 |
V této éře pokroku je vstřebávání toho nejlepšího z kultury a pokročilé vědy a techniky ze zemí celého světa samozřejmostí, ale toto vstřebávání musí být také selektivní. V dnešní době, kamkoli jdete po ulicích, vidíte nespočet nápisů a reklam psaných v cizích jazycích, jako je angličtina, francouzština, japonština, čínština, korejština atd.
Od roku 2012 stát přijal zákon o reklamě, který stanoví, že všechny nápisy a billboardy musí být ve vietnamštině. Cizí jazyky (pokud se používají) lze psát pouze jako titulky a musí být pod vietnamským textem, přičemž velikost písma nesmí přesáhnout polovinu velikosti vietnamského textu. Při procházce ulicemi však dnes člověk vidí četné obchody a podniky s nápisy a billboardy výhradně v cizích jazycích. Dokonce i názvy velmi známých vietnamských značek jsou skryté!
V oblasti vzdělávání vydala vláda a ministerstvo školství a odborné přípravy také poměrně specifická nařízení týkající se používání jmenovek a označení vzdělávacích institucí. Název v cizím jazyce (pokud existuje) musí být proto napsán pod vietnamským názvem a menší velikostí. Ve skutečnosti však stále existuje mnoho center, vzdělávacích institucí a škol s cizojazyčnými prvky, které upřednostňují používání anglických názvů na svých cedulích; některé dokonce vietnamský název vynechávají nebo nepoužívají vietnamštinu jako součást oficiálního názvu.
V oblasti žurnalistiky a médií postrádá mnoho vietnamských článků jasnost a zbytečně obsahují cizí slova. Slova jako „ok“, „hot“, „hit“, „drama“, „livestream“ a „check-in“ se používají poměrně často, přestože vietnamština nabízí ekvivalentní výrazy. Podobně je stále běžnější pojmenovávání programů v cizích jazycích nebo kombinování vietnamštiny s cizími jazyky. Nadměrné používání cizích jazyků je také rozšířené na online zpravodajských webech a sociálních sítích. To je projevem zneužívání cizích slov, před kterým prezident Ho Či Min opakovaně varoval při mluvení a psaní vietnamsky. Mnoho článků mohl napsat výhradně v angličtině nebo francouzštině. Při psaní ve vietnamštině však vždy upřednostňoval používání jasné, srozumitelné a přesné vietnamštiny.
Obzvláště znepokojivé je, že zachování čistoty vietnamského jazyka se neodráží jen v tom, jak mluvíme a píšeme, ale také v tom, jak s ním zacházíme v kulturním životě a médiích. Z tohoto pohledu mohou některé způsoby vyjadřování vietnamského jazyka v televizních programech vytvářet u veřejnosti odlišné vnímání.
Podle mého názoru je v současném kontextu integrace vhodným řešením upřednostnění používání vietnamských názvů pořadů a v případě potřeby přidání anglických titulků. Tento přístup nejen pomáhá širšímu publiku zpřístupnit obsah pořadu, ale také přispívá k potvrzení postavení vietnamského jazyka v kulturním a mediálním životě. I u pořadů specializujících se na cizí jazyky je použití vietnamských názvů v kombinaci s cizojazyčnými titulky užitečnou možností k zvážení.
Pokud budou vysílací, novináři a pedagogové důsledně mluvit, psát a chovat se vhodně ve vietnamštině, budou nejen příkladným příkladem při uplatňování zákona v souladu s politikou strany a státu týkající se strategie „budování a zdokonalování socialistického právního státu ve Vietnamu (do roku 2045)“, ale také nejúčinněji přispějí k uctění vietnamské kultury, zachování čistoty vietnamského jazyka a podpoře národní hrdosti na vietnamský jazyk!
Zdroj: https://huengaynay.vn/van-hoa-nghe-thuat/giu-gin-ban-sac-van-hoa-tieng-viet-166841.html
