemeslník v oblasti nehmotného kulturního dědictví zvažováno 32 řemeslníků jen v západní části provincie. Osm z těchto Zasloužilých řemeslníků však zemřelo.
Nejen na tomto školení, ale doufáme, že zasloužilí umělci budou i nadále „předávat pochodeň“ a proaktivně udržovat výuku a podporu mladých lidí v lokalitě na cestě k zachování a podpoře tradiční kulturní identity.
Také věříme, že díky nadšení účastníků kurzu budou i po jeho absolvování pokračovat v praktikování forem nehmotného kulturního dědictví, aby se stali ještě zkušenějšími, a tak je mohli lépe učit mnoho dalších.“
Jak se prostor pro praktikování nehmotného kulturního dědictví přesouval z vesnice do města, mnoho vynikajících řemeslníků muselo cestovat poměrně daleko, aby se zúčastnili školení, ale radost ze setkávání a učení se jeden od druhého byla větší než cokoli jiného.
Díky svépomocnému úsilí zasloužilých umělců v jejich malých komunitách jsou tito umělci podporováni v šíření kulturního dědictví mezi mnoho studentů v různých lokalitách; mezi nimiž je mnoho těch, kteří již mají talent a prokazují dovednosti v oblasti nehmotného kulturního dědictví.
Zasloužilý umělec Nay Phai (obec Phu Tuc), jehož otisky nohou byly otisky nohou v různých vesnicích v provincii i mimo ni, aby korigovaly gongy se zkresleným zvukem, byl pozván, aby učil ladění gongů v Jrai, a neskrýval své nadšení.
Vyjádřil: „Doufám, že se stážisté budou snažit studovat a učit se jeden od druhého, aby zachovali kulturní dědictví gongu. Pouze dobrým studiem a znalostí, jak to dělat, ho mohou předat našim dětem a vnoučatům a zachovat ho tak, aby nezaniklo.“
Díky tomuto duchu, i ve třídě poněkud ohlušující zvukem kladiv udeřících do gongů, studenti zůstali velmi pozorní.
Mezitím je zasloužilý řemeslník Dinh Thi Hrin - vedoucí Klubu tkaní brokátu z vesnice Nghe Lon (obec Kong Chro) - také uznávaným „lektorem“ tohoto a mnoha předchozích kurzů v západní části provincie.
Řekla, že je vždy ochotná podělit se o jedinečné techniky a vzory svého etnického brokátu s každým, kdo je má rád. Díky snaze o propojení a předávání znalostí přilákal jen klub tkaní brokátu vesnice Nghe Lon stovky členů.
Jednou z výjimečných studentek v tomto kurzu tkaní brokátu je paní Dinh Mi Huy (vesnice T5, obec Kim Son). Pochází z východní střední části provincie, takže je to pro ni první příležitost setkat se s řemeslníky ze západní části provincie.
„Proto ať je jakkoli deštivo nebo jakkoli je to daleko, musíme jít a učit se, abychom neopustili tradice našeho lidu,“ řekla vesele žena z Bana.
Paní Huyová vyprávěla, že když byla malá dívka, její matka ji naučila tkát brokát, protože „žena, která neumí tkát, se nebude moci vdát“. Později však k tkalcovskému stavu seděla jen zřídka, protože tkaní jednoho výrobku zabere hodně času. Když potřebovala tradiční oděv na svátky, objednala si ho.
Ale pak ji hrdost na svou kulturní identitu přivedla na pět dní do kurzu, kde se mohla učit a zároveň se setkávat se ženami kmene Bana z vysočiny Gia Lai .
Jedním ze studentů, kteří obdrželi ocenění za vynikající výsledky v oboru sochařství, byl Dinh Hot (narozen v roce 1994, vesnice Tpon, obec Cho Long) - všestranně talentovaný mladý muž, který také zběhle hraje na gongy a plete košíky...
Během posledních tří let se pan Hot zapsal do různých vzdělávacích kurzů pořádaných Ministerstvem kultury, sportu a cestovního ruchu, od ladění gongů a sochařství soch až po… tkaní brokátu, řemesla tradičně považovaného za ženskou práci.
„Etnická identita Bahnarů má mnoho úžasných a krásných aspektů, ale ty postupně mizí. Opravdu je miluji, takže se je chci naučit a předat je dál, v první řadě dětem ve vesnici,“ svěřil se pan Dinh Hot.
Zdroj: https://baogialai.com.vn/chuyen-nhung-nguoi-tiep-lua-di-san-post573809.html
