Dvě domácnosti s „výmoly“

Obloha se právě vyjasnila, když náhle začalo silně pršet. Paní Phuongová neklidně přecházela po domě a vyhlížela brankou, aby čekala na svého manžela. Pan Yen odjel brzy ráno do okresu a už by měl být skoro doma, takže musel zažít déšť. Čím víc o tom přemýšlela, tím větší starosti měla. Jak se dalo očekávat, paní Phuongová uviděla svého manžela, jak kulhá, když vedl kolo na dvůr. Spěšně vyběhla, aby mu pomohla:

- Bože můj, kam jsi spadl?

Pan Yen neodpověděl své ženě hned, stále s rozzlobeným výrazem ve tváři a zdálo se, že ho to hodně bolí. Poté, co pan Yen zavedl kolo do domu, měl promočené oblečení. Rozzlobeně se posadil na verandu a proklínal:

- Zatracenej ten chlápek s tím "výmolem", Thu a Hung. Říkal jsem mu, aby daroval pozemek na stavbu silnice, ale neudělal to. Teď jet jeho domem je jako jet "výmolem". Spadl jsem tam...

- Ach, na tom místě si každý musí dávat pozor. To víš, tak proč jsi spadl?

- Spěchal jsem, když začalo pršet, jak jsem se tomu mohl včas vyhnout. A z toho místa se pokaždé, když prší, stává výmol.

Loni obec zavedla politiku výstavby vzorové silnice pro každou vesnici. Není třeba dodávat, že všichni byli spokojeni, protože v té době byly silnice malé a úzké a auta se bála do vesnice vjíždět, protože nebylo kam se vyhnout. Nyní je silnice rozšířena, cestování a výroba jsou pohodlné. Mnoho domů v blízkosti silnice je tajně spokojených, protože kdo ví, třeba má pozemek vysokou hodnotu.

Zdálo se, že celá vesnice souhlasila, ale našlo se několik rodin, které byly odhodlané pozemek nedarovat. Vesnice, obec a organizace se je snažily přesvědčit a nakonec několik rodin poslechlo, ale pouze domy pana Thua a pana Hunga, které stály vedle sebe, byly odhodlané nedarovat. Věc byla rozhodnuta a celá vesnice se sešla a dohodla se, že pokud obě rodiny nedarují pozemek na silnici, vesnice se cesty mezi oběma domy zřekne a nová silnice vesnicí bude i tak postavena podle plánu. V den dokončení silnice byla celá vesnice šťastná, ale pokaždé, když projížděli kolem této nedokončené silnice, museli všichni zklamaně kroutit hlavami.

Od té doby, kdykoli prší nebo jsou záplavy, auto obvykle jede po široké vesnické cestě plynule, ale když míjí dva domy, chodci musí prudce brzdit. Teď prší, pan Yen nedokázal včas zabrzdit a upadl, a odhadoval, že tam spadlo mnoho lidí.

- Ale víte, dnes jsem byl v okrese a slyšel jsem, že provincie má politiku na podporu financování „červených knih“ pro domácnosti, které darují pozemky na výstavbu silnic. Jen se rodiny pana Thua a pana Hunga bojí, že přijdou o pozemky i peníze, takže pozemky nedarují. Možná, že kdyby tentokrát taková politika byla, ty dvě rodiny by se shodly, že?

- To by bylo skvělé. Ale myslím, že ty dvě rodiny musely být v těžké situaci už od té doby, co byla postavena nová silnice. Jak bychom mohli nemít tak krásnou vesnickou cestu, když lidé na jejím budování spolupracují?

- Využil jsem svého pádu a když déšť ustal, šel jsem za starostou vesnice, abych si s těmi dvěma rodinami znovu promluvil. Museli jsme najít řešení, nemohli jsme dopustit, aby se silnice, na které vesničané tak tvrdě pracovali, kvůli dvěma rodinám tak ošklivě zkazila. Pokud budeme čekat příliš dlouho, mohl by se tam stát někomu dalšímu vážnější nehoda než ta moje...

MINH THAI

Zdroj: https://baohaiduong.vn/hai-ho-o-voi-390366.html