Profesor Nguyen Tai Can (vpravo) a autor v rodinném kostele Le Van.

Toto je nejstarší text Han Nom v Hue v původní podobě, napsaný na tenkém papíře Do. Text je široký (42 cm x 26,5 cm) a na zadní straně je nalepena silnější vrstva papíru Do. Uprostřed textu je přehyb natržený, ztrácí některé tahy a znaky, takže jej pozdější generace přepsaly na zesílený papír. Celý text má 21 řádků a 576 znaků. Na pravém okraji jsou další čtyři znaky: „Kham Cap Ma Ne“. Tento text je v současnosti uchováván v chrámu rodu Le Van ve vesnici My Xuyen, okres Phong Dinh, město Hue.

Překlad:

„V okrese Thuan Hoa v provincii Hoa provedl Tan Tri, hlavní úředník inspektorátu, inspekci a přidělení opuštěné a nelegálně obsazené půdy.“

V 7. roce Dai Hoa (1449), 5. dne 12. lunárního měsíce, na základě skutečnosti, že Le Canh, vedoucí vesnice obce Da Cam, okres Tra Ke, Chau Hoa, provincie Thuan Hoa, spolu s Doan Tuy, Le Can, Vo That, Le Luc, Nguyen Van Qui, Doan Cuan Luyen, Doan Cuan Luyen (?) spolu s Doan Van Ky, Nguyen Cu Long, Phung Van Hy, Le Bai, Ho Doi, Doan Van Thi a Tran Tu Ky (?), Le Hien, Le Van Quoc, Phan Cho Con.

Protože rozloha vesnice byla malá, populace velká s malým množstvím orné půdy a s vědomím, že v okrese se nacházejí neúrodné, neobdělávané pustiny, které byly přeměněny na rýžová pole, ale nebyly obdělávány, podali Le Canh, Doan Tuy (?), Le Van Que a Phan Cho Con naléhavou petici za obdělávání půdy a placení daní. Okresní úředník schválil jejich žádost o obdělávání půdy v oblasti polí Ma Ne, která měla celkem přes sto akrů ve všech směrech: Le Canh, Doan Tuy, Le Van Que a Phan Cho Con schválili obdělávání půdy a placení předepsaných daní.

Dne 10. srpna, 9. roku vlády Dai Hoa (1451), Le Canh, Doan Tuy, Le Can, Vo Thai, Le Truc, Nguyen Van Lo, Doan Luyen, spolu s Doan Cu, Bui Thi, Doan Van Qui, Doan Van Trien, Doan Van Ky, Nguyen Y, Le Van Doc, Ho Duc Tuyen, Nguyen Cu Long, spolu s Phung Van Hy, Le Bai, Ho Doi, Doan Van Thi, Tran Tu Ky (?), Le Hien, Le Van Que a Phan Cho Con podali žádost okresnímu soudci a okresnímu úředníkovi, aby osobně prohlédli a změřili pozemek ve všech čtyřech směrech, jak nahlásili Le Canh, Doan Tuy, Le Van Que a Phan Cho Con. Po dokončení prací byl schválen současný stav, byl vypracován dokument pro pozemek a byly stanoveny a vyznačeny hraniční značky.

Pozemek byl udělen Le Canhovi, Doan Tuyovi, Le Van Queovi, Phan Cho Conovi (spolu s těmi, kteří se ho zúčastnili) s právem obdělávat přes sto akrů rýžových polí v oblasti Ma Ne. (Tato půda) byla zapsána v katastru nemovitostí obce. Měli právo ji odkázat svým potomkům, aby ji obdělávali a platili předepsané daně. Proto byl tento certifikát vydán jako důkaz...

Dokumenty nám nejen vypovídají o úsilí obyvatel Thuan Hoa o rekultivaci půdy v 15. století, ale také obsahují cenné informace o datech a místních názvech některých správních jednotek během rané dynastie Le.

(1428 - 1527).

Pokud jde o vládu krále Lê Nhân Tông, kniha Trần Trọng Kima "Stručná historie Vietnamu", svazek I, zaznamenává: "Lê Nhân Tông (1443 - 1459) Vládní tituly: Đại Hòa (1443 - 1453) - Di453]. Jiné historické dokumenty zaznamenávají panovnický titul krále Lê Nhân Tông jako 太和 (Thái Hòa), ale dokument „Má Nê Examination“ jej píše jako 大和 (Đại Hòa). Vládcovský titul 大和 (Đại Hòa) je napsán třikrát: Poprvé, když lidé podali svou žádost o rekultivaci půdy: „Đại Hòa sedmý rok, dvanáctý měsíc, pátý den...“ (5. den 12. měsíce, 7. rok Đại Hòa (1449)...). Podruhé byla vyšším orgánům předložena zpráva o dokončení rekultivace půdy v oblasti rýžových polí Ma Ne: „10. den 8. měsíce 9. roku Dai Hoa (1451)...“ [10. den 8. měsíce 9. roku Dai Hoa (1451)...]. Potřetí, datum udělení vlastnického listu pro rekultivaci půdy v oblasti rýžových polí Ma Ne skupině obyvatel obce Da Cam: „8. dne 12. měsíce 9. roku Dai Hoa (1451)...“ [8. dne 12. měsíce 9. roku Dai Hoa (1451)].

Abych se dozvěděl více o vládnoucím jménu krále Le Nhan Tonga, vydal jsem se přímo na sever, abych prozkoumal nápis na skalní stéle u potoka Bat Nha, Tam Dao, Phu Tho, kterou vztyčil Le Khac Phuc. Zní: „Dai Hoa osmý rok, Canh Ngo, pátý měsíc, desátý den“ [10. den, pátý měsíc, Canh Ngo, Dai Hoa osmý rok (1451)]. Na stéle jsou jasně vyryty dva znaky 大和 Dai Hoa. V čínských znacích se znaky 大 (Dai) a 太 (Tai) liší pouze tečkou (.) a 大 (Dai) lze číst jako thajské. Zde se však jedná o vládnoucí jméno krále a myslím si, že ho nelze psát a číst libovolně.

Pokud jde o název místa Thuan Hoa, v knize „Vietnam v průběhu věků“, v části: Dai Viet za dynastií Tran a Ho, když psal o Thuan Hoa, učenec Dao Duy Anh v té době ještě neurčil přesný název správní jednotky této země, a tak napsal: „Provincie (nebo okres?) Thuan Hoa.“ „Kham Cap Ma Ne“ je nejstarší správní dokument, který jasně zaznamenává provincii Thuan Hoa...

Čínsko-vietnamský text „Khám cấp Ma Nê“, uchovávaný v chrámu rodu Lê Văn ve vesnici Mỹ Xuyên, okres Phong Dinh, město Huế, je dosud považován za nejstarší „certifikát o právu na užívání půdy“ ve Vietnamu. Jedná se o cenný čínsko-vietnamský dokument, který místní obyvatelé uchovávají již téměř 600 let. Doporučuje se, aby kulturní sektor a místní úřady vypracovaly plán na vytvoření dokumentárního dědictví a poskytly lidem poradenství a odbornou podporu při uchovávání tohoto cenného dokumentu na místě.

Nguyen The

Zdroj: https://huengaynay.vn/van-hoa-nghe-thuat/dia-ba-co-nhat-viet-nam-dang-duoc-luu-giu-tai-hue-165419.html