Jarní duch v každém tahu pera.

V dnech před Tetem (lunárním Novým rokem) je roh poblíž knihovny Nguyen Dinh Chieu ve Vinh Long (okres Long Chau) mnohem rušnější než obvykle. Hned vedle knihovny byla znovuvytvořena „Kaligrafova ulice“, která přitahuje mnoho studentů a místních obyvatel, kteří si přicházejí „požádat o kaligrafii“. Uprostřed shonu života se tento vzácný zvyk našich předků každé jaro zachovává.

V dnech před Tetem (lunárním Novým rokem) je roh poblíž knihovny Nguyen Dinh Chieu ve Vinh Long (okres Long Chau) mnohem rušnější než obvykle. Hned vedle knihovny byla znovuvytvořena „Kaligrafova ulice“, která přitahuje mnoho studentů a místních obyvatel, kteří si přicházejí „požádat o kaligrafii“. Uprostřed shonu života se tento vzácný zvyk našich předků každé jaro zachovává.

Umělec Tran Co dává lekce kaligrafie v „Calligrapher's Street“.

Krásný zvyk žádat o kaligrafii na jaře

Když se mluví o vytříbených jarních zábavách, starověcí lidé často říkali: „Nejprve kaligrafie, podruhé malba, potřetí keramika, po čtvrté řezba ze dřeva.“ Spolu s obrázky lepkavých rýžových koláčků, petard a novoročních tyčí nelze zapomenout na červené dvojverší. Žádost o kaligrafii a její darování je krásným zvykem na začátku nového roku. Tuto praxi lze provádět v kterýkoli den nebo při jakékoli příležitosti, například při oslavě nového domu nebo při uctění někoho, kdo dosáhl akademického úspěchu, ale nejběžnější je na jaře, uprostřed rušné atmosféry: „Každý rok, když rozkvetou broskvové květy / Vidíme starého kaligrafa / Jak si aranžuje inkoust a červený papír / Na rušné ulici.“

Podle umělce Tran Coa, vedoucího kaligrafického klubu Vinh Long, byl klub založen v roce 2010 a má přibližně 20 členů. Kaligrafie je populární a univerzální, vyjadřuje lásku k vlasti, ctnosti jako „laskavost, slušnost, spravedlnost, moudrost a důvěryhodnost“ a fráze nesoucí mnoho dobrých přání.

V minulosti lidé psali kaligrafii čínskými a vietnamskými znaky na bambusové tyče, kůru stromů a papír dó. Dnešní vietnamská kaligrafie se často píše na umělecký papír nebo jiné druhy papíru, což ji zpřístupňuje široké škále věkových kategorií a demografických skupin a stává se známou a široce rozšířenou kulturní uměleckou formou. Nejde jen o umění krásného rukopisu; ztělesňuje také myšlenky, životní filozofie a odráží směs tradice a modernity. Každý člověk si ve svých okolnostech a povolání vybere znak, kterého si nejvíce váží, a usiluje o požehnání a štěstí v novém roce a o to, aby byl na vlastní oči svědkem uměleckého talentu kaligrafů.

Jarní festival by nebyl úplný bez obrázků banh chungu (tradičního vietnamského rýžového koláče), petard, novoroční tyče a červených dvojverší.

Podle umělce Tran Co: „Rukopis odráží charakter“, praktikování kaligrafie kultivuje vlastní temperament. Každý člověk má jiný styl psaní, který odráží různé intelektuální a umělecké schopnosti. Zvyk žádat o kaligrafii vede lidi ke kráse pravdy, dobra a krásy a také přispívá k zachování a propagaci kulturních hodnot národa. Čím více lidí miluje a oceňuje kaligrafii, tím více vidíme lidi, kteří milují poznání, kulturu a kulturní krásu, kterou zanechali naši předkové.

Paní Le Thi Hong Thu, zástupkyně ředitele mateřské školy Mang Non 2 (obec Nhon Phu) a zástupkyně vedoucího provinčního kaligrafického klubu, se podělila: „Kaligrafie Tet není jen umělecká forma, ale také zvyk s kulturním významem, respektující gramotnost a znalosti. Každý svátek Tet rozdávám lidem stovky kaligrafických děl s nápisy „mír a klid“. Každý znak, který dostanu, jako například „štěstí“, „prosperita“, „dlouhověkost“, „moudrost“, „mír“ atd., neboli dvojverší, obsahuje hluboké významy, které představují touhy po naplňujícím životě, harmonické rodině, kariérním postupu nebo úspěšném milostném životě... Lidé často s úctou věší tyto kaligrafická díla na prominentní místa ve svých domovech jako smysluplnou připomínku svých cílů a aspirací pro nový rok.“

Pokračování krásného kulturního dědictví našich předků.

Podle paní Le Thi Hong Thu si navzdory modernímu životnímu tempu mnoho mladých lidí stále váží a váží si kaligrafie, kterou se jim dostane na začátku roku. Mnoho mladých lidí kaligrafii vyhledává a učí se ji. Pro začátečníky se způsob držení štětce velmi liší od držení běžného kuličkového pera. Krásného rukopisu se dosáhne, když se dá ovládat tlak štětce, psát tenké i silné tahy a vytvářet harmonické složení znaků.

Paní Dang Phuong Mai, učitelka na střední škole Phu Duc (obec Long Ho), se svými studenty zašla do knihovny číst knihy, psala přání, která pověsila na květ švestky, a poté se vydala do „Kaligrafské ulice“, aby si požádala o kaligrafii. „Všichni studenti byli velmi nadšení a nadšení z účasti na jarních aktivitách. Mohli si vyzkoušet starý zvyk žádat o kaligrafii a na vlastní oči sledovat, jak kaligrafové píší. Když jim byl vysvětlen význam každého znaku, rozvinuli si větší uznání a lásku k vietnamským kulturním tradicím,“ řekla paní Phuong Mai.

Umělec Tran Co, vedoucí Kaligrafického klubu, doufá, že se kaligrafie bude i nadále rozvíjet, zejména mezi mladými lidmi, kteří ji budou milovat a propagovat každé jaro. Díky tomu tato umělecká forma zachovává tradiční kulturu národa a zároveň slouží jako místo, kde lidé mohou prostřednictvím jednotlivých znaků vyjádřit své přesvědčení a touhy.

Díky mistrovské kaligrafii kaligrafů „duše národa jasně září na pozlaceném papíře“. Obraz kaligrafů v jejich tradičních dlouhých róbách a turbanech, vedle červeného papíru a inkoustu, se stal krásným symbolem Tetu (vietnamského Nového roku). Jejich ladné tahy štětcem vyjadřují myšlenky, charakter a přání pisatele. Tato umělecká forma, směs tradice a modernity, dávání a přijímání kaligrafie, je také způsobem, jak si každý Vietnamec může připomenout své kořeny, vážit si gramotnosti a dodržovat morální zásady.

Text a fotografie: PHUONG THU

Zdroj: https://baovinhlong.com.vn/van-hoa-giai-tri/202602/hon-xuan-trong-tung-net-chu-0bf41ca/