Žij jako řeka!

Hudebník Pham Minh Tuan na workshopu o vztahu mezi poezií a hudbou uvedl, že tento vztah existuje již mnoho staletí. Poezie a hudba se mnohokrát spojily a vytvořily mnoho mistrovských děl, ale vrcholem jejich spolupráce je Beethovenova „Symfonie č. 9“.

Ve Vietnamu bylo mnoho písní zpochybněno a adaptováno z poetických textů, čímž vzniklo mnoho děl, která se setkala s velkým ohlasem veřejnosti. Hudebník Pham Minh Tuan také zpochybnil písně, jako například: „Město lásky a nostalgie“ (báseň Nguyen Nhat Anh), „Stopy vpředu“ (báseň Ho Thi Ca), „Země“ (báseň Ta Huu Yen). Napsal také píseň „Aspiration“ adaptovanou z básně „Díky straně, vím“ od autora Dang Viet Loi.

Nhạc sĩ Phạm Minh Tuấn: — Hudebník Pham Minh Tuan, autor písně „Aspiration“.

„V písni ‚Aspiration‘ jsem napsal ‚Live like a river‘, ale občas stále slyším a vidím lidi zpívat a psát ‚Live like a river‘. Myslím, že musíme být opatrní a respektovat slova skladatele, protože i jen jedno chybné interpunkční znaménko nebo tah písma může zkreslit sdělený význam,“ svěřil se hudebník Pham Minh Tuan.

Vypráví příběhy o hledání vhodných básní a jejich zhudebňování. Vztah mezi poezií a hudbou je symbiotický; čím výstižnější a umělečtější je poezie, tím je pravděpodobnější, že hudba bude moci vzkvétat.

Pokud je však poezie prázdná a postrádá obraznost, bude pro hudebníky obtížné k ní přistupovat a zhudebňovat ji. Proto je pro sublimaci poezie a hudby zapotřebí úsilí z obou stran k vytvoření dobrých děl, která budou sloužit publiku.

Spisovatel Bich Ngan - prezident Asociace spisovatelů Ho Či Minova Města, uvedl, že od první písně adaptované z poezie, která byla veřejně představena, „Úsvit“ od hudebníka Nguyen Xuan Khoata adaptované z poezie The Lu (báseň byla publikována v novinách Ngay Nay 31. července 1938), až do současnosti je těžké plně spočítat, kolik písní bylo adaptováno z poezie.

Objektivně vzato však vztah mezi poezií a hudbou stále vykazuje mnoho nedostatků, které je třeba důkladně prodiskutovat. I když protichůdné názory na autorství poezie při vydávání písní založených na poezii mohou znít malicherně, měli bychom přesto najít společný hlas, abychom se vyhnuli důsledkům „neuspokojivého jídla, neuspokojivé polévky“ nebo „neuspokojivého srdce“ mezi básníky a hudebníky.

„Workshop „Poezie – hudba, kompatibilní, či neslučitelná?“ si klade za cíl povzbudit básníky a hudebníky k maximalizaci vzájemných silných stránek, abychom mohli mít rozmanitější, atraktivnější a kulturně bohatší písně založené na poezii a reagovat tak na očekávání vietnamské veřejnosti,“ doufá spisovatel Bich Ngan.

„Myslím, že hudba zhudebněná do poezie je jako most. Píseň přináší báseň posluchači. Z této strany je báseň zhudebněna a vytváří mosty, které se spojují s druhou stranou. Existují pevné mosty a existují vratké mosty. Pevné mosty jsou úspěšné hudební zhudebnění do poezie, které dosahují srdce posluchače a zůstávají v jeho mysli. Vracející se mosty jsou hudební zhudebnění do poezie, která nejsou příliš úspěšná, nebo se z jiných důvodů nedostanou k publiku a postupně upadají v zapomnění,“ sdělil básník Bui Phan Thao.

Dodal, že když je poezie zhudebněna, hudba dává poezii křídla a poezie slouží jako pozadí pro sublimaci hudby. Spřízněnost mezi poezií a hudbou může být někdy spontánní a náhodná a někdy může být silná. Poezie je plná muzikálnosti, hudba je stejně krásná jako poezie a tato spřízněnost je nekonečná.

Na konferenci se také zúčastnilo mnoho zástupců hudby a poezie, kteří promluvili, sdíleli své pocity a vytvořili působivé momenty.