Posílám ti zpět bílé mraky Thu Bon

(VHQN) - Den, kdy jsi odešla, rudé květy řeky si vzpomněly, smutek byl větší než den sesuvu půdy, nikdo nezpíval: „Ach má lásko, zůstaň tady, řeka se zdržuje, nevracej se.“

Posílám ti zpět bílé mraky Thu Bon
Vlny se odpoledne tříští o břeh pláže Cua Dai.
Lidové písně z Quang Namu , melodie vlasti.
Jemná, smutná ukolébavka z dalekého břehu.

Vrať mi ranní rosu plnou květů.
Stará vesnická cesta, kde jsme kdysi sdíleli vzpomínky.
Za horkých odpolední se houpací síť jemně pohupuje.
Spím sám na zahradě.

Poslal tě mezi hory a mraky.
Odpolední slunce vrhá unavený stín.
Posílání lidových písní přes rozbouřenou řeku.
Přinesla si domů rušnou a vášnivou lásku.

Vracím ti těžký život mé matky.
Je mi líto mého dítěte, které tvrdě dře od rána do večera.
Moje matka se narodila ve slámovém kraji.
Proto vůně venkova přetrvá po celý můj život.

Jsi jako sladký, jemný vánek.
Kamkoli je posláno, tam se promění v řeku.

Zdroj: https://baoquangnam.vn/gui-lai-em-may-trang-thu-bon-3153956.html